iTRAS - Váš spolehlivý průvodce na cestách

iTRAS > Katalog > Česká Kanada

Česká Kanada

přírodní park s atmosférou severoamerické divočiny

Přírodní park Česká Kanada se rozkládá na jihu ČR při státní hranici s Rakouskem, mezi obcemi Kunžak a Slavonice. Místní krajina do jisté míry vskutku navozuje atmosféru severoamerické divočiny – početné rybníky, připomínající kanadská jezera, jsou obklopeny rozlehlými lesy s bizarními žulovými skalami; mírně zvlněné louky a meze zdobí kamenité ostrůvky či osamocené balvany, které se objevují i na březích rybníků nebo přímo v nich. Díky nevelkým převýšením je Česká Kanada ideální pro cyklovýlety.

Autor článku: Luboš Moravec | poslední aktualizace: 17. ledna 2019

Kategorie: Oblasti

Fotogalerie:

Zobrazit všech 86 fotek této galerie

Další informace:

rok vyhlášení přírodního parku – 2004
rozloha přírodního parku – 187 km² (18 700 ha)
nadmořská výška – od 530 m n. m. (býv. Košťálkov) do 738 m n. m. (Vysoký kámen u Kunžaku)
doprava – vstupními branami do přírodního parku Česká Kanada jsou nejčastěji obce Nová Bystřice, Slavonice, Kunžak a Český Rudolec
turistické informace – informační centra: Nová Bystřice, Slavonice
turistické mapy – KČT (1 : 50 000): č. 78 Česká Kanada a Slavonicko; Shocart (1 : 50 000): č. 45 Jindřichohradecko, Česká Kanada
cykloturistické mapy – KČT (1 : 100 000): č. 20 Jindřichohradecko; Shocart (1 : 60 000): č. 163 Jindřichohradecko, Česká Kanada

Žulové skály bizarních tvarů jimž vévodí Ďáblova prdel

Pro Českou Kanadu jsou typické nejrůznější žulové skalní útvary v lesích, kamenné ostrůvky na mezích, loukách a polích, ale také mohutné žulové balvany na březích rybníků či přímo v nich. Místy se vyvinuly i tzv. skalní mísy, jež měří i přes metr v průměru, a o kterých se lidé dříve domnívali, že v dávných dobách sloužily rituálním účelům. Asi nejkrásnější skály a skalní seskupení se nacházejí v okolí obcí Kunžak, Zvůle a Stálkov.

Ďáblova prdel, Nový Svět – balvanitý výchoz, považovaný za nejznámější a nejcharakterističtější skalní útvar přírodního parku Česká Kanada; mapa
viklan Trkal, Suchdol u Kunžaku – patří k nejvýznamnějším viklanům v ČR; bohužel se ale již nepohybuje; mapa
Vysoký kámen, Kunžak – nejvyšší hora České Kanady (738 m n. m.) s izolovaným skaliskem na jejím vrcholu; v minulosti se jednalo o místo, kde se setkávaly hranice Čech, Moravy a Rakouska; v letech 1860 až 1890 zde stála rozhledna, která mj. sloužila jako významný bod zeměměřické sítě (dodnes je tu zděný trigonometrický pilíř); mapa
Graselova sluj, Stálkov – upravený převis v nízkém žulovém bloku, který měl v minulosti sloužit jako jedna ze skrýší loupeživé bandy J. G. Grasela; kolem sluje prochází naučná stezka Po stopách lupiče J. G. Grasela; mapa
Hamerský vrch, Nová Bystřice – asi 120 m dlouhá, 17 m široká a více než 10 m vysoká skalní hradba na zalesněném vrcholu; mapa
Šibeník, Zvůle – zalesněný kopec a významný bod České Kanady, na jehož vrcholu se nacházejí mnohé skalní útvary
Kamenný stůl, Kunějovské Samoty – skalní útvar v podobě kulatého stolu; pravděpodobně se jedná o kamenný památník z předhistorické doby (megalit); mapa
Ryba, Terezín – skalní útvar, připomínající rybu s pootevřenou tlamou; mapa
Sfinga, Zvůle – mapa
kamenný obelisk nedaleko rybníka Osika – čtyřboký žulový jehlan z 19. stol., připomínající založení nejstarší měřické sítě v českých zemích

Rybníky připomínající kanadská jezera

Česká Kanada je na rybníky velmi bohatá. Díky charakteru místní krajiny připomínají některá místa obrázky z pravé severoamerické divočiny – klidné vodní hladiny s odrážejícími se okolními jehličnatými lesy, husté porosty mokřadních rostlin v příbřežních zónách často s velkými žulovými balvany, rašelinné loučky… Poměrně dost rybničních lokalit je pro své přírodní hodnoty zvláště chráněno zákonem, některé se zase v letní sezóně stávají vyhledávanými přírodními koupališti.

