Národní přírodní památka Jeskyně Na Pomezí představuje největší jeskynní systém v České republice, vzniklý rozpouštěním mramoru – krystalického vápence. Pro zdejší jeskyně jsou typické dlouhé, úzké a vysoké chodby, které se místy rozšiřují ve větší dómy s bohatou krápníkovou výzdobou. Vstup do jeskyní je zpoplatněn. Návštěvní trasa měří 530 metrů a prohlídka s průvodcem trvá přibližně 45 minut. U vstupu do jeskyní je možné zakoupit občerstvení a suvenýry.
Autor článku: Luboš Moravec | poslední aktualizace: 18. září 2021
Kategorie: Zajímavosti
Pro jeskyně Na Pomezí jsou charakteristické krasové útvary vzniklé stékáním a usazováním minerálů z rozpouštějících se mramorů. Typickou výzdobu tvoří nátekové útvary vytvářející sintrové kaskády a mohutné členité krápníky. K vidění jsou 3 druhy krápníků: stalaktity (krápníky rostoucí ze stropu), stalagmity (krápníky rostoucí ze dna jeskyně) a stalagnáty (krápníky vzniklé propojením obou typů krápníků).
V místech překřížení více jeskynních chodeb se v minulosti zřítily stropy a vznikly tzv. jeskynní dómy. Návštěvníkům jich je zpřístupněno hned osm: Vstupní dóm, Ledový dóm, U vrby, Římské lázně, Bílý dóm, Královský dóm, Klenotnice a Zvonice – v tomto dómu se nacházejí krápníky, které při jemném doteku připomínají zvuk zvonkohry.
Z dalších krasových jevů se v Jeskyních Na Pomezí vyskytují sintrové vodopády, jezírka, tlakové obří hrnce vyhloubené proudící a vířící vodou, kulovité útvary zvané jeskynní perly, sintrové záclonky, polevy a mnohé další. Zvláštním útvarem je krápník zvaný Kamenné srdce. Legenda praví, že kdo se Kamenného srdce dotkne, tomu se do roka splní jeho přání.
Jeskyně Na Pomezí byly objeveny v roce 1936 v Havránkově lomu na mramor při běžné práci tehdejších lomařů. K podrobnému průzkumu a zmapování jeskyní došlo ale až v roce 1949. V roce 1950 započaly práce na zpřístupnění jeskyní, první veřejná návštěva jeskyní se konala v roce 1955. V letech 2004-2005 proběhla v jeskyních rozsáhlá rekonstrukce, během které byly obnoveny chodníky, stará elektroinstalace byla vyměněna za novou, úspornou a došlo k odvezení zeminy z bočních chodeb jeskyní.
Jeskyně Na Pomezí jsou významným zimovištěm letounů. Bylo zde zaznamenáno celkem 11 druhů, z nichž nejhojnější je netopýr velký (Myotis myotis) a v České republice kriticky ohrožený vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros). V jeskyních je početně zastoupen i pavouk meta temnostní (Meta menardi).
Většinu území nad jeskyněmi porůstají nepůvodní smrkové lesy, pouze ve východní části národní přírodní památky se dochoval zbytek bučiny s výstupy vápencových skal. Na tento lesík navazuje prameništní louka s výskytem vzácných druhů rostlin, jako jsou např. orchideje prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vstavač mužský (Orchis mascula) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia).
středověký hornický skanzen u obce Zlaté Hory — Středověké hornické muzeum, vybudované ve volné přírodě na řece Olešnici u Zlatých Hor v Údolí ztracených štol. K vidění jsou zlatokopecké sruby a funkční repliky zlatorudných vodních mlýnů ze 14. stol. Návštěvníci si mohou vyzkoušet rýžování zlata.
nejvyšší hora Moravy a Slezska — S nadmořskou výškou 1492 m nejvyšší hora Moravy a Slezska a pátá nejvyšší hora ČR.
divoká soutěska s kaskádami a vodopády v Rychlebských horách — Kaskádovitá soustava vodopádů v divoké soutěsce na soutoku Stříbrného a Bučinského potoka u osady Nýznerov v Rychlebských horách. Soutěska je asi 110 metrů dlouhá s převýšením 14 metrů a nejvyšší vodopád měří cca 3 metry. Přírodní památka.
obří skalní prohlubně na Smolném vrchu v Rychlebských horách — Žulové skalní prohlubně, připomínající obří mísy, nacházející se v malém skalním městečku na vrcholu kopce Smolný u obce Velká Kraš v Rychlebských horách. Největší mísa má průměr 1,5 m, hlobku přes 1 m a pojme asi 65 l vody. Národní přírodní památka.
skalní hradba odkrytá větrnou smrští — Velmi působivá skaliska s výhledem do širokého okolí. Naleznete tu i různé skalní pokličky, skalní hřiby, skalní okno a další útvary.
největší rašelinné jezírko v Jeseníkách — Rašelinné jezírko patří k největším v ČR. Je součástí národní přírodní rezervace Rejvíz a vede k němu naučná stezka.
propojení přírody s člověkěm — Sochařská kompozice 11 objektů ze slezské žuly symbolizuje přírodní děje, lidskou existenci a jejich vzájemné propojení.
přístav poutníků v lesích u Zlatých Hor — Poutní areál, který před 2. svět. válkou ročně navštěvovalo až 100 000 poutníků. Má lidem připomínat, že pokud nezačnou ctít lidský život, nebudou žít v míru.
žulové skály s výraznou blokovitou odlučností — Zalesněný vrch s žulovými skalami s výraznou blokovitou odlučností. Vznikly zde tvary typické pro zvětrávání žul – především skalní mísy, výklenky, sedadla, voštiny, škrapy aj. Významná geologická lokalita. Národní přírodní památka.
čtvrtá nejvyšší hora Hrubého Jeseníku s kruhovým rozhledem — S nadmořskou výškou 1 423 m čtvrtý nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku, nacházející se nedaleko obce Ostružná v Jeseníkách. Na hoře se tyčí mrazový srub s kruhovým výhledem na celé Jeseníky. Území je součástí národní přírodní rezervace Šerák-Keprník.
GPS:
50°14'46.066"N, 17°8'16.693"E
Kraj:Olomoucký kraj
Okres:Jeseník
Obec:Lipová-lázně, Jeseník
© 2009–2024 iTRAS. Všechna práva vyhrazena.webdesign: Ladzo.cz