Pálava

Chráněná krajinná oblast Pálava leží v nejteplejší a nejsušší oblasti ČR a má téměř středomořský ráz. Místní krajinu tvoří rozlehlá úrodná pole a vinice, bělostné vápencové skály a skalní stepi a lesostepi s neobyčejně bohatou teplomilnou flórou a faunou. Pálava patří k nejdéle osídleným místům českých zemí. Právě odtud pocházejí odkryvy pravěkých tábořišť lovců mamutů, korunované proslulým nálezem keramické sošky Věstonické venuše. Pálava se stala v roce 2003 součástí biosférické rezervace UNESCO Dolní Morava.

Autor článku: Luboš Moravec | poslední aktualizace: 10. července 2013

Kategorie: Oblasti

Fotogalerie:

Další informace:

• datum vyhlášení – chráněná krajinná oblast Pálava byla vyhlášena dne 19. března 1976; od roku 1986 do roku 2003 je Pálava zároveň biosférickou rezervací; v roce 2003 byla biosférická rezervace Pálava rozšířena o další významná přilehlá území a přejmenována na biosférickou rezervaci Dolní Morava
• sídlo Správy CHKO – Mikulov
• rozloha území – 8 300 ha
• nadmořská výška – 163 m n. m. (Dyje u Nových Mlýnů) až 550 m n. m. (Děvín)
• doprava – vstupní branou do chráněné krajinné oblasti Pálava jsou nejčastěji obce Mikulov, Dolní Věstonice a Pavlov

Důvod vyhlášení chráněné krajinné oblasti Pálava

Pálava byla vyhlášena za chráněnou krajinnou oblast především pro svůj jedinečný krajinný ráz a unikátní přírodní podmínky. Nachází se zde mnoho vzácných teplomilných druhů rostlin a živočichů, jež zde v rámci ČR vytvářejí nejpočetnější populace nebo se u nás dokonce nikde jinde nevyskytují. Díky své poloze má Pálava téměř středomořský ráz a je nejproslulejší vinařskou oblastí na našem území.

Symbol chráněné krajinné oblasti Pálava

Symbolem chráněné krajinné oblasti Pálava se stal dub šípák. Tato dřevina s oblibou roste na výslunných stráních, mělkých a kamenitých půdách nejteplejších oblastí České republiky, s centrem výskytu právě zde, na Pálavě. Solitérní jedinci dubu šípáku vytvářejí atraktivní a bizarní tvary.

Turistika a volný čas

Pálava je poměrně malá a všechny významné památky a zajímavosti se dají navštívit během několika dní. Hlavními výchozími místy pro turistiku na Pálavě jsou obce Mikulov a Dolní Věstonice.

Mikulov je největší pálavskou obcí a rovněž patří k nejvyhledávanějším vinařským destinacím v ČR. Nad Mikulovem se vypíná Svatý kopeček – velmi oblíbené výletní místo a přírodovědecky významná lokalita.

Obec Dolní Věstonice se nachází na jižním břehu vodního díla Nové Mlýny. Okolí obce je světově proslulé odkryvy sídlišť lovců mamutů z doby před 25 až 30 000 lety. Právě odtud pochází jedinečný nález známé keramické sošky Věstonické venuše. Přímo v obci byla zřízena archeologická expozice Věk lovců a mamutů, dokumentující místní archeologická naleziště ze starší doby kamenné.

Nejnavštěvovanějším a snad i nejkrásnějším místem Pálavy je Děvín. Jedná se o podlouhlý hřeben mezi Dolními Věstonicemi a Klentnicí. Bělostné vápencové skály se tu střídají se stepními trávníky a dubohabrovými lesy. Zdejší příroda je neobyčejně bohatá na teplomilné rostliny a živočichy. Z Děvína se nabízí nádherné výhledy na velkou část jižní Moravy a Dolního Rakouska. Prochází tudy naučná stezka Děvín, která návštěvníky seznámí s mimořádnými přírodními hodnotami tohoto území.

Pro Pálavu jsou mj. typické i 3 romantické zříceniny středověkých hradů. Patří k nim Sirotčí hrádek na Stolové hoře, Kozí hrádek v Mikulově a Dívčí hrady nad vodním dílem Nové Mlýny.

