Moravská Sahara je vžitý název pro národní přírodní památku Váté písky, která se jako úzký bezlesý pruh o šířce cca 60 m a délce asi 5,5 km táhne po obou stranách železniční tratě mezi stanicemi Bzenec-přívoz a Rohatec; lokalita sousedí s přírodním parkem Strážnické Pomoraví a v její blízkosti se nachází přírodní památka Osypané břehy. Moravská Sahara patří k nejvýznamnějším lokalitám nezalesněných vátých písků v ČR.
Autor článku: Luboš Moravec | poslední aktualizace: 13. června 2012
Kategorie: Zajímavosti
Mocnost písků na území Moravské Sahary dosahuje až 30 m; na konci doby ledové (před 9 až 12 tisíci lety) je sem navály větry od blízké řeky Moravy.
Samotné pojmenování Moravská Sahara vzniklo v 18. století, kdy místní lidé vykácely dubové lesy, které na písčité půdě rostly. Odlesněním se písky uvolnily a následně vznikaly otevřené plochy s písečnými dunami a přesypy.
V roce 1823 nastoupil na bzenecké panství nadlesní Jan Bedřich Bechtel, který začal nestabilní váté písky zalesňovat borovicí – holé plochy nejprve osázel bramborami v jejichž stínu se pak sazeničky borovic mohly uchytit.
K uchování dnešního chráněného území přispěla výstavba železnice z Vídně do Krakova kolem roku 1840. Díky ní vznikl bezlesý protipožární pás, který byl do konce provozu parních lokomotiv (kolem roku 1970) pečlivě udržován. Odstraňování náletových dřevin je dnes součástí managementu o národní přírodní památku.
Vzhledem k extrémním podmínkám je vegetace národní přírodní památky řídká a nízká. Rostou zde především teplomilné druhy rostlin vázané na kyselé písky. Mezi ty chráněné patří např. ozdobná tráva kavyl písečný (Stipa borysthenica), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum) či žlutě kvetoucí smil písečný (Helichrysum arenarium).
V národní přírodní památce žije velmi početná populace ještěrky zelené (Lacerta viridis). Pozorný návštěvník může v písku spatřit pečlivě vyhloubené jamky larev mravkolvů (Myrmeleon formicarius). Od konce dubna do konce května lze na lokalitě vidět nádherného a chráněného motýla pestrokřídlece podražcového (Zerynthia polyxena). Další vzácností je pavouk stepník rudý (Eresus cinnabarinus).
oblast květnatých orchidejových luk a starých ovocných sadů — Rozsáhlé území při JV hranici ČR s SK, jež je příkladnou ukázkou harmonického soužití člověka s přírodou. Unikátní květnaté orchidejové louky prostupují staré ovocné sady, drobná políčka, zahrady, původní lesy, … CHKO a biosférická rezervace UNESCO.
malé pohoří s krásnými bukovými lesy v samém středu Moravy — Přírodní park, táhnoucí se mezi Kyjovem a Otrokovicemi, na rozmezí Hané a Slovácka. Pro území jsou typické zachovalé bučiny, bizarní pískovcové skály, hrady, zříceniny, mystická hradiště a památky z dob Velkomoravské říše. V podhůří se pěstuje víno.
53km turistická vodní cesta spojující Otrokovice se Skalicí — Téměř 53 kilometrů dlouhý plavební kanál, spojující Otrokovice u Kroměříže s obcí Skalica na Slovensku. Vodní cesta slouží hlavně k rekreačním účelům: vyhlídkové plavby, půjčovny motorových člunů, hausbótů, nemotorových lodí apod. Technická památka.
jedny z nejcennějších orchidejových luk ve střední Evropě — Přibližně 325 ha květnatých orchidejových luk u obce Tvarožná Lhota v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, patřící k nejpřísněji chráněným lučním porostům v České republice. Roste zde přes dvacet druhů orchidejí. Národní přírodní rezervace.
trek přes Bílé Karpaty z Petrova do Valašských Klobouků — Cca 130 km trasa napříč CHKO Bílé Karpaty. Navštívíte bělokarpatské vinice, nádherné orchidejové louky, staré ovocné sady, nejvyšší horu české strany Bílých Karpat, horské pralesy, malebnou kopaničářskou krajinu, strmá vršatská bradla aj.
nejstarší jeřáb oskeruše a největší ovocný strom v ČR — Nejmohutnější (výška 17 m, obvod kmene 4,6 m) a zřejmě i nejstarší (cca 400 let) exemplář druhu jeřáb oskeruše (Sorbus domestica) na území ČR a zároveň největší ovocný strom u nás. Roste na vrchu Žerotín u Radějova v Bílých Karpatech. Památný strom.
Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy — Skanzen v obci Strážnice v Bílých Karpatech, představující lidovou architekturu významných mikroregionů Slovácka ze 17. až 19. století. Venkovní i vnitřní expozice jsou zařízeny tak, aby věrohodně připomínaly způsob života našich předků.
plně funkční větrný mlýn holandského typu z roku 1842 — Holandský (zděný) typ větrného mlýna z roku 1842, nacházející se nad obcí Kuželov v Bílých Karpatech. Jedná se o poslední plně funkční větrný mlýn tohoto typu v ČR. V přilehlých budovách je expozice horňáckého bydlení. Národní kulturní památka.
vinařský areál z 15. století připomínající Tolkienův Hobitín — Zajímavý vinařský areál v Petrově-Plžích v Bílých Karpatech, budovaný již někdy od 15. stol. Dnes je tu k vidění asi 80 bohatě zdobených sklepů, vytvářejících jakousi ulicovou zástavbu se dvěma návesními prostorami. Památková rezervace.
bělokarpatské květnaté louky se všivcem statným — Rozsáhlý komplex typických bělokarpatských luk s rozptýlenými dřevinami a menšími mokřady. Jako na jediném místě v České republice zde roste kriticky ohrožený a přísně chráněný všivec statný (Pedicularis exaltata). Národní přírodní rezervace.
GPS:
48°55'22.521"N, 17°15'40.364"E
Kraj:Jihomoravský kraj
Okres:Hodonín
Obec:Bzenec
© 2009–2024 iTRAS. Všechna práva vyhrazena.webdesign: Ladzo.cz