Unikátní lužní krajina v JV cípu Lednicko-valtického areálu, mezi řekami Morava a Dyje, u hranic s Rakouskem a Slovenskem. Zdejší lužní lesy prostupují četné vodní kanály, slepá ramena, tůně a louky se staletými duby. Právě v těchto místech bylo v 9. stol. vybudováno jedno z nejrozsáhlejších středověkých hradišť ve střední Evropě, dnes vyhlášené za archeologickou památkovou rezervaci. V roce 1971 zde byla zřízena obora pro chov zvěře, která patří k největším a nejkvalitnějším v České republice.
Autor článku: Luboš Moravec | poslední aktualizace: 8. července 2013
Kategorie: Oblasti
Pohansko u Břeclavi řadí odborníci k nejvýznamnějším raně středověkým památkám na území slovanských národů.
Počátkem 9. století, v souvislosti se vznikem Velké Moravy, zde bylo vybudováno jedno z největších středověkých hradišť ve střední Evropě. Centrální část hradiska měla úctyhodnou rozlohu 28 ha a byla obehnána dřevěno-hlinitou hradbou s čelní kamennou zdí o délce až 2 200 m.
K poznání Pohanska přispěl především rozsáhlý archeologický výzkum, který se zde provádí již od roku 1958. K nejvýznamnějším místním archeologickým nálezům patří velmožský dvorec a celokamenný křesťanský kostel zdobený freskami. V okolí kostela bylo odkryto velké pohřebiště s více než 400 hroby. V území byly dále nalezeny četné zlaté a stříbrné šperky, menší dvory se stopami řemeslnické činnosti (kovářství, tkalcovství), pozůstatky středověkých domů a zemědělských budov, jako jsou chlévy, stodoly, sýpky, obilnice a mnohé další.
Díky jedinečným archeologickým nálezům a vysoké historické hodnotě území, bylo Pohansko vyhlášeno v roce 1965 za archeologickou památkovou rezervaci.
Na jižním okraji hradiště Pohansko stojí stejnojmenný empírový lovecký zámeček, který zde nechal v letech 1811 až 1812 zbudovat podle plánů architekta Josefa Hardmutha kníže Jan I. z Lichtenštejna. Zámeček má mohutné postranní arkády a zdobí jej plastické reliéfy s loveckými scénami a výjevy z antické mytologie.
V zámečku Pohansko je umístěna archeologická expozice Velkomoravské Pohansko s exponáty pocházejícími z doby velkomoravské říše. K vidění je množství archeologických nálezů, jako jsou zemědělské a řemeslnické nástroje, keramické výrobky, jezdecká výstroj, zbraně, ale také zlaté a stříbrné náušnice, prsteny, typické velkomoravské gombíky a mnohé další. V blízkosti zámečku se nachází archeoskanzen Pohansko.
Hned vedle zámečku Pohansko je pro veřejnost zpřístupněn betonový bunkr (vzor 37, typ A-120N), který byl součástí prvorepublikového opevnění Československa. Bunkr je vybaven výzbrojí a výstrojí odpovídající původní předválečné koncepci (více informací).
Na území Pohanska byla v roce 1971 zřízena obora zvaná Soutok, jež je určena pro chov jelení, daňčí a černé zvěře. Díky svým jedinečným přírodním podmínkám patří k nejkvalitnějším a největším (cca 4 232 ha) zařízením tohoto druhu v České republice.
Na zdejších záplavových lužních loukách se nacházejí nádherné stoleté solitérní duby, na kterých každoročně hnízdí kolonie čápů bílých ve svém přirozeném prostředí.
Přibližně 2 km dlouhá trasa seznamující návštěvníky s okolní krajinou lužních lesů, historií Pohanska a probíhajícími archeologickými výzkumy. Stezka vede po rovinaté a zpevněné cestě, jež je vhodná i pro seniory a tělesně postižené turisty.
V okolí Břeclavi se nachází ropná naleziště, zejména na Pohansku jich je hned několik desítek. Ložiska sice nejsou vydatná ale zdejší ropa je mimořádně kvalitní a proto se využívá především pro chemický a farmaceutický průmysl.
kraj úrodných vinic a skalních stepí — Nejteplejší a nejsušší oblast České republiky. Místní krajinu tvoří úrodná pole a vinice, bělostné vápencové skály, dubové háje, skalní stepi a lesostepi s neobyčejně bohatou teplomilnou flórou a faunou. Chráněná krajinná oblast a památka UNESCO.
zahrada Evropy — Krajina rozlehlých zámeckých zahrad, upravovaných záhonů s květinovými koberci, krásných lesů, vinic a rybníků. Území prostupují četné historické stavby, jako jsou lovecké zámečky, chrámy, kolonády a další architektonické skvosty. Památka UNESCO.
dokonalá iluze prosluněného Středomoří — Nejkrásnější a nejvzácnější stepní oblast v ČR. Zdejší vápencová bradla, zříceniny hradů, horko, vinice i přilehlé „moravské moře“ vytvářejí dokonalou iluzi prosluněného Středomoří.
přepychové letní sídlo Lichtenštejnů — Zámek patří k nejnavštěvovanějším památkám na Moravě. Sloužil jako majestátní a honosné letní sídlo rodu Lichtenštejnů.
monumentální rezidence a rodové sídlo Lichtenštejnů — Původně hrad, založený již ve 12. stol., později knížecí rezidence a rodové sídlo Lichtenštejnů v hlavním městě vína, Valticích na Moravě. Vnitřní expozice znázorňuje život bohaté šlechty. V zámeckých sklepích sídlí degustační expozice Salon vín ČR.
působivá rozhledna Lednicko-valtického areálu — Nejstarší romantická stavba Lednicko-valtického areálu a vůbec nejvyšší stavba tohoto druhu v neislámských zemích. Pro návštěvníky jsou zpřístupněny tři vyhlídkové ochozy s nádherným výhledem na lednický park, Pálavu a Bílé Karpaty. Vstup zpoplatněn.
romantická napodobenina zříceniny středověkého hradu — Umělá romantická zřícenina středověkého hradu u Lednice na Moravě, kterou nechal vystavět v roce 1801 kníže Jan Lichtenštejnský. Stavba sloužila jako lovecký zámeček a myslivna. Panstvo se zde shromažďovalo v době honů a pořádalo tu bohaté hostiny.
výlet přírodovědecky mimořádnou rezervací v CHKO Pálava — Trasa naučné stezky vede národní přírodní rezervací Děvín-Kotel-Soutěska, která patří k nejcennějším chráněným územím v CHKO Pálava. Bylo zde nalezeno více než 600 druhů rostlin, což je takřka čtvrtina všech rostlinných druhů, vyskytujících se v ČR.
klasicistní kolonáda a romantická vyhlídka — Vyhlídková stavba z počátku 19. stol., postavená jako vzpomínka knížete Jana Josefa I. z Lichtenštejna na své zesnulé předky. Kolonáda Reistna se nachází nad obcí Valtice v nadmořské výšce 291 m a je nejvyšším bodem Lednicko-valtického areálu.
lesní chrám zasvěcený římské bohyni lovu Dianě — Monumentální tříposchoďová stavba uprostřed lesů nedaleko vinařské obce Valtice, připomínající jeden z vítězných oblouků starověkého Říma. V roce 1812 jej zde nechal vystavět Jan I. z Lichtenštejna a zasvětil ho římské bohyni lovu, Dianě.
Kraj:Jihomoravský kraj
Okres:Břeclav
Obec:Břeclav
© 2009–2025 iTRAS. Všechna práva vyhrazena.webdesign: Ladzo.cz