České středohoří

České středohoří představuje sopečné pohoří, které je v České republice zcela ojedinělé. Ze zdejší rovinaté krajiny vystupují vysoké kopce kuželovitých a kupovitých tvarů, lesy jsou řídké, prostoupené stepními trávníky. Díky vhodným přírodním podmínkám bylo České středohoří velmi brzy osídleno a kultivováno člověkem. Od poloviny 19. století se zde začalo rozvíjet ovocnářství a dosáhlo tak vysoké úrovně, že se dnes Českému středohoří často přezdívá zahrada Čech. Chráněná krajinná oblast.

Autor článku: Luboš Moravec | poslední aktualizace: 12. listopadu 2014

Kategorie: Oblasti

Fotogalerie:

Další informace:

• datum vyhlášení CHKO – 19. března 1976
• sídlo Správy CHKO – Litoměřice
• rozloha území – 106 300 ha (druhá největší chráněná krajinná oblast v České republice)
• nadmořská výška – 122 m n. m. (Děčín) až 837 m n. m. (Milešovka)
• doprava – vstupní branou do chráněné krajinné oblasti České středohoří jsou nejčastěji obce Litoměřice, Ústí nad Labem, Děčín a Nový Bor
• turistické informace – Správa chráněné krajinné oblasti České středohoří

Důvod vyhlášení chráněné krajinné oblasti

České středohoří bylo za chráněnou krajinnou oblast vyhlášeno především pro svůj mimořádný krajinný ráz, zapříčiněný dávnou sopečnou činností – podobná území bychom v Evropě našli nejblíže až v Polsku (Park krajobrazowy Chelmi), Francii (pohoří Auvergne) a Itálii. České středohoří je sice vlivem člověka téměř bezlesé, za to však pečlivě opečovávané. Zdejší přírodní podmínky řadí České středohoří k nejbohatším botanickým územím v České republice.

Symbol chráněné krajinné oblasti

Symbolem chráněné krajinné oblasti České středohoří se stala chráněná rostlinka koniklec otevřený, jež je charakteristickým druhem zdejších stepních trávníků.

Turistika a volný čas

Turistickým centrem chráněné krajinné oblasti České středohoří je město Litoměřice. Vychází odtud většina významných turistických tras a každoročně se zde koná populární zahradnický veletrh Zahrada Čech.

Krajina Českého středohoří je pro turisty lákavá především pro svůj sopečný původ, který zdejším horám vtiskl charakteristický kupovitý a kuželovitý tvar. K nejnavštěvovanějším sopečným vrchům patří nejvyšší hora Českého středohoří Milešovka a bájná hora Říp.

S přírodovědnými a vlastivědnými hodnotami Českého středohoří návštěvníka nejlépe seznámí naučné stezky Pod Vysokým ostrým, Lovoš a Boreč.

Vegetace

České středohoří patří k nejméně zalesněným chráněným krajinným oblastem v České republice. Velké lesní komplexy zde úplně chybí, častěji jsou zastoupeny suché a slunné stráně mající charakter stepí a lesostepí. Některé sopečné kopce porůstají zachovalé šípákové doubravy a bučiny.

Květena

České středohoří patří k nejatraktivnějším a nejbohatším botanickým územím v České republice. Pestrost rostlin je dána vysokou rozmanitostí hornin v podloží a charakterem zdejší krajiny. V území převládají především teplomilné druhy rostlin rostoucí na odlesněných a prosluněných stráních, jako jsou např. koniklec otevřený (Pulsatilla patens), kozinec bezlodyžný (Astragalus exscapus), hlaváček jarní (Adonis vernalis), kavyl (Stipa sp.) a mnohé další. Významným druhem Českého středohoří je i tis červený (Taxus baccata), rostoucí na prudkých stráních v severní polovině území.

Zvířena

Nejzajímavější druhy živočichů najdeme především mezi třídou hmyzu. Na stepních lokalitách a v dubových lesích žije např. největší evropský brouk roháč obecný (Lucanus cervus), pakudlanka jižní (Mantispa styriaca), zlatohlávek skvostný (Cetonischema aeruginosa) či nosorožík kapucínek (Oryctes nasicornis). Pozornost zasluhují i někteří obratlovci, např. tažní ptáci jeřáb popelavý (Grus grus) či slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula). Do Českého středohoří ojediněle z Polska migruje i los evropský (Alces alces), který odtud dále míří na Šumavu.

Vodstvo

Chráněná krajinná oblast České středohoří je na vodní plochy poměrně chudá. Hlavním tokem Českého středohoří je řeka Labe, která územím protéká přibližně v severojižním směru a vytváří dramatickou krajinnou scenérii hluboko zaříznutého údolí, místy kaňonovitého rázu (např. kaňon Porta Bohemica). K významným tokům Českého středohoří patří i řeka Ploučnice, která je řekou velmi netypickou. Na svém horním toku totiž vytváří meandry a na dolním toku má spád horské řeky. Mezi větší vodní nádrže patří např. Žernosecké jezero, vzniklé po těžbě štěrkopísků, dále chovný rybník Chmelař a Velký rybník u Karlovky. Na území města Ústí nad Labem se využívají k rekreačním účelům podzemní termální prameny. V obci Břvany v údolí Hradeckého potoka se jímá minerální voda známá jako stolní voda Praga.

