České Švýcarsko

Národní park České Švýcarsko spolu s německým národním parkem Saské Švýcarsko tvoří unikátní pískovcové území v rámci celé Evropy. Vznikla zde rozsáhlá skalní města s hlubokými kaňony a roklemi. V národním parku se nacházejí působivé skalní stěny, skalní věže, skalní okna a brány, z nichž Pravčická brána se stala symbolem celé oblasti. Dominantou Českého Švýcarska jsou i sopečné kuželovité kopce se vzácnými lesními porosty. V místních obcích se dochovaly významné památky lidové architektury.

Autor článku: Luboš Moravec | poslední aktualizace: 28. září 2013

Kategorie: Oblasti

Fotogalerie:

Další informace:

• datum vyhlášení národního parku – 1. ledna 2000 (nejmladší národní park České republiky)
• sídlo Správy národního parku – obec Krásná Lípa
• rozloha území – 8 000 ha
• nadmořská výška – 114 m n. m. (Labe u Hřenska) až 619 m n. m. (Růžovský vrch)
• doprava – vstupní branou do národního parku jsou nejčastěji obce Hřensko, Jetřichovice, Krásná Lípa a Brtníky
• turistické informace – Informační centrum České Švýcarsko o. p. s.

Důvod vyhlášení národního parku

Národní park České Švýcarsko byl vyhlášen pro své mimořádné přírodní hodnoty, které jsou v mnoha ohledech unikátní v celoevropském měřítku. V území se dochovaly jedinečné labyrinty pískovcových skalních měst se specifickými skalními útvary, vzácnou květenou a zvířenou.

Symbol národního parku

Symbolem národního parku České Švýcarsko se stala Pravčická brána – největší pískovcový skalní most v Evropě. V roce 2009 byla dokonce Pravčická brána nominována na novodobý sedmý div světa.

Turistika a volný čas

• Pěší turistika – k hlavním turistickým cílům národního parku České Švýcarsko patří 20-ti kilometrová okružní naučná stezka Okolím Hřenska. Součástí stezky jsou atraktivní skalní rokle říčky Kamenice Edmundova a Divoká soutěska. Část soutěsek je zpřístupněna pouze zpoplatněnou jízdou na pramicích. Naučná stezka dále vede horními partiemi Českého Švýcarska, úpatím skalních stěn po tzv. Gabrielině stezce až k Pravčické bráně – největšímu skalnímu mostu v Evropě. V území se nachází množství skalních vyhlídek s nádhernými panoramatickými výhledy. Patří k nim např. Mariina skála, Šaunštejn, Belvedér a další.

• Koupání – v území národního parku České Švýcarsko se nenacházejí žádné vodní plochy vhodné ke koupání. Za touto zábavou je třeba se vydat do blízkého okolí. Nabízí se přírodní koupaliště Olešský rybník u Staré Olešky, koupaliště v Jetřichovicích a Kyjově.

• Horolezectví – České Švýcarsko nabízí atraktivní skalní terény různých obtížností. Mezi horolezci je nejoblíbenější skalní město Tiské stěny, údolí Ostrov u Tisé, Rájec u Tisé či kaňon Labe.

Vegetace

Lesy národního parku České Švýcarsko jsou oproti původnímu stavu výrazně pozměněny. Původní dřeviny (předevsím buk a jedle) byly nahrazeny hospodářsky významným smrkem a borovicí vejmutovkou. Vejmutovka v současné době představuje největší problém národního parku. Tento americký druh borovice je velice odolný a přizpůsobivý. V území se nekontrolovaně šíří a vytlačuje původní druhy rostlin. Zachovalé a ochranářsky cenné lesní porosty se dochovaly především na místních čedičových kopcích, vzniklých dávnou sopečnou činností. Patří k nim např. pralesovité porosty v národní přírodní rezervaci Růžák.

Květena

Území národního parku České Švýcarsko je poměrně chudé na květenu. Je to dáno kyselím podložím zdejších pískovců. Počet druhů se zvyšuje v okolí čedičových hornin, v okolí mokřadů a vodních toků. Bohatství květeny dále umocňují klimatické inverze, které na dnech roklí a kaňonů hromadí studený vzduch. Díky tomuto jevu se v nízkých nadmořských výškách mohou vyskytovat horské druhy rostlin. Patří mezi ně např. plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), rojovník bahenní (Ledum palustre), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), čípek objímavý (Streptopus amplexifolius) nebo violka dvoukvětá (Viola biflora), rozkvétající na jaře v soutěskách řeky Kamenice a Křinice. Na říčních náplavech kaňonu Labe roste jako na jediné lokalitě v ČR drobnokvět pobřežní (Corrigiola litoralis). V přírodní rezervaci Líska z jara vykvétá v bohatých porostech vzácná měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva). Na zdejších skalách jsou nepřehlédnutelné jasně žluté povlaky lišejníku Chrysotrix chlorina.

Zvířena

Národní park České Švýcarsko je součástí Evropsky významné ptačí oblasti Labské pískovce, vyhlášené za účelem ochrany vzácných druhů ptáků, jako jsou sokol stěhovavý (Falco peregrinus), chřástal polní (Crex crex), výr velký (Bubo bubo) datel černý (Dryocopus martius) aj. Z dalších zajímavých druhů živočichů žije v Českém Švýcarsku vydra říční (Lutra lutra), bobr evropský (Castor fiber), vzácně se zatoulá rys ostrovid (Lynx lynx). Do říčky Kamenice se díky záchrannému programu znovu navrací losos obecný (Salmo salar). U vodních toků je hojný ledňáček říční (Alcedo atthis) a skorec vodní (Cinclus cinclus). Raritou Českého Švýcarska je uměle vysazený kamzík horský (Rupicapra rupicapra), obývající především rozsáhlá kamenná moře.

