Baťův kanál

Baťův plavební kanál je téměř 53 km dlouhá turistická vodní cesta (v minulosti sloužila nákladní lodní dopravě), spojující Otrokovice u Kroměříže s obcí Skalica na Slovensku (region Slovácko a mikroregion Jižní Haná). Na kanále je možné absolvovat vyhlídkové plavby, zapůjčit si motorový člun či hausbót pro několikadenní plavbu spojenou s nevšedním nocováním na lodi. Převážná část Baťova kanálu je uměle vyhloubená, některé úseky vedou přirozeným korytem řeky Moravy. Technická památka.

Autor článku: Luboš Moravec | poslední aktualizace: 23. února 2013

Kategorie: Zajímavosti

Fotogalerie:

Další informace:

• technické informace – průměrná šířka Baťova kanálu je 12 m, průměrná hloubka je 1,5 m
• provozní doba kanálu – oficiální zahájení plavební sezony 1. května (v případě příznivého počasí lze kanál splavovat i dříve); oficiální ukončení plavební sezony 28. října (při dobrém počasí lze kanál splavovat i po tomto datu); provoz je omezen plavebními komorami, které mají svůj provozní řád, viz aktuální plavební provoz a aktuálně platná plavební omezení na Baťově kanále
• oprávnění k plavbě – plnoletá osoba může bez zvláštních povolení a průkazů řídit malá plavidla do výkonu 20 kW s max. rychlostí 20 km/h, na kanálových úsecích pouze max. rychlostí 8 km/h
• parametry lodi vhodné k plavbě – ponor lodi by neměl přesahovat 80 cm; loď by neměla být širší než 5 m a vyšší než 2,2 m
• turistické informace – infocentrum Baťova kanálu ve Veselí nad Moravou; kompletní informace o možnostech turistiky na Baťově kanále (trávení volného času, nabídka plaveb na celé délce kanálu), o provozu na vodní cestě (komorování, splavnost, překážky a opravy) a o legislativě (oprávnění a vyhlášky)
• turistické mapy KČT (1 : 50 000) – č. 89–90 Slovácko–Chřiby a jižní Haná; č. 91 Slovácko–Hodonínsko; č. 92 Slovácko–Bílé Karpaty; č. 93 Vizovické vrchy (není vyloženě nutná)
• cykloturistické mapy KČT (1 : 100 000) – č. 25 Haná a Hostýnské vrchy; č. 26 Chřiby, Bílé Karpaty a Vizovické vrchy (není vyloženě nutná)
• turistické mapy Shocart (1 : 50 000) – č. 62 Haná, Kroměřížsko (není vyloženě nutná); č. 63 Slovácko–Chřiby; č. 65 Břeclavsko, Hodonínsko; č. 72 Slovácko–Bílé Karpaty (není vyloženě nutná)
• cykloturistické mapy Shocart (1 : 60 000) – č. 151 Chřiby; č. 169 Slovácko–Hodonínsko
• speciální mapa – Baťův kanál – plavební atlas; měřítko: 1 : 30 000; vydavatel: Kartografie PRAHA, a.s.

Možnosti plaveb po Baťově kanále:

• velká výletní loď (motorový prám) – kapacita pro 30 až 60 osob (vhodné i pro školní výlety, zájezdy, kluby seniorů, firemní a rodinné akce apod.); prámy jezdí jako pravidelné lodní linky na vytyčených trasách; často se plaveb účastní i průvodce, který seznamuje se zajímavostmi Baťova kanálu; loď umožňuje i přepravu kol; jízdní řád a ceník pravidelných plaveb
• malý motorový člun – lze jej zapůjčit téměř v každé půjčovně lodí na Baťově kanále; kapacita člunů se pohybuje od 5 do 12 osob; turista si člun řídí sám (každému zapůjčení předchází krátké proškolení v ovládání člunu); vhodné pro několikahodinové vyjížďky
• hausbót (obytná loď) – kapacita pro 4 až 12 osob; je vybaven lůžky, vařičem, základním nádobím a WC; lze jej zapůjčit téměř v každé půjčovně lodí na Baťově kanále; po proškolení k řízení mohou turisté vyrazit i na týdenní plavbu, kterou lze spojit s pěšími výlety či cyklovýlety po okolí
• nemotorové lodě – kánoe, kajaky a nafukovací čluny se využívají převážně jen v těch úsecích Baťova kanálu, kde pro malou hloubku není možná plavba na motorové lodi; větší množství nemotorových lodí mají půjčovny ve Strážnici a ve Vnorovech (v nabídce plaveb mají dokonce i programy sjíždění meandrů řeky Moravy na kánoích)

Přístavy a přístaviště

Na Baťově kanále se nachází celkem 10 přístavů a 11 přístavišť (stav k počátku roku 2012). Přístavy slouží k dlouhodobému kotvení plavidel, jsou zde půjčovny lodí, občerstvení, sociální zařízení apod. Oproti tomu přístaviště slouží pouze ke krátkodobému kotvení a jsou často bez dalšího turistického zázemí. Webkamery z některých přístavů a přístavišť Baťova kanálu.

Půjčovny lodí na Baťově kanále

Lodě lze zapůjčit v každém přístavu Baťova kanálu, případně i v některých přístavištích.

Cyklostezka podél Baťova kanálu

Baťův kanál lemuje cca 80 km dlouhá cyklistická stezka (č. 47). Trasa vede převážně po rovině, je nenáročná a je vhodná i pro inline bruslaře; více informací.

Akce na Baťově kanále

Na Baťově kanále se každoročně pravidelně pořádají dvě slavnostní akce – Odemykání plavební sezony 1. května a Zamykáním plavební sezony 28. října. V letních měsících se v přístavech s oblibou pořádají nejrůznější zábavní, hudební, taneční a grilovací večery s bohatým kulturním programem.

