Kategorie:
Zobrazuji všech 10 tipů pro Vápenné pece Vendryně:
Beskydy
nejlesnatější krajina v ČR a oblast výskytu velkých šelem — Téměř souvisle zalesněný horský celek s četnými hřebeny, hlubokými údolími, potoky s kaskádami a vodopády. Na jediném místě v ČR tu žijí pohromadě vlk, medvěd a rys.
Vodopády Satiny
nejznámější vodopády v Beskydech — Vodopády na říčce Satině jsou nejznámější a nejnavštěvovanější vodopády v CHKO Beskydy. Skalnaté koryto Satiny se považuje za jedno z nejdelších (1 km) a nejtypičtějších pro moravskou část Karpat. Přírodní památka.
Lysá hora
nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd — Dominantní hora Moravskoslezských Beskyd s nadmořskou výškou 1323 m. Na jejím vrcholu se vypíná 78 m vysoká telekomunikační věž, je zde vybudována meteorologická stanice a sídlo horské služby. Návštěvníkům se nabízí možnost občerstvení a ubytování.
Beskydská oblast tmavé oblohy
zažijte pravou beskydskou tmu — 2. oblast v ČR, vyhlášená pro ochranu tmy a noční oblohy bez výrazného světelného znečištění. Nejvyšším bodem BOTO je Lysá hora.
Bučací potok
divočina s jedním z nejvyšších beskydských vodopádů — Přírodní rezervace s divokým kaskádovitým tokem Bučacího potoka. Bučací vodopád s výškou 6,4 m patří k nejvyšším vodopádům v moravské a slezské části Karpat.
Hrad Hukvaldy
2. největší hradní zřícenina na Moravě — 2. největší zřícenina hradu na Moravě. Leží nad malebnou obcí Hukvaldy – rodištěm světově proslulého hudebního skladatele Leoše Janáčka.
Přehrada Šance
nejkrásnější beskydské údolí pod hladinou — Kvůli přehradě bylo vystěhováno přes 700 občanů Starých Hamer. Pod vodou skončilo údajně nejhezčí beskydské údolí.
Skála Horní Mazák
nejznámější skála Lysé hory — 12–15 m vysoká pískovcová skála, která patří k nejznámějším skalám v Beskydech. Je z ní pěkný výhled na majestátní horu Smrk.
Čertův stůl
záhada beskydské hory Čertův mlýn — Neobvyklé skalisko připomíná megalitickou rituální stavbu, tzv. dolmen (kamenný stůl). Pravděpodobně se ale jedná jen o dokonalý výtvor přírody.
Mionší
prales, který vznikl náhodou — V r. 1895 arcivévoda Bedřich zakázal na Mionší těžit dřevo, neboť byl vášnivý lovec a chtěl, aby zde zvěř měla klid k páření.
© 2009–2024 iTRAS. Všechna práva vyhrazena.webdesign: Ladzo.cz