Geologie

Sopečná minulost vtiskla Českému středohoří neopakovatelný vzhled. Z rovinaté krajiny vystupují vysoké kopce kuželovitých a kupovitých tvarů, které v České republice nikde jinde nespatříme. Okolí obcí Třebenice a Třebívlice je světově proslulé výskytem českého granátu. Nejbohatší naleziště představuje návrší Linhorka - zde byly dokonce jako na jediném místě v celé Evropě nalezeny 3 diamanty, které jsou nyní uloženy v mineralogických sbírkách Národního muzea v Praze.

Napsali o Českém středohoří

„Dejte neovlivněnému dítěti nakreslit mnoho hor, i nakreslí vám rytmus Českého středohoří. Rytmus spanilých kuželů a kup, jež vyskakují ze spleenu labské roviny a sedí pospolu jako nejdistingovanější kávová společnost.“ – V. E. Babka (prvorepublikový novinář)

Externí odkazy:

• České středohoří s Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem (videoreportáž České televize v rámci dokumentárního cyklu Na cestě)
• Brouci a broučci Českého středohoří (audionahrávka Českého rozhlasu v rámci pořadu Česko - země neznámá)
• Orchideje (nejen) Českého středohoří (audionahrávka Českého rozhlasu v rámci pořadu Planetárium)
• Bouřlivá minulost Českého středohoří - 1. část, 2. část, 3. část (audionahrávky Českého rozhlasu v rámci pořadu Planetárium)

Zobrazení na mapě:

Tipy v okolí:

České Švýcarsko

unikátní pískovcové území evropského kontinentu — Rozsáhlé pískovcové území s jedinečným krajinným rázem. Nacházejí se zde četná skalní města s hlubokými kaňony a roklemi, vysoké skalní stěny, věže, skalní okna a brány, z nichž Pravčická brána se stala symbolem celé oblasti. Národní park.

---

Pravčická brána

největší pískovcový skalní most v Evropě — S rozpětím 26,5 m největší pískovcový skalní most v Evropě, který byl v r. 2009 nominován do soutěže 7 nových divů světa. Nejnavštěvovanější místo národního parku České Švýcarsko. Národní přírodní památka.

---

Jeskyně víl

ledové království v Českém Švýcarsku — Pískovcový skalní převis s podzemními prostory, kde každoročně v zimě vzniká unikátní ledová výzdoba. Ze stropu a ze dna jeskyně vyrůstají ledové rampouchy různých velikostí, forem a tvarů a vytvářejí tak úžasnou podívanou.

---

Panská skála

nejstarší chráněný geologický útvar v Čechách — Unikátní až 12 m vysoké čedičové sloupy pravidelného 5–6bokého tvaru, které odkryla těžba čediče v 19. století; svým seskupením připomínají píšťaly varhan, proto se také Panské skále přezdívá Kamenné varhany.

---

Milešovka

nejvyšší hora Českého středohoří — Na Milešovce je každoročně zaznamenáno nejvíce bouří na našem území, proto se jí často přezdívá Hromová hora.

---

Hrad Sloup

česká Meteora a skalní sídlo poustevníků — Asi 30 m vysoká pískovcová skála, která s budovami na vrcholové plošině nápadně připomíná slavné skalní kláštery Meteora v Řecku. Téměř 100 let tu ve vytesaných skalních místnostech žili poustevníci, z nichž Samuel Görner se stal symbolem hradu.

---

Mariina skála

skalní vyhlídka s dřevěným altánem — Jedna z nejhezčích skalních vyhlídek národního parku České Švýcarsko. Pískovcová skála s altánkem skýtá zajímavá panoramata.

---

Růžovský vrch

nejvyšší hora Českého Švýcarska — Vysoký čedičový kužel sopečného původu, jemuž se pro svoji mohutnost a dominantnost v krajině přezdívá děčínská Fudžijama.

---

Vaňovský vodopád

nejvyšší vodopád Českého středohoří — S výškou 12 m nejvyšší vodopád v chráněné krajinné oblasti České středohoří. Voda stéká po mohutných čedičových sloupech.

---

Dolský mlýn

zřícenina trojkolového vodního mlýna z roku 1515 — Zřícenina bývalého trojkolového vodního mlýna z r. 1515; od r. 2007 kulturní památka. Díky romantické poloze v kaňonu říčky Kamenice v národním parku České Švýcarsko si mlýn zahrál v pohádkách Pyšná princezna, Peklo s princeznou, Ztracený princ aj.

---