Chalupská slať je 137 ha velké přechodové rašeliniště v jehož jižní části se dochovalo rašelinné jezírko, které je se svou rozlohou 1,3 ha největší v ČR. V minulosti se zde těžila rašelina. Územím prochází naučná stezka po povalovém chodníčku. Slať je chráněná jako přírodní památka Borová lada.
Autor článku: Luboš Moravec | poslední aktualizace: 21. října 2015
Kategorie: Zajímavosti
Chalupská slať se od většiny šumavských slatí odlišuje, protože se vyvíjela v místech s nižší nadmořskou výškou, vyššími průměrnými ročními teplotami a s menším úhrnem vodních srážek. Chalupská slať tak představuje přechodný typ mezi údolními vrchovišti vytvořenými podél Vltavy a Křemelné a horskými vrchovišti z náhorní plošiny Šumavských plání.
Chalupská slať je zpřístupněna naučnou stezkou, která začíná mezi parkovištěm za obcí Borová Lada a informačním střediskem NP Šumava na okraji obce Svinná Lada a končí u Jezírka na vyhlídkové plošině. Chalupskou slatí vede naučná stezka po 260 m dlouhém povalovém chodníku.
V jižní části Chalupské slatě se nachází rašelinné jezírko, jež je se svou rozlohou 1,3 ha a hloubkou 1,5 m největší v České republice. Jezírko je o poznání větší, než známé Mechové jezírko v národní přírodní rezervaci Rejvíz v Jeseníkách.
Na Jezírku Chalupské slatě se vyskytují plovoucí ostrůvky s typickou rašelinnou vegetací. Ze vzácné květeny na nich roste např. masožravá rosnatka okrouhlolistá, blatnice bahenní, ostřice chudá a další. V letních měsících na těchto ostrůvcích nacházejí bezpečné útočiště kachny divoké, které si zvykly na přítomnost člověka.
zelená střecha Evropy — Národní park a chráněná krajinná oblast Šumava spolu s přilehlým Bavorským lesem tvoří největší lesní komplex ve střední Evropě. Nacházejí se zde horské smrkové lesy, pralesy, rozlehlá rašeliniště a ledovcová jezera. Biosférická rezervace UNESCO.
zalesněný hornatý pás ve tvaru podkovy v předhůří Šumavy — Převážně zalesněný hornatý pás ve tvaru podkovy svírající Křemžskou kotlinu s mozaikou lesíků, polí, luk a vesnic s hodnotnou lidovou architekturou (UNESCO!). Nacházejí se zde mj. původní bučiny a vzácné hadcové bory. Chráněná krajinná oblast.
trek napříč Šumavou od Hojsovy Stráže do Lipna nad Vltavou — 153 km trasa národním parkem Šumava z Hojsovy Stráže do Lipna nad Vltavou. Turisté navštíví odlesněné hřebeny s krásnými výhledy, bukovosmrkové pralesy, rozlehlé pastviny, slatě, zaniklé horské osady, původní ledovcová jezera a další zajímavá místa.
ledovcové jezero pod horou Plechý na Šumavě — Jezero ledovcového původu, nacházející se cca 8 kilometrů západně od obce Nová Pec pod horou Plechý (1378 m n. m.), v I. zóně národního parku Šumava v přírodní památce Trojmezná hora. Na hrázi Plešného jezera začíná zážitková stezka Duch pralesa.
největší vodní plocha v ČR přezdívaná české moře — S rozlohou cca 4 650 ha největší vodní nádrž v ČR, symbolicky označovaná za české moře. Byla vybudována v jižních Čechách na řece Vltavě v letech 1952–1959 z protipovodňových důvodů. Téměř celá spadá do CHKO Šumava; oblíbená rekreační oblast.
vodní kanál spojující povodí řek Vltavy a Dunaje — Cca 44 kilometrů dlouhý vodní kanál v chráněné krajinné oblasti a národním parku Šumava, spojující povodí řek Vltavy a Dunaje a v minulosti sloužící k zásobování Vídně palivovým a stavebním dřívím. Mimořádná technická památka jižních Čech.
po staletí člověkem nedotčená příroda v srdci Šumavy — Unikátní národní přírodní rezervace v chráněné krajinné oblasti Šumava poblíž obce Kubova Huť, jejíž nejcennější bukosmrkové jádro s až 400 let starými stromy zůstalo po staletí nedotčeno. Územím vede naučná stezka. Na vrcholu Boubín rozhledna.
řeka s největší populací perlorodky říční ve střední Evropě — Národní přírodní památka a evropsky významná lokalita na horním toku řeky Blanice na Šumavě, mezi osadami Blažejovice a Arnoštov, kde žije v největší středoevropské populaci kriticky ohrožená perlorodka říční (Margaritifera margaritifera).
původně splavovací nádrž v Boubínském pralese na Šumavě — Umělá vodní nádrž na jižním svahu národní přírodní rezervace Boubínský prales na Šumavě, která v letech 1836 až 1957 sloužila jako zásobárna vody pro plavení dřeva do nedaleké lenorské sklárny. Jezírko má rozlohu 0,37 ha a maximální hloubku 4 m.
největší přítok řeky Vydry — Ve středověku se na Hamerském potoce rýžovalo zlato. Zdejší rýžoviště patří k nejvýše položeným v ČR.
GPS:
48°59'53.354"N, 13°39'33.213"E
Kraj:Jihočeský kraj
Okres:Prachatice
Obec:Borová Lada-Svinná Lada
© 2009–2024 iTRAS. Všechna práva vyhrazena.webdesign: Ladzo.cz