iTRAS > Katalog > Krkonoše

Krkonoše

nejvyšší pohoří České republiky

Krkonoše

Krkonoše patří k nejvyšším horám střední Evropy severně od Alp a v rámci České republiky se mohou pochlubit mnoha prvenstvími – jedná se o turisticky nejnavštěvovanější přírodní oblast u nás, nachází se zde naše nejvyšší hora, Sněžka (1602 m n. m.), největší vodopád Pančavský vodopád (148 m) a rovněž se jedná o první český národní park, vyhlášený již v roce 1963. Na Krkonošský národní park (KRNAP) přiléhá z polské strany Karkonoski Park Narodowy (KPN). Od roku 1992 jsou Krkonoše zařazeny do mezinárodní sítě biosférických rezervací UNESCO.

Autor článku: Luboš Moravec | poslední aktualizace: 8. července 2013

Kategorie: Oblasti

Fotogalerie:

Pančavský vodop…Ledovcové jezer…Pec pod SněžkouFriesovy Boudy


Další informace:

Důvod vyhlášení Krkonošského národního parku

Krkonošský národní park byl vyhlášen pro ochranu jedinečného krajinného rázu s velmi cennými lesními a bezlesími stanovišti. K místním unikátům patří horská rašeliniště, ledovcové kary s tzv. krkonošskými zahrádkami s obzvláště pestrou květenou, klečové porosty a především pak severská tundra na hřebenech nejvyšších hor, která připomíná vzdálený kraj Skandinávie.

Symbol Krkonošského národního parku

Symbolem Krkonošského národního parku se stal nádherný modře kvetoucí hořec tolitový (Gentiana asclepiadea). Vyskytuje se roztroušeně po celém území parku a patří k vzácnějším druhům naší květeny. Kořen tohoto hořce se v minulosti s oblibou přidával do domácích pálenek.

Krkonoše – tundra uprostřed Evropy

Na náhorních plošinách nejvyšších krkonošských hor (Sněžka, Studniční hora, Luční hora, Vysoké Kolo, Kotel) se nachází tzv. arktoalpínská tundra. Jedná se o v ČR zcela unikátní typ krajiny, se kterým se běžně setkáváme až za polárním kruhem nebo v nejvyšších polohách Alp. Hřebeny těchto hor jsou kvůli drsnému klimatu zcela holé, opracované větrem a mrazem a hostí už jen sporou, ale zato velmi cennou bylinnou vegetaci, mechorosty a lišejníky. Průměrná roční teplota v těchto vrcholových partiích Krkonoš kolísá mezi 0 °C až +1 °C a sněhová pokrývka zde leží přes 180 dní v roce.

Krkonošské botanické zahrádky

Zvláštním fenoménem Krkonoš jsou tzv. Krkonošské botanické zahrádky. Jedná se o hluboké skalnaté jámy v závěrech horských údolích (ledovcových karech), které oplývají druhově nejpestřejší květenou v celých Krkonoších. Díky pravidelným sněhovým lavinám a sněhovým polím se do ledovcových karů nešíří les a mohou zde přežívat světlomilné rostliny arktoalpínské tundry. Tyto skalnaté jámy jsou pozůstatkem ledovcové činnosti a k nejvýznamnějším patří:

Ojedinělá květena Krkonoš

Krkonoše přes svou malou rozlohu oplývají neobvykle bohatou květenou. Z dosavadních poznatků vyplývá, že zde roste více jak 1250 druhů rostlin, což je bezmála polovina veškeré původní květeny České republiky.

K velmi vzácným druhům patří tzv. glaciální relikty (pozůstalé druhy z doby ledové), které se koncentrují ve skalnatých jámách v ledovcových údolích, např.: ostružiník moruška (Rubus chamaemorus), všivec krkonošský (Pedicularis sudetica), vrba bylinná (Salix herbacea), lomikámen sněžný (Saxifraga nivalis), šídlatka jezerní (Isoetes lacustris) v polském ledovcovém jezeře Velký Staw a další druhy.

Od ústupu posledního zalednění v Evropě uplynulo okolo 10 000 let a stejně tak dlouho byly na krkonošských hřebenech izolovány některé druhy rostlin. V této izolaci se složitými genetickými pochody začaly vyvíjet nové odlišné druhy, poddruhy a variety, tzv. krkonošské endemity, které nerostou nikde jinde na světě, např: jeřáb krkonošský (Sorbus sudetica), zvonek český (Campanula bohemica), lomikámen pižmový (Saxifraga moschata basaltica), bedrník skalní (Pimpinela saxifraga rupestris) aj.