Vinařská turistika a vinařské naučné stezky

Specialitou Pálavy je vinařská turistika. Prochází tudy hned několik naučných vinařských stezek a cyklostezek:

• Vinařská naučná stezka Mikulov – 20 km trasa pro pěší turisty i cyklisty, seznamující s vinařskou historií kraje pod Pálavou.
• Mikulovská vinařská stezka – 82 km trasa pro cyklisty vedoucí mikulovskou vinařskou podoblastí, část stezky prochází Lednicko-valtickým areálem.
• Moravská vinná stezka – 280 km trasa pro cyklisty vedoucí všemi moravskými vinařskými podoblastmi.

Historie a unikátní archeologické nálezy

Pálava leží uprostřed prastaré kulturní krajiny jižní Moravy, která patří k nejdéle osídleným místům českých zemí. Mezi dnešními Dolními Věstonicemi a Pavlovem existovala pravěká tábořiště lovců mamutů, po nichž zde zbyly skládky mamutích kostí, pozůstatky ohnišť, loveckých nástrojů apod. Byla zde nalezena i jedna z prvních keramických sošek Věstonická venuše, jež proslavila Pálavu po celém světě. Přímo v obci Dolní Věstonice se nachází muzeum se stálou výstavou Věk lovců a mamutů, přibližující život pravěkých lidí z doby před 25 až 30 000 lety.

Při severní hranici Pálavy, na návrší nad Horní nádrží vodního díla Nové Mlýny, se dochovala další významná historická lokalita, a to římský vojenský tábor z druhého století našeho letopočtu.

Vegetace

Na Pálavě převažují nelesní stanoviště nad lesními, jež jsou zastoupeny pouze na 35% území. Pálava je oblastí rozsáhlých lánů vinic, polí a nádherných skalních stepí. Nacházejí se zde i velmi cenné lesostepi, teplomilné doubravy, na menších plochách i lužní lesy a mokřadní louky.

Květena

Chráněná krajinná oblast Pálava je na květenu mimořádně bohatá. Jsou zde zastoupeny především druhy rostoucí na velmi suchých a kamenitých půdách. Nejzajímavější a nejvzácnější rostliny se koncentrují zejména na skalních stepích Pavlovských vrchů. Mnohé z nich zde vytvářejí vůbec nejpočetnější populace v rámci celé ČR (např. kosatec nízký na skalních stepích Děvína) nebo se u nás dokonce nikde jinde nevyskytují, např. šalvěj etiopská (Salvia aethiopis) na Stolové hoře u Klentnice, kavyl skalní (Stipa eriocaulis) na Svatém kopečku u Mikulova či písečnice velkokvětá (Arenaria Grandiflora) na skalách Děvína.

Zvířena

Zvířena chráněné krajinné oblasti Pálava je velice pestrá. K nejzajímavějším druhům patří především zástupci hmyzu a ptáci. Místní teplé a suché podnebí prospívá takovým atraktivním živočichům, jako jsou např. naši největší evropští brouci roháč obecný (Lucanus cervus) a tesařík obrovský (Cerambyx cerdo). Dále zde žijí vzácní a nádherní motýli otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), otakárek fenyklový (Papilio machaon), pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena) a náš největší evropský noční motýl martináč hrušňový (Saturnia pyri). Z významných druhů ptáků se zde pravidelně vyskytují v ČR silně ubývající dudek chocholatý (Upopa epops), nádherně zbarvená vlha pestrá (Merops apiaster), zedníček skalní (Tichodroma muraria) a orel mořský (Haliaeetus albicilla), který každoročně zimuje na vodních nádržích Nové Mlýny.

Geologie

Nejnápadnější a nejznámější částí chráněné krajinné oblasti Pálava jsou Pavlovské vrchy. Jedná se o protáhlý hřeben mezi Pavlovem a Mikulovem, který je budován bělostnými jurskými vápenci. Tyto vápence vytvářejí na mnoha místech atraktivní skalní útesy, např. v národních přírodních rezervacích Děvín-Kotel-Soutěska, Tabulová, Růžový vrch a Kočičí skála. Na Pálavě se setkáme i s podzemními krasovými jevy, pro veřejnost je např. zpřístupněna jeskyně Na Turoldu u Mikulova.

Vodstvo

V chráněné krajinné oblasti Pálava je celkově nedostatek povrchových i podzemních vod. Výjimku představuje část údolní nivy řeky Dyje, která v severovýchodní části Pálavy tvoří její hranici. V tomto úseku je řeka neregulovaná a spolu s národní přírodní rezervací Křivé jezero tvoří nejvodnatější část území chráněné krajinné oblasti. K významnějším vodním plochám patří Nové Mlýny, které navazují na Pálavu při její severní hranici.

