Blanský les se rozkládá v předhůří Šumavy (od Šumavy jej odděluje vojenský újezd Boletice) v jižních Čechách, mezi Č. Krumlovem a Č. Budějovicemi. Jedná se o převážně zalesněný hornatý pás ve tvaru podkovy, uvnitř svírající Křemžskou kotlinu s mozaikou lesíků, polí, luk a vesniček s často hodnotnou lidovou architekturou (UNESCO!). V Blanském lese se mj. nacházejí původní bučiny a vzácné hadcové bory. Doménou oblasti je zejm. nejvyšší hora Kleť a kaňon Vltavy se zříceninou Dívčí kámen. Chráněná krajinná oblast.
Autor článku: Luboš Moravec | poslední aktualizace: 28. září 2013
Kategorie: Oblasti
V chráněné krajinné oblasti Blanský les je vytvořen systém značených cyklotras v délce 220 km a lyžařských tras v délce 54 km. K nejoblíbenějším výletním trasám patří následující naučné stezky:
Ve střední části chráněné krajinné oblasti Blanský les (Křemžská kotlina) a v jejích okrajových zónách převládá zemědělská krajina s mozaikou lesíků, luk, polí a sídel, místy s poměrně zachovalou a hodnotnou lidovou architekturou - k nejvýznamnějším patří zejména Holašovice, Brložsko a Chvalšinsko.
Jihovýchodní hranici Blanského lesa tvoří na 12 km úseku (Pozděraz - Rájov) meandrující řeka Vltava. Do říčního kaňonu je krásný výhled z působivé zříceniny hradu Dívčí kámen, která ční na skalním ostrohu vysoko nad řekou.
Více než polovina území Blanského lesa je zalesněna. V dávných dobách zde převažovaly bučiny, ty ale byly v průběhu lidské kolonizace částečně vytěženy a nahrazeny kulturními porosty smrku a borovice. Nejcennější fragmenty přirozených a původních bukových lesů jsou chráněny např. v přírodních rezervacích Kleť, Vysoká Běta, Jaronínská bučina, Chrášťanský vrch, Malá skála a Ptačí stěna.
V centrální části Blanského lesa (u Křemže a Holubova) a podél západní hranice chráněné krajinné oblasti Blanský les (u Dobročkova), se v podloží ostrůvkovitě vyskytují ultrabazické hadce (serpentinity). Ty jsou toxické pro celou řadu rostlin - u některých způsobují i tzv. trpasličí růst - a vyvíjejí se na nich zcela specifické biotopy - reliktní hadcové bory a hadcové trávníky. Nejcennější hadcové lokality jsou v Blanském lese zvláště chráněny - např. přírodní rezervace Holubovské hadce, Dobročkovské hadce, Bořinka a přírodní památka Šimečkova stráň.
Na hadce jsou striktně vázané některé vzácné a ohrožené druhy rostlin, např. hvozdík kartouzek hadcový (Dianthus carthusianorum ssp.capillifrons) a sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium).
V jižní části Blanského lesa, u Českého Krumlova, v lokalitě zvané Vyšenské kopce, se vyvinul druhově velmi bohatý komplex lesů, křovin, luk a suchých trávníků, vázaných na vápencové podloží s řadou vzácných a chráněných druhů rostlin, hub a živočichů. Územím prochází naučná stezka, jejíž součástí je také venkovní geologická expozice a botanická skalka s přehlídkou zdejších nejhojnějších rostlinných druhů. Území je chráněno jako národní přírodní rezervace a patří k nejcennějším lokalitám v chráněné krajinné oblasti Blanský les.
Blanský les leží v dešťovém stínu Šumavy, což zde způsobuje menší množství srážek; díky závětrnému efektu Kletě je v Blanském lese i méně větrné počasí. V oblasti také působí tzv. alpský fén (teplý a suchý padavý vítr), který zde výrazně zvyšuje teplotu vzduchu. Nejchladnější počasí panuje na vrcholu nejvyšší hory Blanského lesa, Kleti, s průměrnou roční teplotou cca 5 °C, což je teplota o 2 až 3 °C vyšší než mají nejchladnější polohy nedalekých šumavských plání, nacházejících se ve stejné nadmořské výšce; roční průměrný úhrn srážek je na Kleti přibližně 720 mm, zatímco na Šumavě v oblasti plání je téměř dvojnásobný.
ledovcové jezero pod horou Plechý na Šumavě — Jezero ledovcového původu, nacházející se cca 8 kilometrů západně od obce Nová Pec pod horou Plechý (1378 m n. m.), v I. zóně národního parku Šumava v přírodní památce Trojmezná hora. Na hrázi Plešného jezera začíná zážitková stezka Duch pralesa.
po staletí člověkem nedotčená příroda v srdci Šumavy — Unikátní národní přírodní rezervace v chráněné krajinné oblasti Šumava poblíž obce Kubova Huť, jejíž nejcennější bukosmrkové jádro s až 400 let starými stromy zůstalo po staletí nedotčeno. Územím vede naučná stezka. Na vrcholu Boubín rozhledna.
slať s největším rašelinným jezírkem v ČR — Přechodové rašeliniště s nejrozlehlejším (1,3 ha) rašelinným jezírkem na našem územím.
rozsáhlá zřícenina hradu na skalním ostrohu u Třísova — Rozsáhlá zřícenina původně rožmberského hradu z roku 1349 na skalnatém ostrohu nad soutokem Křemžského potoka a Vltavy u Třísova v Blanském lese. V prostorách hradu se pravidelně pořádají koncerty, historická, šermířská a divadelní vystoupení.
jihočeské Stonehenge — Novodobá megalitická stavba připomínající slavné anglické megality Stonehenge či Rollright Stones; podle psychotroniků má údajně nejsilnější energii ze všech tuzemských megalitů postavených člověkem. Kruh má průměr 30 m a tvoří jej 25 obřích kamenů.
původně splavovací nádrž v Boubínském pralese na Šumavě — Umělá vodní nádrž na jižním svahu národní přírodní rezervace Boubínský prales na Šumavě, která v letech 1836 až 1957 sloužila jako zásobárna vody pro plavení dřeva do nedaleké lenorské sklárny. Jezírko má rozlohu 0,37 ha a maximální hloubku 4 m.
poznejte příběh poslů z vesmíru — První muzeum vltavínů na světě. Uvidíte tu nejkrásnější kolekci vltavínů, která kdy byla veřejně vystavena a zábavnou formou se seznámíte s jejich tajuplným příběhem. Těšte se na herní prvky – hod meteoritem na Zem, virtuální prohlídka kráterů aj.
gotické umění jižních Čech a Šumavy — Galerie patří do pětice největších institucí svého druhu v ČR. Představuje gotické umění jižních Čech a Šumavy a evropské umění 16.–19. stol.
největší přítok řeky Vydry — Ve středověku se na Hamerském potoce rýžovalo zlato. Zdejší rýžoviště patří k nejvýše položeným v ČR.
nejstarší sídlo Rožmberků — Tzv. růžový hrad ze 13. stol. je nejstarším sídlem Rožmberků. Dolní hrad je zmenšeninou krumlovského zámku. Údajně se tu zjevuje naše nejslavnější bílá paní, Perchta z Rožmberka.
GPS:
48°54'23.080"N, 14°18'43.991"E
Kraj:Jihočeský kraj
Okres:České Budějovice, Český Krumlov, Prachatice
Obec:Český Krumlov, Křemže
© 2009–2024 iTRAS. Všechna práva vyhrazena.webdesign: Ladzo.cz