Budní hospodářství a vzácné louky v Krkonoších

Od 2 poloviny 16. století se v Krkonoších začalo rozvíjet tzv. budní hospodářství, které mělo zásadní vliv na vzhled a stav nynější krkonošské krajiny. V této době začali vyšší polohy Krkonoš osídlovat dřevorubci a plavební dělníci z Korutan, Tyrol a Štýrska. Pro svůj život si zde stavěli horské dřevěné boudy (odtud slovo budní) a začali obhospodařovat okolní krajinu (Tak vznikaly dnešní Krausovy Boudy, Pomezní Boudy, Svatý Petr, Velká Úpa, Malá Úpa a další osady.). Káceli lesy a odlesněná místa pravidelně kosili nebo na nich pásli dobytek (kozy, krávy, koně). Vzniklé louky čas od času přihnojovali, vlhká místa citlivě obdělávali, suchá naopak povrchovými stružkami zavlažovali. Horalé těmto loukám říkávali zahrady, protože byly vždy pečlivě obhospodařované. Po roce 1945 a hlavně po roce 1948 budní hospodářství postupně upadalo a původní drobné zemědělské usedlosti byly přeměňovány na rekreační chalupy.

Rozvoj budního hospodářství sice znamenal pro Krkonoše úbytek lesa, na druhé straně však umožnil vznik pověstných květnatých horských luk, které dnes mají velký ochranářský význam.

Vodopády – fenomén krkonošské krajiny

Krkonošský národní park se řadí na vodopády k nejbohatším územím v rámci celé České republiky. Právě zde se nachází největší a nejmohutnější vodopády u nás:

Ledovcová jezera

Na polské straně Krkonoš se dochovalo několik ledovcových jezer, která zde vznikla přibližně před 10 tisíci lety po ústupu ledovců. K nejznámějším patří jezera Velký a Malý Staw ve Sněžných jámách. Na české straně Krkonoš se nachází pouze jedno jezírko ledovcového původu, a to Mechové jezírko v údolí Kotelského potoka.

Pramen Labe

Na Labské louce v Krkonoších severozápadně od Špindlerova Mlýna pramení naše největší řeka, Labe. Pro turistické účely bylo ovšem jako počátek Labe symbolicky upraveno rozcestí nejvýznamnějších hřebenových turistických tras pod Labskou loukou. Je zde umístěna skruž s přítokem a odtokem vody, vydlážděné okolí s lavičkami a kamennou stěnou, vyobrazující barevné znaky 26 významných měst, jimiž Labe protéká na své 1154 km cestě do Severního moře. Pramen Labe je jedním z nejnavštěvovanějších turistických cílů západních Krkonoš.

Lyžování Krkonoše

Krkonoše jsou nejvyhledávanější oblastí pro lyžování v České republice. K nejkvalitnějším a zároveň největším lyžařským střediskům patří ski areály: východní Krkonoše: Pec pod Sněžkou (areál s nejdelším a nejlépe osvětleným svahem v ČR a výchozí místo na Sněžku) a Janské Lázně (nejdelší sjezdovky v ČR o délce až 3 km a sáňkařská dráha o délce 3,5 km), centrální Krkonoše: Špindlerův Mlýn-Svatý Petr (nejznámější středisko zimních sportů v ČR) a Horní Mísečky-Medvědín (nejvýše položené běžecké tratě v ČR – nad 1000 m n. m.), západní Krkonoše: Harrachov (světové skokanské soutěže) a Rokytnice nad Jizerou.

Nebezpečné lavinové svahy v Krkonoších

V ledovcových karech se v zimě velmi často tvoří lavinové svahy. Mezi nejznámější lokality patří závěr Labského dolu a údolí Bílého Labe, Obří důl, Dlouhý důl, Modrý důl, Úpská jáma, Kotelní jámy, Malá studniční jáma a další. Na hranách těchto karů se mohou nahromadit až 15 m závěje a převěje. Nebezpečné lavinové svahy jsou v terénu vždy pečlivě označeny výstražnými tabulemi, viz lavinová prevence.

Tradiční krkonošský poznávací okruh pro pěší turisty

Turisté, kteří se vydávají do Krkonoš poprvé, by rozhodně měli zamířit do Špindlerova Mlýna, v jehož okolí lze navštívit jedny z nejzajímavějších míst z celých Krkonoš a které se staly již jakýmsi symbolem těchto hor. Mezi návštěvníky je oblíbený přibližně 17 km okruh, který vede ze Špindlerova Mlýna na horu Kotel, kolem Pančavského vodopádu (největší vodopád v ČR) přes Labskou boudu až na pramen Labe. Odtud dále kolem Labského vodopádu přes Labský důl zpět do Špindlerova Mlýna. Tento okruh patří k nejfrekventovanějším v celých Krkonoších.

