malé pohoří s krásnými bukovými lesy v samém středu Moravy
Přírodní park Chřiby, lidově Buchlovské hory, je nevelké zalesněné pohoří v samém středu Moravy, táhnoucí se mezi Kyjovem a Otrokovicemi – odděluje od sebe národopisné oblasti Hanou (sever) a Slovácko (jih). Pro území jsou typické rozlehlé bukové lesy, staré hrady a jejich zříceniny, bizarní pískovcové skály, mystická hradiště a památky z dob Velkomoravské říše. V podhůří se pěstuje vinná réva; ve vinicích a polích je možné navštívit dobové větrné mlýny a rozhledny s krásným výhledem na chřibské kopce.
nadmořská výška – nejvyšším vrcholem je Brdo (587 m n. m.)
doprava – vstupními branami do přírodního parku Chřiby jsou nejčastěji osada Bunč (rozcestí silnic a turistických tras, parkoviště, chata KČT s restaurací), obce Koryčany, Osvětimany, Buchlovice či Velehrad
Nejznámějším chřibským hradem je královský hrad Buchlov, jenž vévodí celému pohoří. Nedaleko od něj byl postaven zámek Buchlovice, který je považován za jedno z nejvýznamnějších barokních šlechtických sídel v ČR – součástí zámeckého areálu je krásná barokní zahrada s anglickým parkem a zámecké zahradnictví s unikátní sbírkou fuchsií. Na území Chřibů lze také navštívit tři hradní zříceniny: Cimburk, Střílky a Ranšperk.
Skály, skalky a zajímavé skalní útvary
Po celém území přírodního parku Chřiby je rozeseta spousta převážně osamoceně stojících pískovcových skal, které se těší častým návštěvám horolezců. K těm nejzajímavějším patří:
přírodní památka Břestecká skála – pískovcový hřeben, v jehož horní části se nacházejí 3 zajímavé skalní útvary (Hlavní kámen, Plotna, Východní věžka) a malá puklinová jeskyně; horolezecké terény (cca 20 popsaných cest); mapa
přírodní památka Budačina – skupina pískovcových skal, z nichž největší je 12metrová Velká skála s menší puklinovou jeskyní (dle pověstí jeskyně sloužila jako skrýš pro loupežníky Ondráše a Juráše, kteří přepadávali kupce projíždějící po nedaleké kupecké stezce); horolezecké terény; mapa
přírodní památka Komínky (Komínské skály) – asi 1 km dlouhý skalnatý hřeben, jehož samotný vrchol tvoří téměř 20 m dlouhá, 5 m široká a 8 m vysoká pískovcová skála; na vrchol skaliska vedou vytesané schůdky; mapa
přírodní památka Kazatelna – osamocená, cca 8 m vysoká skála s vytesanými schůdky a upravenou plochou, připomínající kazatelnu (dle pověsti zde kázal moravský arcibiskup Metoděj); na vrcholu je železný dvouramenný kříž; vyhlídkové místo; mapa
přírodní památka Kozel – osamocený, cca 22 m vysoký pískovcový skalní blok v bukovém lese; na skále jsou četné převisy, výklenky, skalní dutiny, voštiny apod.; jedna z nejoblíbenějších horolezeckých lokalit přírodního parku Chřiby;mapa
Osvětimanské skály (Čertovky) – skupina skal (Jehla, Tank, Hlava, Druhá věž, …) v bukovém lese na nevýrazné rozsoše hlavního chřibského hřebene; oblíbené horolezecké terény; mapa
Velký buchlovský kámen – osamělá pískovcová 12metrová skála, využívaná především k horolezectví (cca 17 popsaných cest); nedaleko ní se nachází Malý buchlovský kámen;mapa
Kalíšek – cca 3 m vysoká pískovcová skála svým vzhledem připomínající kalich; podle pověsti se zde v pobělohorské době tajně scházeli čeští bratři; mapa
Zikmundova skála – skála s malou jeskyňkou, opředená několika pověstmi; mapa
Rozlehlé a zachovalé bukové lesy
Chřiby se vyznačují nadprůměrnou lesnatostí. Zdejší rozsáhlé a zdravé bukové lesy odborníci řadí k ekologicky nejstabilnějším lesním komplexům v rámci celé České republiky. Nejzachovalejší a vzácné bukové porosty jsou chráněny např. v přírodních památkách Barborka, Makovica, Máchova dolina a přírodních rezervacích Holý kopec, Smutný žleb, Záskalí aj. Krásné mohutné buky také rostou na hřebenu Ocásku u přírodní památky Kazatelna.