Externí odkazy:

• Pálava - Na cestě (videoreportáž ČT, celkový čas: 26:08 minut)
• Zákaz jízdy na kole v CHKO Pálava (audionahrávka ČR v rámci pořadu Pro a proti, celkový čas: 06:35 minut)
• Zedníček skalní - Živé srdce Evropy (videoreportáž České televize, celkový čas: 01:51 minut)

Krásy Pálavy (video)

Krásy Pálavy; Vimeo, 03:07 min

Zobrazení na mapě:

Tipy v okolí:

Lednicko-valtický areál

zahrada Evropy — Krajina rozlehlých zámeckých zahrad, upravovaných záhonů s květinovými koberci, krásných lesů, vinic a rybníků. Území prostupují četné historické stavby, jako jsou lovecké zámečky, chrámy, kolonády a další architektonické skvosty. Památka UNESCO.

---

Pohansko

archeologická památková rezervace a největší obora v ČR — Unikátní lužní krajina v jihovýchodním cípu Lednicko-valtického areálu. Lužní lesy zde prostupují četné vodní kanály, slepá ramena a rozlehlé louky se staletými duby. Počátkem 9. století zde vzniklo největší středověké hradiště ve střední Evropě.

---

Děvín-Kotel-Soutěska

dokonalá iluze prosluněného Středomoří — Nejkrásnější a nejvzácnější stepní oblast v ČR. Zdejší vápencová bradla, zříceniny hradů, horko, vinice i přilehlé „moravské moře“ vytvářejí dokonalou iluzi prosluněného Středomoří.

---

Zámek Lednice

přepychové letní sídlo Lichtenštejnů — Zámek patří k nejnavštěvovanějším památkám na Moravě. Sloužil jako majestátní a honosné letní sídlo rodu Lichtenštejnů.

---

Zámek Valtice

monumentální rezidence a rodové sídlo Lichtenštejnů — Původně hrad, založený již ve 12. stol., později knížecí rezidence a rodové sídlo Lichtenštejnů v hlavním městě vína, Valticích na Moravě. Vnitřní expozice znázorňuje život bohaté šlechty. V zámeckých sklepích sídlí degustační expozice Salon vín ČR.

---

Minaret

působivá rozhledna Lednicko-valtického areálu — Nejstarší romantická stavba Lednicko-valtického areálu a vůbec nejvyšší stavba tohoto druhu v neislámských zemích. Pro návštěvníky jsou zpřístupněny tři vyhlídkové ochozy s nádherným výhledem na lednický park, Pálavu a Bílé Karpaty. Vstup zpoplatněn.

---

Janův hrad

romantická napodobenina zříceniny středověkého hradu — Umělá romantická zřícenina středověkého hradu u Lednice na Moravě, kterou nechal vystavět v roce 1801 kníže Jan Lichtenštejnský. Stavba sloužila jako lovecký zámeček a myslivna. Panstvo se zde shromažďovalo v době honů a pořádalo tu bohaté hostiny.

---

Naučná stezka Děvín

výlet přírodovědecky mimořádnou rezervací v CHKO Pálava — Trasa naučné stezky vede národní přírodní rezervací Děvín-Kotel-Soutěska, která patří k nejcennějším chráněným územím v CHKO Pálava. Bylo zde nalezeno více než 600 druhů rostlin, což je takřka čtvrtina všech rostlinných druhů, vyskytujících se v ČR.

---

Reistna

klasicistní kolonáda a romantická vyhlídka — Vyhlídková stavba z počátku 19. stol., postavená jako vzpomínka knížete Jana Josefa I. z Lichtenštejna na své zesnulé předky. Kolonáda Reistna se nachází nad obcí Valtice v nadmořské výšce 291 m a je nejvyšším bodem Lednicko-valtického areálu.

---

Rendezvous

lesní chrám zasvěcený římské bohyni lovu Dianě — Monumentální tříposchoďová stavba uprostřed lesů nedaleko vinařské obce Valtice, připomínající jeden z vítězných oblouků starověkého Říma. V roce 1812 jej zde nechal vystavět Jan I. z Lichtenštejna a zasvětil ho římské bohyni lovu, Dianě.

---