Externí odkazy:


Zobrazení na mapě:

 

Tipy v okolí:

Kategorie: Akce (1) ~ Obce (1) ~ Oblasti (1) ~ Pohostinství (3) ~ Relaxace (3) ~ Sport (2) ~ Ubytování (15) ~ Výlety (2) ~ Zábava (2) ~ Zajímavosti (105)
Pančavský vodopád

Pančavský vodopád

nejvyšší vodopád v ČR — S výškou 148 m nejvyšší vodopád v České republice. V podobě příkrých kaskád stéká z Pančavské louky do Labského dolu.



Hruboskalsko

Hruboskalsko

nejrozsáhlejší skalní město Českého ráje — Největší pískovcové skalní město v CHKO Český ráj. Je možné zde navštívit mnoho působivých skalních vyhlídek, zříceniny skalních hradů, dominantu Hruboskalska zámek Hrubá Skála aj. V oblasti se natáčela spousta filmů a pohádek. Přírodní rezervace.



Suché skály

Suché skály

české Dolomity — Úzká hradba špičatých rozeklaných skal vyčnívající z lesů Českého ráje. Z dálky svým tvarem připomínají dračí hřbet a díky svému vzhledu se jim přezdívá české Dolomity. Skály jsou tvořeny nejtvrdším českorajským pískovcem.



Hrad Vranov-Pantheon

Hrad Vranov-Pantheon

nejrozsáhlejší skalní hrad v ČR — S délkou téměř 400 m nejdelší a nejkomplikovanější zřícenina skalního hradu v České republice. Nachází se na strmém skalním útesu při pravém břehu řeky Jizery v obci Malá Skála v chráněné krajinné oblasti Český ráj.



Sněžka

Sněžka

nejvyšší hora České republiky — Výjimečná hora s neomezenými panoramatickými výhledy do daleké krajiny naší země a sousedního Polska. Na vrcholu Sněžky sídlí několik budov s možností občerstvení. Z Pece pod Sněžkou pravidelně jezdí na Sněžku sedačková lanovka.



Hrad Trosky

Hrad Trosky

zřícenina gotického hradu a symbol Českého ráje — Gotická hradní zřícenina na dvou výrazných čedičových sucích u obce Rovensko pod Troskami; její typická silueta se stala symbolem Českého ráje. Stavba vklíněná do sopečných vrcholů je zcela unikátní, podobné hrady se nacházejí nejblíže až ve Francii.



Rybník Věžák

Rybník Věžák

nejkrásnější rybník Českého ráje — Chlouba chráněné krajinné oblasti Český ráj. Tento půvabný rybník z jedné strany lemovaný pískovcovými skalami si zahrál v mnoha filmech, např. Jak dostat tatínka do polepšovny, Máj, Princ Bajaja aj.



Kopicův statek

Kopicův statek

roubená usedlost z 18. stol. na samotě u lesa v Českém ráji — Zachovalá venkovská usedlost z konce 18. stol., považovaná za jeden z nejzajímavějších příkladů pojizerské lidové architektury. Nachází se na lesní samotě v kouzelné krajině Hruboskalska v Českém ráji. Natáčelo se zde mnoho pohádek. Kulturní památka.



Hrad Valdštejn

Hrad Valdštejn

nejstarší hrad Českého ráje — Hrad nazývaný Lesní kámen, stojící na mohutných skalách v lesích Hruboskalska. Byl založen r. 1260 a je nejstarším hradem Českého ráje. K vidění je např. kaple s údajně jediným pravým portrétem K. H. Máchy, expozice modelů českorajských památek aj.



Bozkovské dolomitové jeskyně

Bozkovské dolomitové jeskyně

nejrozsáhlejší jeskynní systém severovýchodních Čech — Nejrozsáhlejší a zároveň jediný zpřístupněný jeskynní systém v SV Čechách. Návštěvní trasa měří cca 350 m a prochází labyrintem podzemních chodeb s krápníkovými jeskyněmi až k největšímu podzemnímu jezeru v Čechách. Národní přírodní památka.



Kontaktní informace

Správa NP Krkonoše (KRNAP)
Dobrovského 3
Vrchlabí
543 01
Tel.:[+420] 499 456 111
Email:podatelna@krnap.cz

Poloha

Kraj:Královéhradecký kraj, Liberecký kraj
Okres:Jablonec nad Nisou, Semily, Trutnov
Obec:Pec pod Sněžkou, Harrachov

© 2009–2024 iTRAS. Všechna práva vyhrazena.webdesign: Ladzo.cz