Lysá hora představuje se svoji nadmořskou výškou 1323 m nejvyšší vrchol chráněné krajinné oblasti Beskydy a díky své poloze patří mezi nejdeštivější místa v ČR. Samotnému vrcholu Lysé hory se přezdívá Gigula, je holý se zakrslými smrky a porosty kosodřeviny. Lysá hora skýtá nádherné panoramatické výhledy na hřebeny a údolí Beskyd a Jeseníků. Za příznivého počasí lze dohlédnout až na slovenské Vysoké a Západní Tatry. Na vrcholu Lysé hory se návštěvníkům nabízí možnost občerstvení a ubytování.
Autor článku: Luboš Moravec | poslední aktualizace: 13. června 2012
Kategorie: Zajímavosti
Na vrcholu Lysé hory je vybudována meteorologická stanice a 78 metrů vysoký radiotelekomunikační vysílač. Dále zde sídlí Horská služba, pro turisty je zřízena ubytovna Kameňák, horská chata SKI, horská chata Lysá hora a občerstvení Šantán. Na jižním svahu Lysé hory je k dispozici sjezdovka s lyžařským vlekem o délce 400 m. Severní sjezdovka byla na Lysé hoře z důvodu ochrany přírody zrušena.
Lysá hora se stává velmi oblíbeným a častým cílem návštěvníků Beskyd. Její vrchol každoročně zdolá tisíce pěších turistů a cykloturistů. Lysá hora je cílovým bodem mnoha turistických akcí, které se konají v průběhu celého roku. Mezi vyhledávané akce patří především podzimní Bezručův výplaz na Lysou horu, dále Horský běh na Lysou horu, Za východem slunce na Lysou horu, Noční výplaz na Lysou horu, Šest beskydských vrcholů a Noční přechod Lysá hora - Velký Javorník.
Při výstupu na Lysou horu se lze setkat s tzv. Lysaři. Jedná se o členy Klubu přátel Lysé hory, kteří mezi sebou neformálně souteží, kdo podnikne nejvíce výstupů na Lysou horu. Rekordman Josef Janečka uskutečnil již více než 5000 výstupů. Za jediný rok dokázal zdolat vrchol Lysé hory dokonce 366x.
Ve výše položených partiích Lysé hory převládá ve stromovém patře smrk ztepilý (Picea abies). Při horní hranici lesa do porostů přistupuje jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), který zde spolu se smrkem vytváří nízké rozvolněné porosty. Na bezlesé vrcholové plošině Lysé hory roste borovice kleč (Pinus mugo). V nižších polohách Lysé hory je ve stromovém patře častěji zastoupen buk lesní (Fagus sylvatica) a javor klen (Acer campestre).
Nejhodnotnější lesní porosty Lysé hory jsou chráněny v národní přírodní rezervací Mazák na západním úbočí hory. Pralesovité porosty buků a javorů zde hostí celou řadu ohrožených a chráněných druhů rostlin, jako jsou např. oměj pestrý (Aconitum variegatum), vranec jedlový (Huperzia selago), plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius), krtičník žláznatý (Scrophularia scopoli) a další.
Na lesních světlinách a pasekách Lysé hory je hojný ohrožený hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea), vzácně se objevuje i jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum). Ve smrčinách (např. v horní části sjezdovky na Lysé hoře) roste v Beskydech poměrně vzácná podbělice alpská (Homogyne alpina).
V těsné blízkosti zrušené severní sjezdovky s unikátními smrkovými porosty staršími více jak 200 let byla pozorována kriticky ohrožená sova puštík bělavý (Strix uralensis). V minulosti zde měl tokaniště i náš největší kurovitý pták tetřev hlušec (Tetrao urogallus). Staré lesní porosty Lysé hory jsou hnízdištěm i dalších vzácných druhů ptáků, jako je strakapoud bělohřbetý (Denrocopos leucotos), datlík tříprstý (Picoides tridactylus), jeřábek lesní (Tetrastes bonasia), čáp černý (Ciconia nigra), jestřáb lesní (Accipiter gentilis) a řada dalších. Ještě na počátku 20. století hnízdili v prostoru Lysé hory orel skalní (Aquila chrysaetos) a orel křiklavý (Aquila pomarina).
Lysá hora je součástí areálu výskytu velkých šelem. Pravidelně se zde zdržuje rys ostrovid (Lynx lynx), někdy do oblasti zavítá medvěd hnědý (Ursus arctos) a vlk obecný (Canis lupus) - více informací o velkých šelmách v české přírodě.
nejlesnatější krajina v ČR a oblast výskytu velkých šelem — Téměř souvisle zalesněný horský celek s četnými hřebeny, hlubokými údolími, potoky s kaskádami a vodopády. Na jediném místě v ČR tu žijí pohromadě vlk, medvěd a rys.
nejznámější vodopády v Beskydech — Vodopády na říčce Satině jsou nejznámější a nejnavštěvovanější vodopády v CHKO Beskydy. Skalnaté koryto Satiny se považuje za jedno z nejdelších (1 km) a nejtypičtějších pro moravskou část Karpat. Přírodní památka.
zažijte pravou beskydskou tmu — 2. oblast v ČR, vyhlášená pro ochranu tmy a noční oblohy bez výrazného světelného znečištění. Nejvyšším bodem BOTO je Lysá hora.
divočina s jedním z nejvyšších beskydských vodopádů — Přírodní rezervace s divokým kaskádovitým tokem Bučacího potoka. Bučací vodopád s výškou 6,4 m patří k nejvyšším vodopádům v moravské a slezské části Karpat.
2. největší hradní zřícenina na Moravě — 2. největší zřícenina hradu na Moravě. Leží nad malebnou obcí Hukvaldy – rodištěm světově proslulého hudebního skladatele Leoše Janáčka.
nejkrásnější beskydské údolí pod hladinou — Kvůli přehradě bylo vystěhováno přes 700 občanů Starých Hamer. Pod vodou skončilo údajně nejhezčí beskydské údolí.
nejznámější skála Lysé hory — 12–15 m vysoká pískovcová skála, která patří k nejznámějším skalám v Beskydech. Je z ní pěkný výhled na majestátní horu Smrk.
záhada beskydské hory Čertův mlýn — Neobvyklé skalisko připomíná megalitickou rituální stavbu, tzv. dolmen (kamenný stůl). Pravděpodobně se ale jedná jen o dokonalý výtvor přírody.
prales, který vznikl náhodou — V r. 1895 arcivévoda Bedřich zakázal na Mionší těžit dřevo, neboť byl vášnivý lovec a chtěl, aby zde zvěř měla klid k páření.
zasypaný a znovu obnovený vodopád — Vodopád patří k nejvodnatějším vodopádům v Beskydech. V r. 2010 ho nechaly Lesy ČR zasypat, dnes už má ale zase původní podobu.
GPS:
49°32'47.040"N, 18°26'53.160"E
Kraj:Moravskoslezský kraj
Okres:Frýdek-Místek
Obec:Ostravice
© 2009–2024 iTRAS. Všechna práva vyhrazena.webdesign: Ladzo.cz