Boubínský prales

Boubínský prales je unikátní národní přírodní rezervace, nacházející se v samém srdci chráněné krajinné oblasti Šumava, poblíž horských obcí Kubova Huť a Zátoň. Jeho nejcennější bukosmrkové jádro zůstalo po staletí nedotčeno a rostou zde až 400 let staré stromy. Boubínskému pralesu dominuje vrch Boubín s rozhlednou. Územím prochází několik turisticky značených tras, kolem historického pralesa vede naučná stezka. Boubínský prales patří k nejnavštěvovanějším lokalitám Šumavy.

Autor článku: Luboš Moravec | poslední aktualizace: 1. září 2011

Kategorie: Zajímavosti

Fotogalerie:

Další informace:

• datum vyhlášení rezervace – 1. ledna 1858
• rozloha území – 686 ha
• nadmořská výška – 874 až 1362 m n. m.
• přístupnost - Boubínský prales je celoročně přístupný po značených turistických stezkách a po naučné stezce Boubínský prales
• doprava - nejbližší autobusová a vlaková zastávka Kubova Huť (cca 2,2 km) či Zátoň (cca 2 km)
• parkování - volně v obci Kubova Huť či Zátoň

Naučná stezka Boubínský prales

Kolem nejcennější a oplocené části Boubínského pralesa vede 4 km dlouhá naučná stezka s informačními tabulemi, pojednávajících o tomto přírodním fenoménu. Stezka začíná u Boubínského jezírka.

Rozhledna Boubín

Boubínskému pralesu dominuje vrch Boubín (1362 m n. m.), na kterém byla vybudována 21 metrová dřevěná rozhledna. Z rozhledny je pěkný výhled na celé panorama Šumavy, do nitra Čech a za dobré viditelnosti lze spatřit i rakouské Alpy.

Boubínské jezírko

V jihovýchodní části Boubínského pralesa bylo v roce 1836 vyhloubeno jezírko, které až do roku 1957 sloužilo jako zásobárna vody pro plavení dřeva do nedaleké lenorské sklárny. U jezírka je několik laviček, dřevěných stolů a přístřešek.

Obrovské smrky a zajímavé chůdové kořeny

Typickým přírodním úkazem Boubínského pralesa jsou smrky s tzv. chůdovými kořeny - kdysi mladé stromky zakořenily na trouchnivějících kmenech, které jim umožnily počáteční růst, ale s přibývajícím věkem se stromky snažily uchytit na pevnějším základu a zkusmo vyháněly kořeny kolem kmene; po úplném zvětrání a rozložení mateřského pařezu, zůstaly jen chůdové kořeny. Z Boubínského pralesa je známo i několik největších smrků z celé Šumavy:

• Král smrků - byl to největší smrk Boubínského pralesa, který padl při vichřici v roce 1970 (věk cca 440 let, obvod kmene 508 cm, výška 57,6 m)
• Nástupce krále - smrk rostl v sousedství vývratu Krále smrků a v roce 2004 uschnul po napadení kůrovcem (věk cca 400 let, obvod kmene 452 cm, výška 57 m)
• Vidlicový smrk - obrovský dvouvrcholový smrk, který byl považován za největší horský smrk současnosti, uschnul v létě roku 2004 (věk cca 470 let, obvod kmene 452 cm, výška 57 m)
• Chadtův smrk - byl to mohutný smrk v boubínském polesí u Zátoně, pokácený v roce 1882 (věk cca 462 let, obvod kmene 327 cm, výška 57 m)
• Křížový smrk - byl to třetí největší smrk na Šumavě, pokácený v roce 1895 jako suchý (věk cca 395 let, obvod kmene v pařezové výšce 174 cm, výška 57,7 m)

Externí odkazy:

