Reistna

Reistna je vyhlídková stavba z počátku 19. století, postavená jako vzpomínka knížete Jana Josefa I. z Lichtenštejna na své zesnulé předky. Vypíná se nad obcí Valtice v nadmořské výšce 291 m a je současně nejvyšším bodem Lednicko-valtického areálu. Z vyhlídkového ochozu Reistny se nabízí nádherný výhled na Malé Karpaty na východě, Valtice s vinohrady a Lednici s Minaretem na severu. Na západě je pak k vidění Mikulov se zámkem Dietrichštejnů a Pálava. Na jihu se rozprostírá rakouské město Schattenberg.

Autor článku: Luboš Moravec | poslední aktualizace: 13. června 2012

Kategorie: Zajímavosti

Fotogalerie:

Další informace:

• nadmořská výška – 291 m n. m.
• přístupnost – exteriéry památky jsou celoročně volně přístupné po červené turistické stezce, interiéry a vyhlídka pouze během otevírací doby
• otevírací doba – od května do října, viz návštěvní doba
• vstupné – viz ceník vstupného
• doprava – nejbližší autobusová zastávka Valtice (cca 2,5 km po červené turistické stezce), nejbližší vlaková zastávka Valtice (cca 3 km po červené turistické stezce)
• parkování – cca 100 m od kolonády nebo volně v blízké obci Valtice

Původ názvu Reistna

Kolonáda Reistna, též zvaná jako Rajsna, dostala své jméno podle kopce, na kterém stojí. Název Reistna vznikl zkomolením staroněmeckého názvu Reistenberg – česky kopec Chrastiny.

Důvod stavby

Kolonáda Reistna představuje památník, který nechal postavit Josef I. z Lichtenštejna pro vzpomínku na své zesnulé předky – otce Františka Josefa I. a na bratry Aloise I. Josefa a Filipa Josefa. S tím také souvisí nápisy na Kolonádě:

Der Sohn dem Vater, der Bruder den Brűdern, v překladu Syn otci, bratr bratrům uprostřed severní strany Kolonády.

Den Manen der unvergesslichen der einzige űberlebeude Sohn, v překladu Nezapomenutelným předkům jediný zůstávající syn uprostřed jižní strany Kolonády.

O důvodu stavby vypovídají i další prvky. V nikách kolonády jsou umístěny sochy předků v římských úborech a zadní část stavby zdobí náhrobky. Na jiných částech kolonády jsou různé reliéfy a vlysy, připomínající charakterové vlastnosti knížete: dobročinnost, podporu umění, chytrost, studium, literární činnost, hudbu, sochařství, štědrost, zemědělství, lov, architekturu a válečnictví.

Historie Reistny

Kolonáda na Reistně byla postavena v letech 1810 až 1817. Projekt stavby navrhl architekt Josef Hardtmuth, stavební ředitel knížete Aloise I., vynálezce klasické tužky a zakladatel dnes dobře známé firmy KOH-I-NOOR L. & C. Hardtmuth.

Stavební práce vedl valtický lichtenštejnský stavitel Josef Poppelack, tvorbou plastik byl pověřen Josef Klieber. Na stavbě se podíleli stavební mistři a lidé z okolí. Kámen na stavbu dováželi poddaní z lomu v Úvalech u rakouských hranic, vápno a cihly se vyráběly v lichtenštejnských podnicích.

Během stavby došlo mezi stavitelem Hardmuthem a knížetem Janem Josefem I., nástupcem po zesnulém knížeti Aloisovi I., k několika konfliktům. Kníže Hardmuthovi vytýkal nedostatky v projektech a neschvaloval ani jeho další aktivity. V roce 1811 jejich neshody vyvrcholily a Josef Hardmuth podal demisi. Na jeho místo nastoupil stavitel Josef Kornhäusel. Kolonáda v té době byla v hrubé stavbě. Protože práce na Reistně nepokračovaly podle plánu, přijal kníže na pomocné práce stovku vojáků. Nepřineslo to však očekávaný efekt a na podzim roku 1812 byla stavba zastavena.

V roce 1813 požádal Josef Poppelack knížete o povolení pokračovat ve stavbě a za vedení architekta Kornhäusela stavbu v roce 1817 úspěšně dokončil. Sochařskou výzdobu však Josef Klieber dokončil až v roce 1823.

