Hospital Kuks

Hospital Kuks je nejvýznamnější stavba, která se dochovala z původního rozlehlého barokního areálu, který v kukském údolí v letech 1697–1738 vybudoval hrabě F. A. Špork. Kukský areál ve své době představoval věhlasné lázeňské a společenské centrum české šlechty; působili zde špičkoví architekti, sochaři a umělci. Dnes je Kuks evropsky známý především pro mistrovské sochy M. B. Brauna, tzv. českého Michelangela. Národní kulturní památka.

Autor článku: Luboš Moravec | poslední aktualizace: 21. dubna 2014

Kategorie: Zajímavosti

Fotogalerie:

Základní informace

• přístupnost – exteriéry volně po celý rok, interiéry v návštěvních hodinách; k Hospitalu vede modrá trasa a naučná stezka Kuks–Betlém
• vstupné – oficiální web
• doprava – autobus: Kuks-rozc. (800 m), vlak: Kuks (530 m)
• parkování – horní záchytné parkoviště Kuks (600 m)
• turistické informace – Hospital Kuks
• turistické mapy – KČT (1 : 50 000): č. 23 Podkrkonoší; Shocart (1 : 50 000): č. 27 Královéhradecko
• cyklomapy – KČT (1 : 100 000): č. 9 Horní Polabí; Shocart (1 : 60 000): č. 114 Královéhradecko

Galerie vzácných soch od českého Michelangela

Matyáš Bernard Braun – nejvýznamnější sochař českého baroka též přezdívaný český Michelangelo – vytvořil v letech 1712–1731 pro Šporka a jeho kukský areál mnoho nádherných soch. Nejproslulejší je Braunův Betlém a soubor 24 alegorických soch lidských Cností a Neřestí, které jsou v evropském měřítku naprostou špičkou – kopie soch zdobí východní a západní křídlo Hospitalu, originály lze zhlédnout ve zdejším lapidáriu. Na hospitální terase jsou k vidění další sochy: osmero Blahoslavenství a Náboženství.

Kopie Braunových soch lidských Ctností

Sochy Blahoslavenství a Náboženství

Druhá nejstarší barokní lékárna ve střední Evropě

V letech 1743–1945 byla v Hospitalu Kuks v provozu špitální lékárna U Granátového jablka. Dnes je přístupná v rámci prohlídky Českého farmaceutického muzea. V původní dispozici a s původním vybavením z 50. let 18. století představuje 2. nejstarší zachovanou barokní lékárnu ve střední Evropě. V lékárně jsou dodnes k vidění např. stojatky od dračí krve, račích ok či prášku z lebky oběšence. Nad vstupem do lékárny visí hlava bájného jednorožce, jehož roh (ve skutečnosti narvalí zub), se užíval jako protijed.

Barokní lékárna U Granátového jablka

Původní vybavení barokní lékárny

Nejpřednější východočeské lázně Kuckus-Baad

V roce 1692 hrabě František Antonín Špork započal s velkorysou přestavbou kukského údolí, ze kterého chtěl vybudovat svůj letní dvůr a věhlasné lázeňské a společenské středisko šlechty. To se mu podařilo a na 40 let (1697–1738) se Kuks stal vyhledávaným místem české barokní smetánky.

Špork zdejší dolinu proměnil v urbanisticky a umělecky velkolepý barokní areál, skýtající svým hostům nejlepší možné atrakce a pohodlí té doby. Na levém břehu Labe, symbolizující život, postavil zámek a proslulé lázně (dnes už tyto stavby neexistují); na pravém břehu, symbolizující smrt, zřídil hospital (zaopatřovací ústav pro vojenské vysloužilce a útulek pro chudé) s kostelem a rodinnou kryptou. Na svém díle spolupracoval s nejlepšími architekty a sochaři; kompozici lázeňského areálu včetně přilehlých lesů měl promyšlenou do nejmenšího detailu.

Po smrti hraběte Šporka (1738) zájem panstva o lázeňské pobyty v Kuksu postupně opadl a někdejší sláva lázeňského střediska zanikla. Vlivem celé řady nepříznivých událostí a katastrof došlo ke zničení lázní, zámku a dalších významných objektů.

