Sirotčí hrádek

Sirotčí hrádek (též Sirotčí hrad nebo Sirotčí hrady) je zřícenina gotického hradu z přelomu 13. a 14. století, nacházející se na severním vrcholu Stolové hory v chráněné krajinné oblasti Pálava. Hrad byl vybudován na dvou strmých vápencových skaliscích, jež jsou od sebe odděleny hlubokou roklí. Dodnes se z hradu dochovalo pouze torzo strážní věže a paláce. Nabízí se odsud pěkný výhled na celou Pálavu, nedalekou zříceninu Dívčí hrady a vodní dílo Nové Mlýny. Sirotčí hrádek je celoročně volně přístupný.

Autor článku: Luboš Moravec | poslední aktualizace: 2. října 2012

Kategorie: Zajímavosti

Fotogalerie:

Další informace:

• nadmořská výška – 458 m n. m.
• přístupnost – Sirotčí hrádek je celoročně volně přístupný po červené turistické stezce
• doprava – nejbližší autobusová zastávka Klentnice (cca 0,5 km), nejbližší vlaková zastávka Mikulov na Moravě (cca 6,3 km)
• parkování – volně v blízké obci Klentnice

Název Sirotčí hrádek

Zřícenina Sirotčí hrádek (též Sirotčí hrad nebo Sirotčí hrady, německy Waisenstein) dostala název podle rodu Wehingenů, feudálů švábského původu, jejichž jedna větev zvaná Sirotci místní hrad vystavěla. Někdy se Sirotčí hrádek nazývá jako Růžový hrad (Rosenstein), či Rasenstein – ostrý kámen.

Historie

Hrad nechal vystavět v polovině 13. století rod Wehingenů, respektive jejich odnož zvaná Sirotci (latinsky Orphanus, německy Waisen), kterou založil rytíř Siegfried Sirotek.

V roce 1305 Sigfried Sirotek umírá a hrad se stává majetkem krále Václava III. O rok později, kdy byl Václav III. zavražděn, přechází hrad do vlastnictví rodu Lichtenštejnů. V jejich držení začíná hrad pustnout a v roce 1575 je téměř zpustlý převeden do rukou rodu Ditrichštejnů.

Templářská pověst

Na Sirotčím hrádku byl údajně kdysi kastelánem rytíř Čičos, příslušník středověkého rytířského řádu templářů. V době, kdy se měl Čičosovi narodit syn, přišel mu od templářského řádu povolávací rozkaz do jedné ze středověkých bitev. Kvůli narození syna však Čičos odmítl do boje narukovat.

Nedlouho na to se na hrad dostavil komtur, kterého Čičosova žena Růžena požádala, aby šel nově narozenému dítěti za kmotra. Podle tradičního zvyku jméno dítěte vybírá právě kmotr. Komtur nabídku přijal a dal dítěti jméno Orphanus (sirotek).

Po narození dítěte nechal komtur popravit Čičose za zradu templářského řádu a učinil tak Orphana skutečným sirotkem. Poté dal popravit všechny obyvatele hradu (až na jednoho), zatímco vdově po Čišosovi puklo srdce žalem. Komtur z hradu odjel a Orphana vzal s sebou. Ten když se po letech na hrad vrátil, nalezl tam jediného člověka - starce, kterému se kdysi podařilo uniknou komturovu hněvu. Když mu stařec převyprávěl, co se tehdy s jeho rodiči stalo, Orphanus zešílel a od té doby údajně jezdí po nocích na koni ze Sirotčího hrádku na Turold.

Zobrazení na mapě:

Tipy v okolí:

Pálava

kraj úrodných vinic a skalních stepí — Nejteplejší a nejsušší oblast České republiky. Místní krajinu tvoří úrodná pole a vinice, bělostné vápencové skály, dubové háje, skalní stepi a lesostepi s neobyčejně bohatou teplomilnou flórou a faunou. Chráněná krajinná oblast a památka UNESCO.

---

Lednicko-valtický areál

zahrada Evropy — Krajina rozlehlých zámeckých zahrad, upravovaných záhonů s květinovými koberci, krásných lesů, vinic a rybníků. Území prostupují četné historické stavby, jako jsou lovecké zámečky, chrámy, kolonády a další architektonické skvosty. Památka UNESCO.

---

Pohansko

archeologická památková rezervace a největší obora v ČR — Unikátní lužní krajina v jihovýchodním cípu Lednicko-valtického areálu. Lužní lesy zde prostupují četné vodní kanály, slepá ramena a rozlehlé louky se staletými duby. Počátkem 9. století zde vzniklo největší středověké hradiště ve střední Evropě.

---

Děvín-Kotel-Soutěska

dokonalá iluze prosluněného Středomoří — Nejkrásnější a nejvzácnější stepní oblast v ČR. Zdejší vápencová bradla, zříceniny hradů, horko, vinice i přilehlé „moravské moře“ vytvářejí dokonalou iluzi prosluněného Středomoří.

---

Zámek Lednice

přepychové letní sídlo Lichtenštejnů — Zámek patří k nejnavštěvovanějším památkám na Moravě. Sloužil jako majestátní a honosné letní sídlo rodu Lichtenštejnů.

---

Zámek Valtice

monumentální rezidence a rodové sídlo Lichtenštejnů — Původně hrad, založený již ve 12. stol., později knížecí rezidence a rodové sídlo Lichtenštejnů v hlavním městě vína, Valticích na Moravě. Vnitřní expozice znázorňuje život bohaté šlechty. V zámeckých sklepích sídlí degustační expozice Salon vín ČR.

---

Minaret

působivá rozhledna Lednicko-valtického areálu — Nejstarší romantická stavba Lednicko-valtického areálu a vůbec nejvyšší stavba tohoto druhu v neislámských zemích. Pro návštěvníky jsou zpřístupněny tři vyhlídkové ochozy s nádherným výhledem na lednický park, Pálavu a Bílé Karpaty. Vstup zpoplatněn.

---

Janův hrad

romantická napodobenina zříceniny středověkého hradu — Umělá romantická zřícenina středověkého hradu u Lednice na Moravě, kterou nechal vystavět v roce 1801 kníže Jan Lichtenštejnský. Stavba sloužila jako lovecký zámeček a myslivna. Panstvo se zde shromažďovalo v době honů a pořádalo tu bohaté hostiny.

---

Naučná stezka Děvín

výlet přírodovědecky mimořádnou rezervací v CHKO Pálava — Trasa naučné stezky vede národní přírodní rezervací Děvín-Kotel-Soutěska, která patří k nejcennějším chráněným územím v CHKO Pálava. Bylo zde nalezeno více než 600 druhů rostlin, což je takřka čtvrtina všech rostlinných druhů, vyskytujících se v ČR.

---

Reistna

klasicistní kolonáda a romantická vyhlídka — Vyhlídková stavba z počátku 19. stol., postavená jako vzpomínka knížete Jana Josefa I. z Lichtenštejna na své zesnulé předky. Kolonáda Reistna se nachází nad obcí Valtice v nadmořské výšce 291 m a je nejvyšším bodem Lednicko-valtického areálu.

---