Rozhledny s výhledem na Chřiby:
rozhledna Brdo – rozhledna na nejvyšší hoře Chřibů, Brdo (587 m n. m.), a zároveň jediná kamenná rozhledna v přírodním parku Chřiby;mapa
rozhledna Modrá – volně přístupná dřevěná vyhlídková věž mezi vinicemi u obce Modrá; nabízí se z ní pěkný výhled na zalesněné svahy přiléhajících Chřibů a část Bílých Karpat; mapa
rozhledna Johanka – 11 m vysoká dřevěná a volně přístupná rozhledna ve vinicích u obce Hýsly u Kyjova s výhledem na Chřiby s Buchlovem; při dobrém počasí lze dohlédnout až na Slovensko a Rakousko; rozhledna stojí v oploceném areálu s volně puštěnými ovcemi; mapa
rozhledna Douby – přibližně 8 m vysoká volně přístupná rozhledna na kraji vinice u obce Vážany; otevírá se z ní výhled na pohoří Chřiby, Bílé Karpaty, Pálavu a Hostýnské vrchy; mapa
Podchřibí – krajina s větrnými mlýny
Na území severovýchodní a střední Moravy (a tedy i v podhůří Chřibů) bylo v minulosti (14.–19. stol.) postaveno nejvíce větrných mlýnů v rámci českých zemí – doloženo jich je několik set! Mlýny primárně sloužily k mletí obilí a produkci mouky. Během návštěvy Chřibů si lze několik zrekonstruovaných větrných mlýnů prohlédnout:
Bukovanský mlýn – replika větrného mlýna holandského typu; v přízemí je útulná krbovna, v 1. patře se pravidelně pořádají výstavy regionálních umělců, ve 2. patře je expozice mlynářského stavení a obydlí 19. stol. a 3. patro zaujímá vyhlídková terasa s rozhledem na přilehlé vinice, Chřiby a Bílé Karpaty; u mlýna je v provozu hotel a restaurace v tradičním slováckém stylu; mapa
větrný mlýn Velké Těšany – dvoupatrový mlýn německého typu (dřevěný, celootočný); uvnitř je expozice mlynářské techniky; od mlýna je pěkný výhled na Kroměřížsko; mapa
větrný mlýn Jalubí – replika větrného mlýna holandského typu, který zde stával již od 2. pol. 19. stol.; mapa
Nejvýznamnější poutní místo na Moravě a zajímavé církevní památky
Chřiby patřily a stále patří k významným duchovním centrům Moravy. Po příchodu Slovanů v 9. stol. zde postupně vzniklo velké hospodářské, církevní, vojenské a správní středisko. Dějiny připomíná mnoho zajímavých památek:
klášter Velehrad a bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje – jedno z nejvýznamnějších poutních míst na Moravě, spojované se sídlem moravských panovníků a s místem, odkud se po vzoru Cyrila a Metoděje šířilo křesťanství; součástí baziliky je lapidárium přístupné pro veřejnost; mapa
hora sv. Klimenta (Klimentek) – poutní a duchovní místo hluboce spjaté s historií Moravy; v 9. stol. údajně tuto horu věnoval velkomoravský kníže sv. Rostislav sv. Konstantinu a Metodějovi, kteří zde zřídili středisko osvěty a výchovy; z této doby se mj. dochovaly pozůstatky augustiniánského kláštera; dnes tu stojí dřevěná kaplička, zvonice sv. Gorazda a pod úpatím hory se nachází Zeyerova studánka; národní kulturní památka; mapa
barokní hřbitov Střílky – vzácné umělecké dílo z období baroka, jedinečné v rámci celé ČR; národní kulturní památka; mapa
kaple sv. Barbory (Barborka) – raně barokní kaple, která sloužila jako rodinná hrobka hraběcího rodu Berchtoldů (posledních majitelů nedalekého hradu Buchlov); mapa
Koryčanská kaple – drobná sakrální stavba v lese na hřbetu kopce Bradlo; mapa
Roštínská kaple – malá kaplička se silným pramenem dobré vody; mapa
Další zajímavosti z přírodního parku Chřiby:
archeoskanzen Modrá – ukázka velkomoravské sídliště středního Pomoraví z 9. stol.; mapa, web