Historie Baťova kanálu v kostce

Stavba Baťova kanálu započala 16. října 1934 na popud Tomáše Bati a byla dokončena na podzim roku 1938. Tato vodní cesta sloužila především k přepravě lignitu (hnědého uhlí) z Rohatce u Hodonína do Baťových závodů ve Zlíně a Otrokovicích, ale také se využívala pro zavlažování přilehlých luk a polí. Nákladní lodní doprava na Baťově kanále oficiálně skončila roku 1960. Původně se Baťův kanál nazýval Vnitrozemský průplav Otrokovice–Rohatec. Podrobná historie Baťova kanálu.

Externí odkazy:

• Baťův kanál – Toulavá kamera (videoreportáž ČT, celkový čas 03:51 minut)
• Baťův kanál – Počesku (videoreportáž ČT, celkový čas 08:30 minut)
• Průvodce Baťovým kanálem do kapsy (PDF ke stažení)
• Interaktivní online Průvodce Baťovým kanálem
• Podrobné plavební mapy Baťova kanálu (interaktivní plavební atlas online)
• Dárkové předměty z Baťova kanálu
• Baťův kanál – Wikipedia.org
• Baťův kanál – Geocaching.com (mapa s přehledem kešek v okolí Baťova kanálu)
• Turistická známka Baťův kanál – Turisticke-znamky.cz

Baťův kanál – vodní cesta do srdce Moravy (video)

Krátký film o plavbě po Baťově kanále

Virtuální prohlídka – Baťův kanál, přístaviště Spytihněv

Baťův kanál - Přístaviště Spytihněv
Spytihněv

Zobrazení na mapě:

Tipy v okolí:

Čertoryje

jedny z nejcennějších orchidejových luk ve střední Evropě — Přibližně 325 ha květnatých orchidejových luk u obce Tvarožná Lhota v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, patřící k nejpřísněji chráněným lučním porostům v České republice. Roste zde přes dvacet druhů orchidejí. Národní přírodní rezervace.

---

Hrad Buchlov

královský hrad na jednom z nejvyšších kopců Chřibů — Hrad z 1. pol. 13. stol., jež se klene na jednom z nejvyšších vrcholů přírodního parku Chřiby v nadmořské výšce 520 m, nedaleko obce Buchlovice. K vidění jsou dobově zařízené interiéry, přírodovědné sbírky a mnohé další. Národní kulturní památka.

---

Zámek Buchlovice

jedno z nejvýznamnějších barokních šlechtických sídel v ČR — Zámek v obci Buchlovice, založený těsně před rokem 1700. Zámecké interiéry připomínají atmosféru časů habsburské monarchie; k vidění jsou mj. rozsáhlé sbírky grafických děl, starožitný nábytek, barokní zahrada, anglický park, sbírka fuchsií aj.

---

Květná zahrada Kroměříž

rozsáhlá raně barokní zahrada a památka UNESCO — Původně tzv. Libosad, který patří mezi nejvýznamnější zahradní díla Evropy. Zahrada si dodnes zachovala půdorys a koncepci z dob svého založení. Hlavními prvky jsou zde rotunda s kolonádou, ornamentální květinové záhony a živé ploty. Památka UNESCO.

---

Vlčí prameny

první soukromá biologická rezervace v Bílých Karpatech — Rodinná rezervace u obce Vyškovec uprostřed CHKO Bílé Karpaty, kterou založil RNDr. Lubomír Pospěch s cílem vytvořit kvalitní výzkumné a vzdělávací terénní pracoviště pro studenty a odbornou veřejnost. Konají se tu přírodovědné exkurze, fotokurzy aj.

---

Zámek Lešná

secesní honosná zámecká rezidence ve zlínské zoo — Lešenský zámek se nachází v městské části Zlín-Štípa a je situován do areálu zlínské zoologické zahrady. Tato velkolepá secesní stavba sloužila jako rezidenční sídlo rakouského hraběcího rodu Seilernů od konce 19. století až do roku 1945.

---

Stavby Dušana Jurkoviče v Luhačovicích

lidově-secesní památky v lázeňském městě — V lázeňském městě Luhačovice se dochovalo dvanáct lidově-secesních staveb, které zde v letech 1902 až 1903 vystavěl významný architekt Dušan Jurkovič, a jimiž Luhačovicím vtiskl jedinečný ráz. Dnes jsou tyto stavby chráněny jako kulturní památky.

---

Větrný mlýn Jalubí

replika větrného mlýna holandského typu nad obcí Jalubí — Věrná kopie větrného mlýna holandského typu nad obcí Jalubí u Uherského Hradiště, kde původní mlýn stával od pol. 19. stol. až do roku 1938. Dnešní stavba je z let 2007–2009 a snaží se poukázat na zručnost a dovednost předchozích generací stavitelů.

---

Větrný mlýn Bařice-Velké Těšany

celodřevěný větrný mlýn z první poloviny 19. století — Celodřevěný dvoupatrový a celootočný větrný mlýn německého typu z první poloviny 19. století, nacházející se nad obcí Bařice-Velké Těšany při severním úpatí přírodního parku Chřiby. Uvnitř lze zhlédnout expozici mlynářské techniky. Technická památka.

---

Větrný mlýn Štípa

jediná dochovaná památka tohoto druhu v okrese Zlín — Větrný mlýn v městské části Zlín-Štípa, v ulici Pod Větřákem, postavený již v letech 1858–60, patřící k nejmenším větrným mlýnům holandského typu v České republice. Hodnotný doklad lidového stavebnictví; kulturní památka a soukromé muzeum.

---