Jezero Laka

Jezero Laka (též zvané Mlaka nebo Pleso) je nejmenší a nejvýše položené (1096 m n. m.) jezero ledovcového původu na české straně Šumavy. Nachází se na svahu hory Plesná (Debrník), v I. zóně národního parku Šumava, asi 10 km jihovýchodně od obce Železná Ruda. Jeho rozloha činí pouhých 2,78 ha a největší naměřená hloubka jen 3,9 m. Od ostatních šumavských ledovcových jezer se jezero Laka odlišuje rašelinným dnem a typickými rašelinnými plovoucími ostrůvky.

Autor článku: Luboš Moravec | poslední aktualizace: 7. září 2014

Kategorie: Zajímavosti

Fotogalerie:

Další informace:

• přístupnost - jezero Laka je celoročně volně přístupné po značených turistických stezkách
• doprava - nejbližší autobusová zastávka Prášily-Nová Hůrka (cca 5,5 km) či Železná Ruda (cca 10,3 km), nejbližší vlaková zastávka Železná Ruda-centrum (cca 10 km)
• parkování - volně v obci Železná Ruda (cca 10 km po červené stezce) nebo v obci Nová Hůrka (cca 5,5 km po modré stezce)

Původ názvu Laka

Pojmenování Laka pravděpodobně pochází ze staročeského slova mlaka, což znamená močál nebo bažina. Alternativou může být latinské slovo lacus, označující jakoukoliv stojatou vodu, která je napájena svými přítoky.

Rašelinné dno a plovoucí rašelinné ostrůvky

Zatímco ostatní šumavská ledovcová jezera mají kamenitá dna více či méně zanesená kalem z okolních lesů, na dně jezera Laka není žádná známka po souvislém kamenném povrchu. Místo toho je zde vrstva rašeliny. Pro jezero Laka jsou rovněž charakteristické plovoucími rašelinné ostrůvky, zpravidla porostlé rašeliníkem, suchopýrem, ostřicí a borůvčím.

Hráz jezera Laka

Hráz jezera Laka byla ve 20. století dvakrát zvýšena a doplněna stavidlem, které regulovalo průtok vytékající vody. Vypouštěná voda se využívala pro plavení dřeva a k pohonu strojů ve sklárnách v Nové a Staré Hůrce.

Jezero Laka ve filmu

Vodní plocha jezera Laka, stejně jako jeho blízké okolí, posloužilo filmařům v létě roku 1947 k natočení exteriérů pro film Divá Bára. Původně se měla v jezeře koupat sama představitelka hlavní role Vlasta Fialová, ale byla nakonec nahrazena místní dívkou ze Železné Rudy.

Ledovcová jezera na Šumavě

Na české straně Šumavy se nachází celkem 5 jezer ledovcového původu: Černé jezero – největší (18,4 ha), nejhlubší (40,6 m) a nejníže položené (1008 m n. m.); Čertovo jezero – druhé největší (10,3 ha); jezero Laka – nejmenší (2,78 ha) a nejvýše položené (1096 m n. m.); Plešné jezero a Prášilské jezero.

Řekli o jezeře:

„Za totality byla na šumavském jezeře Laka ohromná populace rosnatky okrouhlolisté – desetitisíce až statisíce růžic! Po r. 1991 a zpřístupnění pohraničí sem ale najížděli „zlatokopové“, kteří ve velkém nabírali rosnatky do přepravek na maso a pak je na trzích po republice prodávali v koňakové skleničce 1 rosnatku za 90 Kč.“ — Václav Větvička (v rozhovoru v pořadu Cesty k sobě)

Zobrazení na mapě:

Tipy v okolí:

Šumava

zelená střecha Evropy — Národní park a chráněná krajinná oblast Šumava spolu s přilehlým Bavorským lesem tvoří největší lesní komplex ve střední Evropě. Nacházejí se zde horské smrkové lesy, pralesy, rozlehlá rašeliniště a ledovcová jezera. Biosférická rezervace UNESCO.

---

Černé a Čertovo jezero

největší ledovcová jezera v České republice — Významná národní přírodní rezervace v CHKO Šumava. Předmětem ochrany jsou 2 ledovcová jezera, která patří k největším v ČR. Mezi oběma jezery probíhá hlavní evropské rozvodí. V území výskyt vzácné květeny a zvířeny. Pohyb pouze po značených cestách.

---

Přechod Šumavy

trek napříč Šumavou od Hojsovy Stráže do Lipna nad Vltavou — 153 km trasa národním parkem Šumava z Hojsovy Stráže do Lipna nad Vltavou. Turisté navštíví odlesněné hřebeny s krásnými výhledy, bukovosmrkové pralesy, rozlehlé pastviny, slatě, zaniklé horské osady, původní ledovcová jezera a další zajímavá místa.

---

Prášilské jezero

ledovcové jezero na východním výběžku hory Poledník — Ledovcové jezero, nacházející se na východním výběžku hory Poledník (1315 m n. m.) s rozhlednou, nedaleko obce Prášily, v I. zóně národního parku Šumava. Zaujímá rozlohu cca 3,91 ha, je 280 m dlouhé, 180 m široké a až 15 m hluboké.

---

Bílá strž

romantické údolí s největším vodopádem na Šumavě — Hluboce zaříznuté kaňonovité údolí Bílého potoka s největším vodopádem na Šumavě. Vodopád je tvořen několika stupni s celkovou výškou 13 metrů. V okolí vodopádu se dochovaly zbytky původních lesů pralesovitého rázu. Národní přírodní rezervace.

---

Hrad Kašperk

nejvýše položený královský hrad v Čechách — Gotický hrad z r. 1356 u obce Kašperské Hory na hranici národního parku Šumava. Leží v nadmořské výšce 886 m a představuje nejvýše položený královský hrad v Čechách. Z hradních věží je krásný panoramatický výhled. Natáčela se zde pohádka Anděl Páně.

---

Hrad Velhartice

středověký gotický hrad s ojedinělým kamenným mostem — Gotický hrad a pozdně renesanční zámek, nacházející se nad obcí Velhartice v blízkosti chráněné krajinné oblasti Šumava. Jedná se o dispozičně ojedinělou stavbu s mohutným kamenným mostem, který v hradních areálech střední Evropy nemá obdoby.

---

Povydří

kaňonovité údolí šumavské řeky Vydry s naučnou stezkou — Balvanitý kaňon řeky Vydry táhnoucí se mezi bývalou osadou Antýgl a osadou Čeňkova Pila v I. zóně národního parku Šumava. Po pravém říčním břehu prochází naučná stezka. Území patří k nejkrásnějším místům Šumavy a je chráněno jako přírodní památka.

---

Roklanský potok

hlavní přítok šumavské řeky Vydry — Hlavní přítok řeky Vydry, pramenící v národním parku Šumava, asi 500 metrů SZ od Blatného vrchu. Mezi Javoří Pilou a Modravou vede podél Roklanského potoka 5 km dlouhá červená turistická stezka, představující jedno z nejhezčích šumavských údolí.

---

Rozhledna Poledník

impozantní kruhový výhled na celou Šumavu — 37 metrů vysoká vyhlídková věž na vrcholu Polední hory (1315 m n. m.) nad Prášilským jezerem, v národním parku Šumava, nedaleko obce Prášily. Nabízí se z ní krásný kruhový rozhled na celou Šumavu. Za dobré viditelnosti lze spatřit i Alpy.

---