iTRAS > Katalog > Šumava

Šumava

zelená střecha Evropy

Šumava

Národní park a chráněná krajinná oblast Šumava spolu se sousedním německým národním parkem Bavorský les představují největší souvislý lesní komplex ve střední Evropě. Pro svoji polohu uprostřed hustě osídlené střední Evropy a zachovalou přírodu je Šumava často označována jako zelená střecha Evropy. Nacházejí se zde rozsáhlé horské smrkové a smíšené lesy (místy pralesovitého charakteru) a jako na jediném místě v ČR ledovcová jezera. Od roku 1990 je Šumava chráněna jako biosférická rezervace UNESCO.

Autor článku: Luboš Moravec | poslední aktualizace: 28. září 2013

Kategorie: Oblasti

Fotogalerie:

Březník na Šuma…Boubínský prale…Prášilské jezer…Chalupská slať,…


Další informace:

Národní park Šumava

Národní park Šumava přísně chrání nejcennější a nejzachovalejší přírodní společenstva z celé Šumavy. Jedná se především o zbylé pralesovité porosty v horských lesích, 3 ledovcová jezera, vybraná horská vrchoviště a údolní slatiniště. Pro šumavský národní park je typické prolínání málo dotčené přírody se stopami staleté přítomnosti člověka.

Chráněná krajinná oblast Šumava

Chráněná krajinná oblast Šumava v dnešní době slouží jako ochranné pásmo národního parku. V celém jejím území se dbá na citlivé využívání přírodních zdrojů, usměrňují se lesnické zásahy a zemědělský provoz. Jedním z cílů chráněné krajinné oblasti Šumava je také ochrana památek lidové architektury, jež se hojně dochovaly v šumavských obcích.

Biosférická rezervace Šumava

Význam národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava byl umocněn v roce 1990, kdy byla téměř celá oblast spolu se sousedním německým národním parkem Bavorský les vyhlášena v rámci mezinárodního programu UNESCO Člověk a biosféra jako biosférická rezervace. Cílem biosférické rezervace Šumava je trvale uchovávat typickou šumavskou krajinu se všemi jejími tradičními prvky, včetně způsobu hospodaření.

Šumavské pralesy

V minulosti byla Šumava pokryta převážně rozsáhlými horskými pralesy s vysokým podílem bučin. Tyto unikátní šumavské pralesy – též označovány jako pomezní hvozdy – byly bohužel s příchodem lidí na Šumavu postupně mýceny a nahrazovány hospodářsky významným smrkem. Z původních šumavských pralesů se tak do dnešní doby dochovalo již jen velice málo. Nepříliš poničené zbytky tehdejších šumavských hvozdů lze dnes ještě obdivovat např. v národní přírodní rezervaci Boubínský prales.

Horská a údolní rašeliniště

Šumava je místem, kde se dochovala velmi působivá horská a údolní rašeliniště – např. Chalupská slať s největším rašelinným jezírkem v ČR, Jezerní slať s dřevěnou rozhlednou či Tříjezerní slať s naučnou stezkou po povalovém chodníčku.

Největší přehrada v ČR a ledovcová jezera

Na horním toku řeky Vltavy byla v letech 1952–1959 vybudována přehrada Lipno - největší vodní nádrž v České republice a velmi oblíbená rekreační oblast. Specifickým jevem Šumavy jsou přirozená ledovcová jezera (5 jezer na české a 3 na německé straně Šumavy), která zde vznikala v době ledové (přibližně před 12 tisíci lety) a jsou jedinými ledovcovými jezery v ČR, jsou to: Černé jezero – největší (18,4 ha), nejhlubší (40,6 m) a nejníže položené (1008 m n. m.); Čertovo jezero – druhé největší (10,3 ha); jezero Laka – nejmenší (2,78 ha) a nejvýše položené (1096 m n. m.); Plešné jezero a Prášilské jezero.

Šumava a plavební kanály

V minulosti probíhala na Šumavě rozsáhlá těžba lesů, díky které zde byly budovány četné umělé kanály a náhony pro plavení dřeva. V jihočeské části Šumavy je to Schwarzenberský plavební kanál, v západní části Vchynicko-tetovský plavební kanál. Dávnou těžbu dřeva turistům připomíná např. také rekonstruovaný dřevěný hradlový most Rechle u Modravy.