oblíbená přírodní koupaliště – rybníky Kačležšský, Komorník, Zvůle, Osika, Ratmírovský, Pěněnský
Krvavý rybník – název získal podle zbarvení hlinitého dna; přírodní rezervace; mapa
Horní a Dolní Žišpašský rybník – spojené rekreační rybníky; Horní Žišpašský rybník v minulosti sloužil k chovu bobrů; mapa
Gebhárecký rybník – rybník s typickou vegetací a navazujícím lučním rašeliništěm; přírodní památka; mapa
vodní nádrž Landštejn – přehradní nádrž pro úpravu pitné vody pod hradem Landštejn; mapa

Zřícenina hradu Landštejn – kulturní centrum České Kanady

V pomyslném středu přírodního parku Česká Kanada se vypíná mohutná zřícenina hradu Landštejn, který ve své době sloužil jako obranná pevnost, střežící zemskou stezku do Vitorazska. Především v letních měsících se na hradě pro veřejnost pořádá mnoho zajímavých akcí. Je odsud perfektní výhled na landštejnskou vodní nádrž obklopenou hlubokými lesy.

Kulturní památky

Kromě zříceniny hradu Landštejn lze v České Kanadě navštívit i další kulturně zajímavá místa:

Klášter paulánů a kostel Nejsvětější Trojice, Klášter u Nové Bystřice – klášter paulánského řádu založený poč. 16. stol. (teprve jako druhý v Čechách) a kostel s krásným dřevěným oltářem (údajně druhým největším v Evropě); pod klášterem jsou podzemní prostory (krypta), kde byli uchováváni mniši; po domluvě s kastelánkou se lze do podzemí podívat na vlastní pěst (Baterky s sebou!); mapa
Pfaffenschlag (česky Bobovec), Stálkov – pozůstatky zaniklé středověké vsi, která existovala již v 11. stol. a byla zničena za husitského tažení v roce 1423; mapa
vodní pila Penikov, Český Rudolec – zrekonstruovaná malá celodřevěná pila s vodním pohonem; původní stavba pochází z roku 1865; mapa

Úzkorozchodná železniční trať – technický unikát České Kanady

Mezi Novou Bystřicí a Jindřichovým Hradcem, v západní a střední části České Kanady, byla v roce 1897 zprovozněna úzkorozchodná regionální železniční trať. V minulosti sloužila převážně pro dopravu dřeva, dnes se jedná o vyhledávanou turistickou atrakci – v létě na trať pravidelně vyjíždějí parní vlaky, viz jízdní řády. Technická památka.

Památník Járy Cimrmana v Kaprouně

V lese u vsi Kaproun se nachází stejnojmenná vlaková zastávka, která byla zřízena v roce 1930 k poctě fiktivního českého velikána, všeuměla a vynálezce Járy Cimrmana. Ten byl v místě dnešní zastávky, uprostřed hlubokých lesů, v noci z 28. na 29. 6. roku 1900 vyloučen z vlaku, protože cestoval bez platné jízdenky. Tuto událost na místě připomíná Cimrmanova socha, kamenná mohyla a pamětní deska. Na zastávku je možné se dostat např. stylovým parním vlakem po úzkokolejce z Jindřichova Hradce či z Nové Bystřice, viz jízdní řád.

Do muzea samorostů

V hájovně u Slavonic je možné navštívit originální výstavu dřevěných samorostů, kterou její tvůrce, pan Tůma, buduje již přes 40 let; k vidění je více než 600 exponátů! Muzeum je natolik unikátní a atraktivní, že se stalo kulisou i v mnoha českých filmech, např. v kultovním snímku Cesta z města.

Přírodní památky

národní přírodní památka Kaproun, Kaproun – nevelký rybník s leknínem bělostným a navazující rašelinnou loučkou se zbytkovou populací kriticky ohrožené orchideje prstnatce Traunsteinerova (Dactylorhiza traunsteineri), který zde roste na jedné z posledních lokalit v ČR; mapa
přírodní rezervace Hadí vrch, Návary – bývalé balvanité pastviny s vřesem a jalovcem obecným; na vrcholu Výhon atraktivní skalní výchozy; mapa
přírodní památka Jalovce u Valtínova, Valtínov – zachovalý souvislý porost jalovce obecného; mapa

Naučné stezky přírodním parkem Česká Kanada

naučná stezka Senotín (cca 1 km) – začátek: zastávka úzkokolejné železnice Senotín; konec: na návsi v Senotíně; stezka seznamuje s přírodními a technickými zajímavostmi v okolí Senotína, historií, vývojem a osídlením zdejší krajiny
Graselovy stezky – sedm výletních okruhů po obou stranách česko-rakouské hranice, seznamující s místy, kde působil loupežník Johann Georg Grasel (podle něho vznikl hanlivý výraz grázl)

Další zajímavosti z České Kanady

ohrada bizonů, Veclov – bizoní farma v podmanivé krajině České Kanady; mapa
keramická dílna, Maříž – prodej autorské originální keramiky; možnost vyzkoušet si malování keramiky pod vedením zkušených lektorů; mapa
Kámen republiky, Nový Vojířov – kámen ve tvaru Československé republiky u lesního hotelu Peršlák (dříve budova pohraniční stráže), který sem umístili vojáci v době ohrožení Československa nacisty; poblíž nejsevernější bod Rakouska; mapa