Děvín-Kotel-Soutěska

Národní přírodní rezervace Děvín-Kotel-Soutěska na Pálavě patří k těm nejkrásnějším a nejvzácnějším stepním územím, které v České republice máme. Zdejší vápencová bradla, zříceniny hradů, horko, vinice i přilehlé moravské moře vytvářejí dokonalou iluzi prosluněného Středomoří. S trochou štěstí tu uvidíte naše nejzajímavější druhy stepních rostlin a živočichů. Rezervací prochází naučná stezka s ukázkově zpracovanými informačními panely.

Autor článku: Luboš Moravec | poslední aktualizace: 7. září 2021

Kategorie: Zajímavosti

Fotogalerie:

Základní informace

• přístup – po značených trasách a naučné stezce
• doprava – autobus: Klentnice-rozcestí (1 km), vlak: Mikulov (8,2 km)
• parkování – parkoviště na konci obci Klentnice (1 km)
• turistické informace – Správa CHKO Pálava
• turistické mapy – KČT (1 : 50 000): č. 88 Pavlovské vrchy; Shocart (1 : 50 000): č. 64 Břeclavsko, Pálava
• cyklomapy – KČT (1 : 100 000): č. 24 Okolí Brna-jih, Lednicko-valtický areál, Pálava; Shocart (1 : 60 000): č. 168 Pálava, Lednicko-valtický areál

Nejrozsáhlejší a nejvyvinutější stepi v ČR

Hned po bělostných skalách zaujmou v rezervaci stepní porosty. V mnohém připomínají ukrajinské či mongolské stepi, ale ty zdejší nejsou pravé, vytvořil je člověk. Lidé nejprve vykáceli původní lesy a na odlesněných plochách začali pást ovce a kozy, které dodnes okusem zabraňují obnově lesa; ve spojení s extrémním počasím (sucho a teplo) zde vznikly ideální podmínky pro rozvoj stepí. Botanici považují děvínské stepi za nejrozlehlejší a nejlépe vyvinuté u nás.

Luční step v Soutěsce

Květnatá skalní step na Děvíně

To nej z květeny Děvína, Kotle a Soutěsky

• dub šípák – symbol CHKO Pálava; s oblibou roste na výslunných stráních nejteplejších oblastí ČR s centrem výskytu právě zde, na Pálavě
• písečnice velkokvětá – pozůstatek z doby ledové (nejblíže se vyskytuje až v předhůří Alp); v rezervaci má jedinou lokalitu v ČR (roste ve skalních puklinách Soutěsky a na S a Z stěnách Děvína)
• kosatec skalní písečný – na temeni jižního vrcholu Kotle vytváří nejsilnější moravskou populaci; kvete velmi krátce, každému květu je určen cca 1 den
• kosatec nízký – na JV svahu Děvína roste v nejsilnější populaci u nás; nejčastěji kvete modrofialově, lze ale také vidět žluté a velmi vzácně i bílé květy; květy spočívají na 1 cm krátkém stonku
• violka nejmenší – na svahu pod Děvičkami má jediné naleziště v ČR

Dub šípák – symbol Pálavy

Písečnice velkokvětá (Arenaria grandiflora)

Nejzajímavější živočichové

• kudlanka nábožná – vyskytuje se roztroušeně na stepích; ze všech světových druhů kudlanek jako jediná umí otočit hlavu o 360° aniž by hnula tělem; živí se bezobratlými živočichy (tropické druhy kudlanek dokážou ulovit i drobné obratlovce)
• kobylka sága – patří k nejvzácnějším druhům hmyzu v ČR; s kladélkem je dlouhá až 10,5 cm (jeden z největších druhů hmyzu v Evropě); zcela bezkřídlý a velmi pomalu se šířící druh, v ČR se vyskytují pouze samice (partenogenetické rozmnožování)
• martináč hrušňový – s rozpětím křídel (8,5 až 16,5 cm) největší evropský motýl; lítá od května do června, housenky lze zastihnout od června do srpna
• roháč obecný – největší brouk střední Evropy (délka až 10 cm)
• stepník rudý – překrásný a vzácný pavouk žijící na stepích
• ještěrka zelená – největší ještěrka v ČR (dorůstá délky až 40 cm); samci jsou nádherně zbarvení
• dudek chocholatý – exoticky vypadající pták trvale hnízdící v rezervaci
• zedníček skalní (tzv. skalní květ) – nádherný pták s karmínovými křídly; Soutěska a lom na Kotli jsou jedinými místy pravidelnějšího zimního výskytu zedníčka v ČR
• rorýs obecný – skály Soutěsky a Martinky jsou jednou z mála našich lokalit, kde rorýsi hnízdí ještě původním způsobem ve štěrbinách skal

Stepník rudý (Eresus cinnaberinus)

Ještěrka zelená (Lacerta viridis)

Kudlanka nábožná (Mantis religiosa)

Kobylka sága (Saga pedo)

Geologická hádanka

Bělostné skály v rezervaci tvoří tzv. ernstbrunnské vápence; vznikly někdy před 150 miliony lety v druhohorním tropickém moři (jedná se vlastně o usazené vápnité schránky drobných mořských živočichů a korálů). Jak to, že se ale pod těmito vápenci nacházejí o mnoho mladší třetihorní horniny? Pravděpodobně za to můžou mohutné horotvorné procesy v mladších třetihorách, při kterých se hýbala půlka střední a východní Evropy; zdejší vápence se při těchto pohybech utrhly z hloubi země a jako obrovské balvany sem byly přesunuty ze vzdálenosti asi 100 km.