Zajímavá květena Šumavy a glaciální relikty

Šumava je oproti ostatním velkoplošným chráněným územím v ČR na květenu druhově chudší. Vyplývá to především z nízké rozmanitosti zdejších přírodních podmínek. Naprostá většina ochranářsky významných, ohrožených a chráněných druhů roste na nelesních stanovištích, jako jsou louky a rašeliniště. Pro květenu Šumavy jsou typické tzv. glaciální relikty – tedy druhy, které se zde dochovaly již z dob ledových a meziledových. K takovým druhům patří např. pro Šumavu velmi typický hořec panonský (Gentiana pannonica), prudce jedovatý oměj šalamounek (Aconitum plicatum), hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica), zvonečník černý (Phyteuma nigrum), plavuník alpinský (Diphasiastrum alpinum), bříza trpasličí (Betula nana), dřípatka horská (Soldanella montana) a jiné. K dalším významným druhům Šumavy patří vodní rostliny šídlatka jezerní (Isoëtes lacustris) v Černém jezeře a šídlatka ostnovýtrusná (Isoëtes echinospora) v Plešném jezeře – tyto druhy se na Šumavě vyskytují jako na jediných lokalitách v České republice.

Šumava – divoká zvířata a ptáci severské tajgy

Šumava je se svými rozsáhlými horskými lesy především útočištěm mnoha původních středoevropských lesních živočichů. V minulosti zde byly vyhubeny větší šelmy medvěd a vlk a velcí kopytníci zubr a los. Los evropský (Alces alces) se již ale postupně do šumavské přírody opět navrací. V 80. letech 20. století byla na Šumavu vysazena i původní šelma rys ostrovid (Lynx lynx). Rys dnes patří k nejchráněnějším živočichům celé Šumavy a jeho stavy jsou pečlivě monitorovány. Šumava je typická i výskytem druhů ptáků běžných pro severskou tajgu. Patří k nim např. tetřev hlušec (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Tetrao tetrix) a jeřábek lesní (Bonasa bonasia). V řece Blanice žije v nejbohatší evropské populaci chráněná perlorodka říční (Margaritifera margaritifera).

Turistika a volný čas

Externí odkazy:


Zobrazení na mapě:

 

Tipy v okolí:

Kategorie: Akce (1) ~ Obce (1) ~ Oblasti (2) ~ Pohostinství (16) ~ Průvodci (1) ~ Půjčovny (1) ~ Relaxace (7) ~ Sport (8) ~ Ubytování (23) ~ Výlety (3) ~ Zábava (4) ~ Zajímavosti (139)
Novohradské hory

Novohradské hory

rozsáhlé a téměř neosídlené lesy při česko-rakouské hranici — Velmi dobře zachovalá oblast na jihu Čech u rakouských hranic, jež byla po dlouhá desetiletí zakázanou zónou u železné opony. Horské hluboké lesy se zaniklými sklářskými osadami střídají podhorské pastviny s venkovskými samotami a menšími obcemi.



Černé a Čertovo jezero

Černé a Čertovo jezero

největší ledovcová jezera v České republice — Významná národní přírodní rezervace v CHKO Šumava. Předmětem ochrany jsou 2 ledovcová jezera, která patří k největším v ČR. Mezi oběma jezery probíhá hlavní evropské rozvodí. V území výskyt vzácné květeny a zvířeny. Pohyb pouze po značených cestách.



Prášilské jezero

Prášilské jezero

ledovcové jezero na východním výběžku hory Poledník — Ledovcové jezero, nacházející se na východním výběžku hory Poledník (1315 m n. m.) s rozhlednou, nedaleko obce Prášily, v I. zóně národního parku Šumava. Zaujímá rozlohu cca 3,91 ha, je 280 m dlouhé, 180 m široké a až 15 m hluboké.