Obraz kukského lázeňského hosta pěkně popsal královédvorský písmák Halík:
„V Kuksu bylo možno spatřiti různé nevídané věci, rozmanité výtvory umělecké, zhotovené od nejznamenitějších umělců, různé podivuhodné přístroje a zařízení, o nichž pověst rozšiřovala zprávy k víře nepodobné. Sama osobnost hraběte Šporka, který chtěl míti z Kuksu malý Versailles s jeho rušným životem, již vábila mnohé, zvláště urozené panstvo, které se tu mohlo oddávati radovánkám v rozsáhlých a dobře pěstěných lesích. Hostům bylo volno účastniti se lovu ryb, ptáků nebo štvaní vysoké zvěře, což všechno zvyšovalo neobyčejně zájem a zanechávalo v návštěvnících nejpříjemnější vzpomínku na dobu tu strávenou. Kromě lovu a umění výtvarného ještě přistoupilo k tomu umění hudební. Hudba a tanec s ní spojený obveselovaly hosty, divadelní a operní skladby povznášely mysli jejich, umění slovesné, uložené v četných knihách, jež byly hostům po ruce, nutilo je přemýšleti o vážných věcech lidského života. Rozmanité hry, provozované na různých místech, doplňovaly půvaby lázeňského života. A tak není divu, že všechno to proslavilo lázně v Kuksu daleko široko tak, že velmi četní hosté byli dychtivi spatřiti divy ty a z části i sami užíti výhod, jež se jim tu naskytovaly, jako nikde jinde v zemi…“

Externí odkazy

• Hospital Kuks – oficiální web
• Hrabě František Antonín Špork a Kuks – Historický magazín (videoreportáž ČT, 25:33 min)

Hospital Kuks (video)

Hospital Kuks; YouTube, 3:58 min

Zobrazení na mapě:

Tipy v okolí:

Krkonoše

nejvyšší pohoří České republiky — Nejvyšší hory střední Evropy severně od Alp. V rámci České republiky mají Krkonoše mnohá prvenství. Jedná se o nejnavštěvovanější přírodní oblast u nás, nachází se zde nejvyšší hora a největší vodopád. Rovněž se jedná o první český národní park.

---

Pančavský vodopád

nejvyšší vodopád v ČR — S výškou 148 m nejvyšší vodopád v České republice. V podobě příkrých kaskád stéká z Pančavské louky do Labského dolu.

---

Sněžka

nejvyšší hora České republiky — Výjimečná hora s neomezenými panoramatickými výhledy do daleké krajiny naší země a sousedního Polska. Na vrcholu Sněžky sídlí několik budov s možností občerstvení. Z Pece pod Sněžkou pravidelně jezdí na Sněžku sedačková lanovka.

---

Černohorský potok

divoké kaskády na úpatí Černé hory v Krkonoších — Velmi atraktivní a fotogenický horský potok, který v podobě příkrých kaskád a peřejí divoce protéká masivem Světlé a Černé hory v Krkonoších. Obzvláště na podzim, kdy okolní lesy hýří všemi barvami, stojí lokalita za návštěvu.

---

Křížová cesta 21. století Kuks

příběh utrpení a nadějí člověka — Novodobá křížová cesta s 15 pískovcovými sochami, které vytvořili přední čeští sochaři 3 generací v čele s Vladimírem Preclíkem.

---

Černohorské rašeliniště

největší a nejstarší rašeliniště lesního typu v Krkonoších — Rašeliništěm prochází okružní 3,5 km dlouhá naučná stezka, jejíž součástí je i vyhlídková věž. Přírodní památka.

---

Čertova strouha u Bílého Labe

hrázkové kaskády — Unikátní hrázenkářské dílo na Čertově strouze poukazuje na mimořádný um našich předků. Technická památka.

---

Kaplička sv. Anny Kněžice

poutní místo s nejkrásnějším výhledem na Vrchlabí — Kaplička stojí na místě s nejhezčím pohledem na město Vrchlabí. Pochází z pol. 18. stol. a je zasvěcena sv. Anně a 14 sv. pomocníkům.

---

Kostel Božského srdce Páně Borovnička

pseudogotický kostelík — Kostel byl postaven r. 1928 v novogotickém slohu. Naplno svému účelu však sloužil jen do odsunu německých obyvatel po 2. světové válce.

---

Kostel sv. Jana Křtitele Dvůr Králové n. L.

madona, která zachránila město — O zdejší soše Madony královédvorské se říká, že v r. 1646 zachránila město před drancováním švédským vojskem. Kulturní památka.

---