Vodstvo

Podél západní hranice národního parku České Švýcarsko protéká řeka Labe. Vytváří zde velkolepý kaňon, který lemují 300 m vysoké skalní stěny. Území národního parku je vzhledem k vysoké propustnosti pískovců chudé na povrchové vody. Větší vodní toky zastupují řeky Křinice a Kamenice, které do národního parku přitékají z přilehlé chráněné krajinné oblasti Lužické hory. V Českém Švýcarsku pramení i několik malých potůčků a bystřin. Jejich vody mnohdy protékají balvanitými koryty a nabízí atraktivní podívanou. K nejkrásnějším potůčkům patří Jetřichovická Bělá, Suchá Bělá a Červený potok.

Geologie

Krajina Českosaského Švýcarska se počala formovat před více než 95 miliony lety, kdy se na většině území Čech a Saska rozkládalo mělké a teplé moře. Při poklesu mořského dna se zde usadilo na 1000 m vrstev písečných sedimentů. Erozní procesy z těchto nánosů během dlouhých tisíciletí vymodelovaly unikátní pískovcový reliéf, významný v celoevropském měřítku. Mořský původ zdejší oblasti dokládají mnohé zkameněliny mořských živočichů, vzácně lze nalézt i zkamenělé čeřiny mořského dna.
V období před 40–20 miliony let probíhala v severních Čechách intenzivní sopečná činnost, která vedla ke vzniku dominant Českého Švýcarska, jako je např. Růžovský vrch (Růžák), Český vrch, Suchý vrch, Goliště, Mlýny, Vosí vrch, Vlčí hora a další.

K největším skalním útvarům Českého Švýcarska patří Křídelní a Stříbrné stěny. Nejznámějším skalním útvarem je Pravčická brána. Ze skalních útvarů se dále nacházejí skalní věže, skalní okna, ostrohy, pilíře, převisy a římsy. K viděni jsou i hřibovité útvary, skalní mísy či skalní pokličky, které svým tvarem připomínají inkoustové lahvičky. Při úpatí skalních stěn vznikly četné skalní převisy, které již v době kamenné sloužily za příbytky tehdejším obyvatelům zdejší krajiny, lovcům a sběračům.

V okolí Vlčí Hory, Doubice a Brtníků byla v roce 2006 obnovena nejstarší geologicky zaměřená naučná stezka v Čechách - Köglerova naučná stezka.

Klimatické inverze

Pro území národního parku České Švýcarsko jsou typické tzv. klimatické inverze, které způsobují výskyt mlh na dnech kaňonů, roklí a údolí. Především při úsvitu se nabízejí úchvatné pohledy na siluety lesnatých hřbetů vystupujících z mlh prozářené sluncem.

Externí odkazy:

• České Švýcarsko s Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem (videoreportáž České televize v rámci dokumentárního cyklu Na cestě)

Zobrazení na mapě:

Tipy v okolí:

České středohoří

zahrada Čech — Zdejší ovocnářství dosáhlo tak vysoké úrovně, že se dnes Českému středohoří přezdívá zahrada Čech. Z rovin vystupují obdivuhodné vulkanické kupy.

---

Pravčická brána

největší pískovcový skalní most v Evropě — S rozpětím 26,5 m největší pískovcový skalní most v Evropě, který byl v r. 2009 nominován do soutěže 7 nových divů světa. Nejnavštěvovanější místo národního parku České Švýcarsko. Národní přírodní památka.

---

Jeskyně víl

ledové království v Českém Švýcarsku — Pískovcový skalní převis s podzemními prostory, kde každoročně v zimě vzniká unikátní ledová výzdoba. Ze stropu a ze dna jeskyně vyrůstají ledové rampouchy různých velikostí, forem a tvarů a vytvářejí tak úžasnou podívanou.

---

Mariina skála

skalní vyhlídka s dřevěným altánem — Jedna z nejhezčích skalních vyhlídek národního parku České Švýcarsko. Pískovcová skála s altánkem skýtá zajímavá panoramata.

---

Růžovský vrch

nejvyšší hora Českého Švýcarska — Vysoký čedičový kužel sopečného původu, jemuž se pro svoji mohutnost a dominantnost v krajině přezdívá děčínská Fudžijama.

---

Dolský mlýn

zřícenina trojkolového vodního mlýna z roku 1515 — Zřícenina bývalého trojkolového vodního mlýna z r. 1515; od r. 2007 kulturní památka. Díky romantické poloze v kaňonu říčky Kamenice v národním parku České Švýcarsko si mlýn zahrál v pohádkách Pyšná princezna, Peklo s princeznou, Ztracený princ aj.

---

Děčínský Sněžník

nejvyšší stolová hora v ČR — S nadmořskou výškou 723 m nejvyšší stolová hora na našem území. Na jejím vrcholu stojí jedna z nejstarších kamenných rozhleden v ČR.

---

Vrabinec

rozeklaná skála s pozůstatkem hradu — Zbytek sopečného kanálu, kterým v dávných dobách proudila láva k vrcholu sopky, kterou už ale odvál čas. K vidění je rozervaná čedičová skála se zříceninou hradu z přelomu 14. a 15. století.

---

Černá brána

průchod na Červeném potoce — Přírodní brána, která vznikla zřícením skalního bloku do úzké průrvy Červeného potoka. Je vysoká asi 3 m, široká 5 m a dá se jí pohodlně projít.

---

Drážďanská vyhlídka

exkluzivní výhled z nejvyšší stolové hory v ČR — Jedinečná skalní vyhlídka na okraji vrcholové plošiny Děčínského Sněžníku – nejvyšší a nejznámější stolové hory v České republice. Je odsud parádní výhled na stolové hory Saského Švýcarska.

---