Plešné jezero

Plešné jezero

ledovcové jezero pod horou Plechý na Šumavě — Jezero ledovcového původu, nacházející se cca 8 kilometrů západně od obce Nová Pec pod horou Plechý (1378 m n. m.), v I. zóně národního parku Šumava v přírodní památce Trojmezná hora. Na hrázi Plešného jezera začíná zážitková stezka Duch pralesa.



Bílá strž

Bílá strž

romantické údolí s největším vodopádem na Šumavě — Hluboce zaříznuté kaňonovité údolí Bílého potoka s největším vodopádem na Šumavě. Vodopád je tvořen několika stupni s celkovou výškou 13 metrů. V okolí vodopádu se dochovaly zbytky původních lesů pralesovitého rázu. Národní přírodní rezervace.



Jezero Laka

Jezero Laka

nejmenší a nejvýše položené ledovcové jezero na Šumavě — Nejmenší (2,78 ha) a nejvýše položené (1096 m n. m.) jezero ledovcového původu na české straně Šumavy. Leží na svahu hory Plesná a od ostatních šumavských ledovcových jezer se odlišuje rašelinným dnem a typickými rašelinnými plovoucími ostrůvky.



Hrad Kašperk

Hrad Kašperk

nejvýše položený královský hrad v Čechách — Gotický hrad z r. 1356 u obce Kašperské Hory na hranici národního parku Šumava. Leží v nadmořské výšce 886 m a představuje nejvýše položený královský hrad v Čechách. Z hradních věží je krásný panoramatický výhled. Natáčela se zde pohádka Anděl Páně.



Hrad Velhartice

Hrad Velhartice

středověký gotický hrad s ojedinělým kamenným mostem — Gotický hrad a pozdně renesanční zámek, nacházející se nad obcí Velhartice v blízkosti chráněné krajinné oblasti Šumava. Jedná se o dispozičně ojedinělou stavbu s mohutným kamenným mostem, který v hradních areálech střední Evropy nemá obdoby.



Povydří

Povydří

kaňonovité údolí šumavské řeky Vydry s naučnou stezkou — Balvanitý kaňon řeky Vydry táhnoucí se mezi bývalou osadou Antýgl a osadou Čeňkova Pila v I. zóně národního parku Šumava. Po pravém říčním břehu prochází naučná stezka. Území patří k nejkrásnějším místům Šumavy a je chráněno jako přírodní památka.



Boubínský prales

Boubínský prales

po staletí člověkem nedotčená příroda v srdci Šumavy — Unikátní národní přírodní rezervace v chráněné krajinné oblasti Šumava poblíž obce Kubova Huť, jejíž nejcennější bukosmrkové jádro s až 400 let starými stromy zůstalo po staletí nedotčeno. Územím vede naučná stezka. Na vrcholu Boubín rozhledna.



Kontaktní informace

Správa NP a CHKO Šumava
1. máje 260
Vimperk
385 01
Tel.:[+420] 388 450 111
Email:vimperk@npsumava.cz
Web:www.npsumava.cz

Poloha

Kraj:Jihočeský kraj, Plzeňský kraj
Okres:Český Krumlov, Klatovy, Prachatice
Obec:Modrava, Kvilda, Prášily

Doporučení

Šumava je tak rozsáhlá a skrývá tolik přírodních a kulturních zajímavostí, že k jejímu úplnému poznání by byl snad zapotřebí celý lidský život. Území je protkáno sítí dlouhých zpevněných stezek, jež jsou ideální hlavně pro cyklisty - turistům pak doporučuji dobře prošlápnuté pohorky, obzvláště pokud se chystají na delší túru. Během přechodu Šumavy mě zaujaly především krajinářsky nádherné pastviny v místě zaniklých horských osad, podmáčené slatě s jezírky a průzračně čisté horské potoky s žulovými oblázky. Šumavská krajina mě oslovila a určitě se sem budu moc rád vracet.

Luboš Moravec

provozovatel cestovatelského portálu iTRAS

itras.cz ~ [+420] 777 819 117 ~ info@itras.cz


Přidat doporučení

© 2009–2017 iTRAS. Všechna práva vyhrazena.webdesign: Ladzo.cz