Králův stůl u Jankovic – zajímavý pískovcový blok ve tvaru stolu, připomínaný již v roce 1228 v zakládací listině velehradského kláštera jako hraniční kámen; odborníci se domnívají, že by se také mohlo jednat o tzv. megalitický dolmen, který měl sloužit ke stanovování dnů rovnodennosti a slunovratů (byly na něm identifikovány keltské runy); mapa
Kamenné sedadlo na Šindelné – označované také jako sedadlo velkomoravského vládce; jedná se o osamocený kámen v lese u Sklepiska, vytvarovaný do podoby koňského sedla, které má na zádové opěrce runový (futharkový) znak, podobně jako nedaleký Králův stůl;mapa
pramen Smraďavka – minerální léčivý pramen s obsahem síry v blízkosti lázní Leopoldov;mapa
Medlovický lom – jediné naleziště porcelánového jaspisu (porcelanitu) ve střední Moravě; přírodní památka; mapa
sekvojovec obrovský – památný strom v osadě Chabaně u obce Břestek, který zde pravděpodobně vysadil někdy před 150 lety hrabě Zikmund II. Berchtold; výška stromu 32 m a obvod kmene cca 6 m; mapa
chřibská sopka – V roce 1903 byly na vrchol skály Komínky vytesány schůdky, opatřené železným zábradlím. Nosníky zábradlí, jež dělníci zasazovali do vyhloubených děr, byly zalévány roztavenou sírou. Jednou se síra vznítila a nad Komínky stoupal sloup bílého dýmu. To vyděsilo obyvatele okolních obcí, kteří o práci na skalisku neměli ani tušení. Jistý žurnalista hned na to do hradišťských Slováckých listů napsal článek o obnově sopečné činnosti, který následně otiskly i Národní listy a dokonce i krajanské noviny v Americe. Než se vše vysvětlilo, tak údajně místní podnikaví hostinští platili zdejším chlapcům za to, aby na Komínkách pálili mokré bukové listí pro přilákání zvědavců, čímž si zvyšovali vlastní tržby.
Baťova dálnice – v severní polovině Chřibů (v úseku Zástřízly > Vlčák > Brdo > Bunč) lze najít mnoho pozůstatků (především zbytky mostků) z rozestavěné, ale nikdy nedokončené Baťovy dálnice, která se původně měla stát páteřní dopravní tepnou předmnichovského Československa; více o Baťově dálnici
Baťův kanál – po celé délce Chřibů (uherskohradišťská strana) vede převážně uměle vyhloubená vodní cesta, která v minulosti sloužila lodní dopravě, dnes je však využívána pouze pro turistické účely; na kanále je možné si zapůjčit motorový člun či absolvovat vyhlídkové plavby; web
vzácní živočichové – v bukových lesích přírodní památky Máchova dolina a přírodní rezervace Smutný žleb, ale i na jiných místech Chřibů, se vzácně vyskytuje nádherný a zákonem chráněný brouk tesařík alpský (Rosalia alpina); v podhůří Chřibů (např. v zámeckém parku Buchlovice) je možné při notné dávce štěstí spatřit největšího středoevropského nočního motýla, martináče hrušňového (Saturnia pyri)
podchřibská vína – jižní okraj Chřibů je součástí vinařské podoblasti Slovácko; vína místní produkce lze ochutnat a zakoupit např. v galerii vín na zámku Buchlovice
tip na zajímavou knížku o Chřibech – Chřiby záhadné a mystické: několikadílný knižní svazek, věnující se místopisu, záhadám a tajemným místům Chřibů
původ názvu Chřiby – jméno pohoří je pravděpodobně odvozeno od staročeského slova chřib neboli kopec/vrch, viz pojednání o původu názvu Chřiby
jedny z nejcennějších orchidejových luk ve střední Evropě — Přibližně 325 ha květnatých orchidejových luk u obce Tvarožná Lhota v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, patřící k nejpřísněji chráněným lučním porostům v České republice. Roste zde přes dvacet druhů orchidejí. Národní přírodní rezervace.
