Čertova zeď

Čertova zeď byla až 10 m vysoká hradba z čedičových sloupů, která se prý táhla přes 20 km od Mazovy horky u Světlé pod Ještědem k Bezdězu. Vznikla v dávných dobách sopečnou činností. Dodnes se z ní dochovala jen kamenná torza a hluboké příkopy, neb čedičové sloupy byly žádanou a snadno dostupnou stavební surovinou. Národní přírodní památka.

Autor článku: Luboš Moravec | poslední aktualizace: 5. prosince 2014

Kategorie: Zajímavosti

Napsali o Čertově zdi:

„Kdysi se mezi Ještědským hřbetem a Doksy táhla kamenná zeď. Čertova ji lidé říkávali, protože si jinak nedovedli její existenci vysvětlit než vlivem pekelné moci. Dlouhá byla, podle některých, snad 50 km, podle jiných jen kilometrů 32. A protože byla budovaná z charakteristicky utvářené čedičové horniny nefelinitu, vypadala skutečně jako zděná. Ve zdejších pískovcích se vytvořily řadu kilometrů dlouhé štěrbiny, někdy dokonce rovnoběžně neb souběžně probíhající, které byly ve třetihorách prostoupeny žhavou vyvřelou horninou. Při stydnutí se hornina sloupcovitě rozdělila. Sloupce ale dnes leží vodorovně (proto se zdá, že zeď je zděná). Vylité pukliny byly místy dosti hluboké; jinde po erozi měkkých pískovců, naopak ztuhlá žíla vystupovala právě jako zeď nad povrch do výšky třeba asi 10 m. Čedič, zvláště takto krásně připravený do bloků, které se daly naložit na trakař, ovšem zdejší stavebníky natolik lákal, že dnes byste dlouhou Velkou Čertovu zeď sotva našli. Místo zdi tu je zpravidla hluboký příkop (v tzv. Rasově rokli až 20 m hluboký!). Valná část Čertovy zdi byla doslova rozmlácena na silniční štěrk. Podařilo se zachránit poslední torza u Českého Dubu.“ — Václav Větvička (Poutník okouzlený rodnou zemí)

Zobrazení na mapě:

Tipy v okolí:

Bílé kameny

zkamenělí sloni v chráněné krajinné oblasti Lužické hory — Osamocená skupinka skal, které svou bělostí a zaoblenými tvary připomínají mohutné hřbety odpočívajících slonů. Skály jsou vysoké až 20 metrů, nacházejí se zde menší jeskyně, skalní dutiny a tunely. Lokalita je volně přístupná. Přírodní památka.

---

Hora Jizera

2. nejvyšší hora české části Jizerských hor — Druhá nejvyšší hora chráněné krajinné oblasti Jizerské hory a zároveň hora s nejvyšším převýšením od sedla ze všech jizerskohorských tisícovek. Na samém vrcholu je mohutná žulová skála upravená na vyhlídku.

---

Jizerskohorské bučiny

největší rezervace Jizerských hor — Nejrozsáhlejší rezervace v CHKO Jizerské hory. Dochovaly se tu jedny z největších přírodě blízkých lesů s převahou bučin v Čechách.

---

Černá tůň

temný průchod do jiných světů — Jeskyňka, z části zanořená do temných vod tůně, jakoby ponoukala k proplutí do prehistorických časů, tak jako v Cestě do pravěku.

---

Hrad Roimund

zřícenina ve spárech bukového hvozdu — Hrdé torzo strážního hradu ze 14. stol. v objetí věkovitých buků – místo, které si podmaní každého vnímavého návštěvníka. Název hradu byl zvolen na počest Karla IV. a v překladu znamená Králova hora. Kulturní památka.

---

Na Čihadle

vrchoviště, kde číhali čihaři — Na tomto vrchovišti s jezírky kdysi stávalo čihadlo, kde jizerskohorští čihaři čekávali na přílet zpěvného ptactva.

---

Okolo zámku Lemberk

procházka krajem svaté Zdislavy — Na 3km trase probádáte vskutku nevídaně malebný kousek země u Jablonného v Podještědí. Tamní kraj je úzce spjat se sv. Zdislavou.

---

Velký Vápenný

stříbřité lesy nad Jítravou — V téměř liduprázdných lesích nad Jítravou je ukrytý stříbrný poklad – a nehledejte ho v zemi, nýbrž ve výšce vašich očí…

---

Vodopád Bílá Smědá

třímetrový vodopád s vějířovitými proudy — Vodopád patří s průtokem přes 100 l za sekundu k těm nejvodnatějším v ČR. Měří málo přes 3 m a vytváří dva vějířovité proudy.

---

Vodopád na Černém potoce

jeden z největších vodopádů Jizerských hor — Tento sedmimetrový vodopád patří k nejvyšším v CHKO Jizerské hory. Uprostřed vodopádu je zaklíněn charakteristický velký balvan. Nachází se v národní přírodní rezervaci Jizerskohorské bučiny.

---