Černé a Čertovo jezero

Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero byla založena k ochraně dvou z osmi šumavských ledovcových jezer (5 jezer na české a 3 na německé straně) – šumavská jezera jsou jediná jezera ledovcového původu na území České republiky. Příkré skalní stěny u Černého a Čertova jezera jsou jediným místem na Šumavě, kde každoročně vznikají sněhové laviny. Mezi oběma jezery probíhá hlavní evropské rozvodí. Koupání v jezerech je přísně zakázáno, pohyb v rezervaci pouze po turisticky značených cestách.

Autor článku: Luboš Moravec | poslední aktualizace: 13. června 2012

Kategorie: Zajímavosti

Fotogalerie:

Další informace:

• datum vyhlášení rezervace – 31. prosince 1933
• rozloha území – 175 ha
• nadmořská výška – 1000 až 1343 m n. m.
• přístupnost – rezervace je celoročně volně přístupná po vyznačených stezkách pouze pěším turistům, jízda na kole je zde zakázána!
• doprava – nejbližší autobusová a vlaková zastávka Špičák (cca 2,2 km po značených turistických stezkách)
• parkování – blízké parkoviště Špičácké sedlo
• turistické informace – informační centrum Železná Ruda

Černé jezero

Černé jezero (někdy též České, Bystřické nebo Dešenické) je největší (18,4 ha), nejhlubší (40,6 m) a nejníže položené (1008 m n. m.) jezero na české straně Šumavy. Tmavé zbarvení hladiny jezera je způsobeno odrazem okolních hustých lesů a cca 9 metrovou vrstvou kalu, který je tvořen pylem z okolních jehličnanů, ukládajícím se zde několik tisíciletí. Nad Černým jezerem se vypíná 320 metrů vysoká Jezerní stěna.

Černé jezero nemá žádný viditelný přítok. Napájí ho četné podzemní prameny, vyvěrající při úpatí Jezerní hory. Voda z jezera odtéká Černým potokem do Úhlavy, která pak ústí do Berounky. Ta se pak dále vlévá do Vltavy, Vltava do Labe, která odvádí vody do Severního moře.

Čertovo jezero

Čertovo jezero je se svoji rozlohou 10,3 ha druhé největší ledovcové jezero v České republice. Leží v nadmořské výšce 1028 m, hluboké je místy až 37 metrů. Nad západním a severozápadním břehem jezera ční 313 m vysoká stěna Jezerní hory. Čertovo jezero je napájeno dvěma malými potůčky. Vody Čertova jezera odvádí Jezerní potok do Železného potoka. Ten dále ústí do řeky Řezná, která se vlévá do Dunaje a ten odvádí vody až do Černého moře.

Elektrárna Černé jezero – technická památka

V letech 1929-30 byla hluboko pod hrází Černého jezera postavena první přečerpávající vodní elektrárna na území Československa. Elektrárna je doposud v provozu, se zachovalým původním zařízením. Technická památka.

Čertovo jezero – výbušniny pod hladinou

V roce 1964 objevil tým potápěčů pod hladinou Čertova jezera bedny s výbušninami – pozůstatek po německých vojscích z druhé světové války. Ihned po nálezu byly třaskaviny zneškodněny na břehu jezera. Výbuch po sobě zanechal 2,5 metrový kráter o průměru 5 m.

Ledovcová jezera na Šumavě

Na české straně Šumavy se nachází celkem 5 jezer ledovcového původu: Černé jezero – největší (18,4 ha), nejhlubší (40,6 m) a nejníže položené (1008 m n. m.); Čertovo jezero – druhé největší (10,3 ha); jezero Laka – nejmenší (2,78 ha) a nejvýše položené (1096 m n. m.); Plešné jezero a Prášilské jezero.

Vznik šumavských jezer

Všechna šumavská jezera mají ledovcový původ. V době ledové vzniklo na Šumavě několik menších ledovců. Po jejich ústupu (přibližně před 12 tisíci lety) zde zůstaly zahloubené pánve, tzv. kary, které jsou dnes zaplněny vodou. Stávající jezera jsou napájena spodními prameny a vnějšími přítoky.

Zvířena

V národní přírodní rezervaci Černé a Čertovo jezero žije dnes již velmi vzácný pták tetřev hlušec (Tetrao urogallus). Pravidelně zde hnízdí datlík tříprstý (Picoides tridactylus), kos horský (Turdus torquatus) a krkavec velký (Corvus corax). K Jezerní hoře často zavítá chráněná šelma rys ostrovid (Lynx lynx).