královský hrad na jednom z nejvyšších kopců Chřibů — Hrad z 1. pol. 13. stol., jež se klene na jednom z nejvyšších vrcholů přírodního parku Chřiby v nadmořské výšce 520 m, nedaleko obce Buchlovice. K vidění jsou dobově zařízené interiéry, přírodovědné sbírky a mnohé další. Národní kulturní památka.
jedno z nejvýznamnějších barokních šlechtických sídel v ČR — Zámek v obci Buchlovice, založený těsně před rokem 1700. Zámecké interiéry připomínají atmosféru časů habsburské monarchie; k vidění jsou mj. rozsáhlé sbírky grafických děl, starožitný nábytek, barokní zahrada, anglický park, sbírka fuchsií aj.
rozsáhlá raně barokní zahrada a památka UNESCO — Původně tzv. Libosad, který patří mezi nejvýznamnější zahradní díla Evropy. Zahrada si dodnes zachovala půdorys a koncepci z dob svého založení. Hlavními prvky jsou zde rotunda s kolonádou, ornamentální květinové záhony a živé ploty. Památka UNESCO.
replika větrného mlýna holandského typu nad obcí Jalubí — Věrná kopie větrného mlýna holandského typu nad obcí Jalubí u Uherského Hradiště, kde původní mlýn stával od pol. 19. stol. až do roku 1938. Dnešní stavba je z let 2007–2009 a snaží se poukázat na zručnost a dovednost předchozích generací stavitelů.
celodřevěný větrný mlýn z první poloviny 19. století — Celodřevěný dvoupatrový a celootočný větrný mlýn německého typu z první poloviny 19. století, nacházející se nad obcí Bařice-Velké Těšany při severním úpatí přírodního parku Chřiby. Uvnitř lze zhlédnout expozici mlynářské techniky. Technická památka.
nejvyšší kamenná rozhledna na Moravě — Rozhledna na nejvyšší hoře přírodního parku Chřiby, Brdu (587 m n. m.). Jedná se o jedinou kamennou rozhlednu v tomto pohoří a zároveň o nejvyšší kamennou rozhlednu na Moravě (23,9 m). Z vyhlídkového ochozu jsou krásně vidět přiléhající kopce Chřibů.
nejvyšší hora chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty — S nadmořskou výškou 970 m nejvyšší hora CHKO Bílé Karpaty; nachází se při česko-slovenské hranici nedaleko obce Strání. Na bezlesém vrcholu se vypíná televizní vysílač. Vrcholová louka a severní svahy s bukovými lesy jsou národní přírodní rezervací.
bývalá vojenská věž s impozantním výhledem na Bílé Karpaty — Vyhlídková věž na vrchu Jelenec (925 m n. m.) v národní přírodní rezervaci Velká Javorina při česko-slovenské hranici v CHKO Bílé Karpaty; několikapatrová konstrukce je zpřístupněna po kovových žebřících, a to pouze na vlastní nebezpečí!
netradiční rozhledna v průmyslové zóně Starého Města — Rozhledna v zábavním areálu společnosti na zpracování odpadů KOVOSTEEL, s.r.o. se sídlem v průmyslové zóně na okraji Starého Města u Uherského Hradiště; maják souvisí s firemní filozofií a má lidem symbolicky ukazovat správnou cestu „v moři odpadů".