Ernstbrunnské vápence Soutěsky

Vápencová bradla Děvína

Zajímavosti z Děvína, Kotle a Soutěsky

1. již ve starší době kamenné sídlili na úpatí Děvína lovci mamutů – dokládají četné archeologické nálezy (mj. objev slavné Věstonické venuše)
2. od středověku bylo na Děvíně a Kotli otevřeno několik menších vápencových lomů
3. koncem 19. století byla na Děvíně založena obora pro chov daňků, muflonů a koz bezoárových; protože se zvěř přemnožila a poškozovala stepní společenstva, byla obora v r. 1996 zrušena
4. pastva ovcí a koz v rezervaci zamezuje návratu lesa na druhově bohaté stepi; ovce a kozy se vzájemně doplňují: ovce spasou byliny z nejnižších vrstev porostu a omezí tak výskyt plevelů, kozy pro změnu zlikvidují náletové dřeviny; nedopasky se odstraňují mechanizačně; pasoucí se zvířata rozrušují souvislý drn, čímž vytvářejí místa vhodná pro klíčení a růst druhů rozmnožujících se semeny

Pálava (video)

Většina záběrů pochází přímo z NPR Děvín-Kotel-Soutěska; YouTube: 03:08 min

Externí odkazy

• NPR Děvín-Kostel-Soutěska – Cittadella.cz
• NPR Děvín-Kostel-Soutěska – Wikipedia.org
• NPR Děvín-Kostel-Soutěska – Naturabohemica.cz (popis flory a fauny)
• NPR Děvín-Kostel-Soutěska – Lokality.geology.cz (geologická charakteristika)
• NPR Děvín-Kostel-Soutěska – PDF brožura ke stažení (základní informace o největší, nejznámější a nejcennější rezervaci v CHKO Pálava)

Zobrazení na mapě:

Tipy v okolí:

Pálava

kraj úrodných vinic a skalních stepí — Nejteplejší a nejsušší oblast České republiky. Místní krajinu tvoří úrodná pole a vinice, bělostné vápencové skály, dubové háje, skalní stepi a lesostepi s neobyčejně bohatou teplomilnou flórou a faunou. Chráněná krajinná oblast a památka UNESCO.

---

Lednicko-valtický areál

zahrada Evropy — Krajina rozlehlých zámeckých zahrad, upravovaných záhonů s květinovými koberci, krásných lesů, vinic a rybníků. Území prostupují četné historické stavby, jako jsou lovecké zámečky, chrámy, kolonády a další architektonické skvosty. Památka UNESCO.

---

Pohansko

archeologická památková rezervace a největší obora v ČR — Unikátní lužní krajina v jihovýchodním cípu Lednicko-valtického areálu. Lužní lesy zde prostupují četné vodní kanály, slepá ramena a rozlehlé louky se staletými duby. Počátkem 9. století zde vzniklo největší středověké hradiště ve střední Evropě.

---

Zámek Lednice

přepychové letní sídlo Lichtenštejnů — Zámek patří k nejnavštěvovanějším památkám na Moravě. Sloužil jako majestátní a honosné letní sídlo rodu Lichtenštejnů.

---

Zámek Valtice

monumentální rezidence a rodové sídlo Lichtenštejnů — Původně hrad, založený již ve 12. stol., později knížecí rezidence a rodové sídlo Lichtenštejnů v hlavním městě vína, Valticích na Moravě. Vnitřní expozice znázorňuje život bohaté šlechty. V zámeckých sklepích sídlí degustační expozice Salon vín ČR.

---

Minaret

působivá rozhledna Lednicko-valtického areálu — Nejstarší romantická stavba Lednicko-valtického areálu a vůbec nejvyšší stavba tohoto druhu v neislámských zemích. Pro návštěvníky jsou zpřístupněny tři vyhlídkové ochozy s nádherným výhledem na lednický park, Pálavu a Bílé Karpaty. Vstup zpoplatněn.

---

Janův hrad

romantická napodobenina zříceniny středověkého hradu — Umělá romantická zřícenina středověkého hradu u Lednice na Moravě, kterou nechal vystavět v roce 1801 kníže Jan Lichtenštejnský. Stavba sloužila jako lovecký zámeček a myslivna. Panstvo se zde shromažďovalo v době honů a pořádalo tu bohaté hostiny.

---

Naučná stezka Děvín

výlet přírodovědecky mimořádnou rezervací v CHKO Pálava — Trasa naučné stezky vede národní přírodní rezervací Děvín-Kotel-Soutěska, která patří k nejcennějším chráněným územím v CHKO Pálava. Bylo zde nalezeno více než 600 druhů rostlin, což je takřka čtvrtina všech rostlinných druhů, vyskytujících se v ČR.

---

Reistna

klasicistní kolonáda a romantická vyhlídka — Vyhlídková stavba z počátku 19. stol., postavená jako vzpomínka knížete Jana Josefa I. z Lichtenštejna na své zesnulé předky. Kolonáda Reistna se nachází nad obcí Valtice v nadmořské výšce 291 m a je nejvyšším bodem Lednicko-valtického areálu.

---

Rendezvous

lesní chrám zasvěcený římské bohyni lovu Dianě — Monumentální tříposchoďová stavba uprostřed lesů nedaleko vinařské obce Valtice, připomínající jeden z vítězných oblouků starověkého Říma. V roce 1812 jej zde nechal vystavět Jan I. z Lichtenštejna a zasvětil ho římské bohyni lovu, Dianě.

---