Květena

V jezerních karech se v ostrůvkovitých porostech objevuje borovice kleč (Pinus mugo), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a vrba velkolistá (Salix appendiculata). V území je hojná kapradina papratka horská (Athyrium distentifolium), samorostlík klasnatý (Actaea spicata) a udatna lesní (Aruncus vulgaris). Vzácněji zde roste hořec šumavský (Gentiana pannonica), mléčivec alpský (Cicerbita alpina), pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius) a oměj šalamounek (Aconitum callibotryon). V Černém jezeře roste jako na jediné lokalitě v ČR šídlatka jezerní (Isoëtes lacustris).

Externí odkazy:

• Černé a Čertovo jezero (audionahrávka Českého rozhlasu v rámci pořadu Přírodní krásy České republiky)

Zobrazení na mapě:

Tipy v okolí:

Šumava

zelená střecha Evropy — Národní park a chráněná krajinná oblast Šumava spolu s přilehlým Bavorským lesem tvoří největší lesní komplex ve střední Evropě. Nacházejí se zde horské smrkové lesy, pralesy, rozlehlá rašeliniště a ledovcová jezera. Biosférická rezervace UNESCO.

---

Přechod Šumavy

trek napříč Šumavou od Hojsovy Stráže do Lipna nad Vltavou — 153 km trasa národním parkem Šumava z Hojsovy Stráže do Lipna nad Vltavou. Turisté navštíví odlesněné hřebeny s krásnými výhledy, bukovosmrkové pralesy, rozlehlé pastviny, slatě, zaniklé horské osady, původní ledovcová jezera a další zajímavá místa.

---

Prášilské jezero

ledovcové jezero na východním výběžku hory Poledník — Ledovcové jezero, nacházející se na východním výběžku hory Poledník (1315 m n. m.) s rozhlednou, nedaleko obce Prášily, v I. zóně národního parku Šumava. Zaujímá rozlohu cca 3,91 ha, je 280 m dlouhé, 180 m široké a až 15 m hluboké.

---

Bílá strž

romantické údolí s největším vodopádem na Šumavě — Hluboce zaříznuté kaňonovité údolí Bílého potoka s největším vodopádem na Šumavě. Vodopád je tvořen několika stupni s celkovou výškou 13 metrů. V okolí vodopádu se dochovaly zbytky původních lesů pralesovitého rázu. Národní přírodní rezervace.

---

Jezero Laka

nejmenší a nejvýše položené ledovcové jezero na Šumavě — Nejmenší (2,78 ha) a nejvýše položené (1096 m n. m.) jezero ledovcového původu na české straně Šumavy. Leží na svahu hory Plesná a od ostatních šumavských ledovcových jezer se odlišuje rašelinným dnem a typickými rašelinnými plovoucími ostrůvky.

---

Hrad Kašperk

nejvýše položený královský hrad v Čechách — Gotický hrad z r. 1356 u obce Kašperské Hory na hranici národního parku Šumava. Leží v nadmořské výšce 886 m a představuje nejvýše položený královský hrad v Čechách. Z hradních věží je krásný panoramatický výhled. Natáčela se zde pohádka Anděl Páně.

---

Hrad Velhartice

středověký gotický hrad s ojedinělým kamenným mostem — Gotický hrad a pozdně renesanční zámek, nacházející se nad obcí Velhartice v blízkosti chráněné krajinné oblasti Šumava. Jedná se o dispozičně ojedinělou stavbu s mohutným kamenným mostem, který v hradních areálech střední Evropy nemá obdoby.

---

Povydří

kaňonovité údolí šumavské řeky Vydry s naučnou stezkou — Balvanitý kaňon řeky Vydry táhnoucí se mezi bývalou osadou Antýgl a osadou Čeňkova Pila v I. zóně národního parku Šumava. Po pravém říčním břehu prochází naučná stezka. Území patří k nejkrásnějším místům Šumavy a je chráněno jako přírodní památka.

---

Roklanský potok

hlavní přítok šumavské řeky Vydry — Hlavní přítok řeky Vydry, pramenící v národním parku Šumava, asi 500 metrů SZ od Blatného vrchu. Mezi Javoří Pilou a Modravou vede podél Roklanského potoka 5 km dlouhá červená turistická stezka, představující jedno z nejhezčích šumavských údolí.

---

Rozhledna Poledník

impozantní kruhový výhled na celou Šumavu — 37 metrů vysoká vyhlídková věž na vrcholu Polední hory (1315 m n. m.) nad Prášilským jezerem, v národním parku Šumava, nedaleko obce Prášily. Nabízí se z ní krásný kruhový rozhled na celou Šumavu. Za dobré viditelnosti lze spatřit i Alpy.

---