Kopec Raná u Loun v chráněné krajinné oblasti České středohoří patří k nejproslulejším lokalitám paraglidingu v Čechách; téměř 1,5 km dlouhý, trojvrcholový, holý hřbet je pro plachtařství zcela ideální (za 2. světové války zde dokonce německé válečné letectvo Luftwaffe školilo piloty kluzáků). Svahy Rané porůstají vzácné kavylové stepi, patřící k nejrozlehlejším v ČR; JZ svah hory (tzv. Malá boule) je chráněn jako národní přírodní rezervace Raná.
Autor článku: Luboš Moravec | poslední aktualizace: 11. července 2013
Kategorie: Zajímavosti
Svahy Rané porůstají kavylové stepi, patřící k nejrozlehlejším v ČR. V době květu (květen, červen) kavyly zdobí bělostné, dlouhé a pérovitě chlupaté osiny, které zmítající se ve větru připomínají stříbřité vlny moře – stát mezi kvetoucími kavyly je úžasný prožitek! Z druhů kavylů je na Rané nejběžnější kavyl Ivanův (Stipa pennata), dále zde rostou kavyl vláskovitý (S. capillata), kavyl chlupatý (S. dasyphylla), kavyl sličný (S. pulcherrima) a jeho endemická forma kavyl sličný lysý (S. pulcherrima f. nudicostata), který se na celém světě vyskytuje pouze zde.
Téměř 1,5 km dlouhý a holý hřbet Rané je naprosto ideální pro plachtařské aktivity. Již v r. 1932 se zde vyučovalo plachtění na dřevěných plátnem potažených kluzácích (plachťácích). Začátkem 2. světové války na Rané německé válečné letectvo Luftwaffe školilo piloty kluzáků; po válce tu Zemská plachtařská škola vyškolila na 962 pilotů. Dnes je Raná nejznámějším paraglidistickým centrem v Čechách. Užitečné odkazy: Raná a počasí pro létání, Sportovní letecký areál Raná u Loun, historie létání na Rané.
Raná v Českém středohoří z pohledu ochrany přírody; YouTube, 3:43 min
Paragliding na Rané; YouTube, 3:45 min
zahrada Čech — Zdejší ovocnářství dosáhlo tak vysoké úrovně, že se dnes Českému středohoří přezdívá zahrada Čech. Z rovin vystupují obdivuhodné vulkanické kupy.
křížem krážem Českým středohořím z Ústí nad Labem do Bíliny — Přibližně 127kilometrový trek sopečnou krajinou CHKO České středohoří. Mj. navštívíte hromovou horu Milešovku, mystický vrch Raná, 12metrový Vaňovský vodopád, kaňon Labe Porta Bohemica, svezete se motorovou lodí a možná si odnesete i české granáty.
kultovní místo spiritistů — Psychotronik a spisovatel Stanislav Brázda v tomto nikdy nedostavěném chrámu naměřil údajně nejsilnější a uzdravující pozitivní zónu.
průvodce severočeskou industriální krajinou — Zvu vás na offroad safari – zážitkové poznávací vyjížďky severočeskou industriální krajinou. Dostanu vás do míst, kam se běžný turista nepodívá.
proměny krajiny objektivem Jana Hodače — I intenzivně využívaná krajina může být krásná! Mrkněte na neotřelé až mystické fotky proměn průmyslové severočeské krajiny od profesionálního uměleckého fotografa Jana Hodače.
hora s překvapivě ostrým hřebínkem — Na první pohled zašpičatělá homole, ve skutečnosti hora s pěkně ostrým vrcholovým hřebínkem – připadáte si tu jako na nějakém srázném kopci v Západních Tatrách. A ten výhled!
čedičový pahorek s hlaváčky a konikleci — Z jara zde vykvétají hlaváčky jarní a oba druhy konikleců, které se takto pospolu objevují jen na několika málo lokalitách ČR. Přírodní památka.
aneb Jak básníkům chutná život — Zámek známý z filmu Jak básníkům chutná život – pracovala v něm Píšťalka a její tatínek v podání p. Hrušínského jej neustále maloval. Zámek obklopuje anglický park s romantickými stavbami a obeliskem.
lokalita proslulého hořeneckého aragonitu — Nápadná a téměř holá čedičová kupa (původně sopečné těleso) se stepí u obce Hořenec v Českém středohoří. Území proslulo nálezy tzv. hořeneckých aragonitů – zdejší krystaly patří k nejdokonalejším krystalům aragonitu na světě! Přírodní rezervace.
čedičová hora s rozlehlým třešňovým sadem — Majestátní čedičový vrch (509 m n. m.) ve tvaru komolého kužele (pozůstatek třetihorní sopečné činnosti). Na západním úpatí se rozléhá 23ha třešňový sad zvaný Třešňovka. Národní přírodní rezervace v CHKO České středohoří.
GPS:
50°24'23.446"N, 13°46'15.837"E
Kraj:Ústecký kraj
Okres:Louny
Obec:Louny
Pro mnoho lidí není synonymem Českého středohoří nejvyšší hora Milešovka, ale právě Raná. Oprávněně. Přístupových cest je víc, ale ze strany od Hrádku (aeroklub Raná) se dá autem zajet až k úpatí a přes sedlo celkem snadno vystoupit na vrchol. Z jara s trochou štěstí uvidíte cestou kvést koniklece. Udělejte si dost času, dolů se vám jen tak chtít nebude.
průvodce severočeskou industriální krajinou
www.offroadsafari.cz ~ [+420] 605 231 697 ~ martin@offroadsafari.cz
© 2009–2024 iTRAS. Všechna práva vyhrazena.webdesign: Ladzo.cz