• Boubínský prales - Toulavá kamera (videoreportáž ČT, celkový čas 04:16 minut)
• Boubínský prales - Barvy života (videoreportáž ČT, celkový čas 06:06 minut)
• Boubínský prales - Cittadella.cz (podrobný popis národní přírodní rezervace)
• Boubínský prales - oficiální web
• Boubínský prales - legendy a báchorky
• Boubínský prales v umění
• Boubínský prales - Wikipedia.org
• Boubínský prales - Rozhlas.cz

Do nitra Boubína

Výhled z rozhledny Boubín - virtuální prohlídka

Rozhledna Boubín
Kubova Huť

Zobrazení na mapě:

Tipy v okolí:

Šumava

zelená střecha Evropy — Národní park a chráněná krajinná oblast Šumava spolu s přilehlým Bavorským lesem tvoří největší lesní komplex ve střední Evropě. Nacházejí se zde horské smrkové lesy, pralesy, rozlehlá rašeliniště a ledovcová jezera. Biosférická rezervace UNESCO.

---

Blanský les

zalesněný hornatý pás ve tvaru podkovy v předhůří Šumavy — Převážně zalesněný hornatý pás ve tvaru podkovy svírající Křemžskou kotlinu s mozaikou lesíků, polí, luk a vesnic s hodnotnou lidovou architekturou (UNESCO!). Nacházejí se zde mj. původní bučiny a vzácné hadcové bory. Chráněná krajinná oblast.

---

Přechod Šumavy

trek napříč Šumavou od Hojsovy Stráže do Lipna nad Vltavou — 153 km trasa národním parkem Šumava z Hojsovy Stráže do Lipna nad Vltavou. Turisté navštíví odlesněné hřebeny s krásnými výhledy, bukovosmrkové pralesy, rozlehlé pastviny, slatě, zaniklé horské osady, původní ledovcová jezera a další zajímavá místa.

---

Plešné jezero

ledovcové jezero pod horou Plechý na Šumavě — Jezero ledovcového původu, nacházející se cca 8 kilometrů západně od obce Nová Pec pod horou Plechý (1378 m n. m.), v I. zóně národního parku Šumava v přírodní památce Trojmezná hora. Na hrázi Plešného jezera začíná zážitková stezka Duch pralesa.

---

Přehrada Lipno

největší vodní plocha v ČR přezdívaná české moře — S rozlohou cca 4 650 ha největší vodní nádrž v ČR, symbolicky označovaná za české moře. Byla vybudována v jižních Čechách na řece Vltavě v letech 1952–1959 z protipovodňových důvodů. Téměř celá spadá do CHKO Šumava; oblíbená rekreační oblast.

---

Schwarzenberský plavební kanál

vodní kanál spojující povodí řek Vltavy a Dunaje — Cca 44 kilometrů dlouhý vodní kanál v chráněné krajinné oblasti a národním parku Šumava, spojující povodí řek Vltavy a Dunaje a v minulosti sloužící k zásobování Vídně palivovým a stavebním dřívím. Mimořádná technická památka jižních Čech.

---

Chalupská slať

slať s největším rašelinným jezírkem v ČR — Přechodové rašeliniště s nejrozlehlejším (1,3 ha) rašelinným jezírkem na našem územím.

---

Blanice

řeka s největší populací perlorodky říční ve střední Evropě — Národní přírodní památka a evropsky významná lokalita na horním toku řeky Blanice na Šumavě, mezi osadami Blažejovice a Arnoštov, kde žije v největší středoevropské populaci kriticky ohrožená perlorodka říční (Margaritifera margaritifera).

---

Boubínské jezírko

původně splavovací nádrž v Boubínském pralese na Šumavě — Umělá vodní nádrž na jižním svahu národní přírodní rezervace Boubínský prales na Šumavě, která v letech 1836 až 1957 sloužila jako zásobárna vody pro plavení dřeva do nedaleké lenorské sklárny. Jezírko má rozlohu 0,37 ha a maximální hloubku 4 m.

---

Hamerský potok na Šumavě

největší přítok řeky Vydry — Ve středověku se na Hamerském potoce rýžovalo zlato. Zdejší rýžoviště patří k nejvýše položeným v ČR.

---