Začátkem 20. století se části Reistny zřítily (snad následkem chyb v projektu) a Jan II., nástupce Jana Josefa I., musel stavbu nechat opravit. Původně pískovcové sloupy byly nahrazeny betonovými sloupy, které zhotovili bratři Stürmerové s použitím drceného vápence. Opravu Kolonády provedl v roce 1907 architekt působící v lichtenštejnských službách, Karel Weinbrenner.

Kolonáda na Reistně byla údajně postavena jako imitace Glorietty vídeňského Schőnbrunnu.

Zobrazení na mapě:

Tipy v okolí:

Pálava

kraj úrodných vinic a skalních stepí — Nejteplejší a nejsušší oblast České republiky. Místní krajinu tvoří úrodná pole a vinice, bělostné vápencové skály, dubové háje, skalní stepi a lesostepi s neobyčejně bohatou teplomilnou flórou a faunou. Chráněná krajinná oblast a památka UNESCO.

---

Lednicko-valtický areál

zahrada Evropy — Krajina rozlehlých zámeckých zahrad, upravovaných záhonů s květinovými koberci, krásných lesů, vinic a rybníků. Území prostupují četné historické stavby, jako jsou lovecké zámečky, chrámy, kolonády a další architektonické skvosty. Památka UNESCO.

---

Pohansko

archeologická památková rezervace a největší obora v ČR — Unikátní lužní krajina v jihovýchodním cípu Lednicko-valtického areálu. Lužní lesy zde prostupují četné vodní kanály, slepá ramena a rozlehlé louky se staletými duby. Počátkem 9. století zde vzniklo největší středověké hradiště ve střední Evropě.

---

Děvín-Kotel-Soutěska

dokonalá iluze prosluněného Středomoří — Nejkrásnější a nejvzácnější stepní oblast v ČR. Zdejší vápencová bradla, zříceniny hradů, horko, vinice i přilehlé „moravské moře“ vytvářejí dokonalou iluzi prosluněného Středomoří.

---

Zámek Lednice

přepychové letní sídlo Lichtenštejnů — Zámek patří k nejnavštěvovanějším památkám na Moravě. Sloužil jako majestátní a honosné letní sídlo rodu Lichtenštejnů.

---

Zámek Valtice

monumentální rezidence a rodové sídlo Lichtenštejnů — Původně hrad, založený již ve 12. stol., později knížecí rezidence a rodové sídlo Lichtenštejnů v hlavním městě vína, Valticích na Moravě. Vnitřní expozice znázorňuje život bohaté šlechty. V zámeckých sklepích sídlí degustační expozice Salon vín ČR.

---

Minaret

působivá rozhledna Lednicko-valtického areálu — Nejstarší romantická stavba Lednicko-valtického areálu a vůbec nejvyšší stavba tohoto druhu v neislámských zemích. Pro návštěvníky jsou zpřístupněny tři vyhlídkové ochozy s nádherným výhledem na lednický park, Pálavu a Bílé Karpaty. Vstup zpoplatněn.

---

Janův hrad

romantická napodobenina zříceniny středověkého hradu — Umělá romantická zřícenina středověkého hradu u Lednice na Moravě, kterou nechal vystavět v roce 1801 kníže Jan Lichtenštejnský. Stavba sloužila jako lovecký zámeček a myslivna. Panstvo se zde shromažďovalo v době honů a pořádalo tu bohaté hostiny.

---

Naučná stezka Děvín

výlet přírodovědecky mimořádnou rezervací v CHKO Pálava — Trasa naučné stezky vede národní přírodní rezervací Děvín-Kotel-Soutěska, která patří k nejcennějším chráněným územím v CHKO Pálava. Bylo zde nalezeno více než 600 druhů rostlin, což je takřka čtvrtina všech rostlinných druhů, vyskytujících se v ČR.

---

Rendezvous

lesní chrám zasvěcený římské bohyni lovu Dianě — Monumentální tříposchoďová stavba uprostřed lesů nedaleko vinařské obce Valtice, připomínající jeden z vítězných oblouků starověkého Říma. V roce 1812 jej zde nechal vystavět Jan I. z Lichtenštejna a zasvětil ho římské bohyni lovu, Dianě.

---