Milešovka

Milešovka je s nadmořskou výškou 837 m nejvyšší horou Českého středohoří a díky své poloze představuje největrnější místo ČR. Na Milešovce je každoročně zaznamenáno nejvíce bouří na našem území, proto se jí často přezdívá Hromová hora. Na vrcholu Milešovky sídlí meteorologická observatoř s rozhlednou. Národní přírodní rezervace.

Autor článku: Luboš Moravec | poslední aktualizace: 21. října 2015

Kategorie: Zajímavosti

Fotogalerie:

Základní informace:

• nadmořská výška – 837 m n. m.
• přístupnost – Milešovka je celoročně volně přístupná po značených stezkách
• doprava – nejbližší autobusová zastávka Bílka (přibližně 2 km po červené turistické stezce), Milešov (přibližně 2,5 km po červené turistické stezce), nejbližší vlaková zastávka Bořislav (přibližně 4,5 km po značených turistických stezkách)
• parkování – volné parkování v blízkých obcích Milešov, Černčice a Bílka
• turistické informace – Informační centrum Litoměřice

Nádherné výhledy

Hora Milešovka převyšuje okolní krajinu o více než 350 m a nabízí tak ideální rozhledové místo. Samotný vrchol Milešovky je téměř ze všech stran zalesněný, výhledy se otevírají pouze k jihu a východu. Nádherné panoramatické pohledy do všech světových stran se návštěvníkům naskytnou až z vybudované rozhledny, jež je součástí zdejší meteorologické stanice. Za dobré viditelnosti lze dohlédnout na Krkonoše, Šumavu, Krušné hory, Prahu, výjimečně až na 300 km vzdálené vrcholky Alp. Rozhledna je přístupná za symbolický poplatek a pouze za příznivého počasí.

Významný německý přírodovědec a cestovatel Alexander von Humboldt označil na počátku 19. století výhled z Milešovky za třetí nejhezčí na světě.

Milešovka – Hromová hora a největrnější místo České republiky

Milešovka se vypíná v téměř rovinaté krajině Českého středohoří a doslova přitahuje bouřky. Výskyt bouřkového počasí na Milešovce meteorologové zaznamenávají až 30 dní v roce, což je vůbec nejvíce na našem území. Díky tomuto jevu se Milešovce často přezdívá Hromová hora.

Hora Milešovka také představuje největrnější místo v České republice. Bezvětří zde v průměru bývá pouze 8 dní v roce.

Meteorologická observatoř

Meteorologická observatoř byla na vrcholu Milešovky vystavěna v průběhu let 1903 – 1904 a dnes je známa jako nejstarší česká horská meteorologická stanice. Součástí observatoře je i vyhlídková věž, která je za symbolický poplatek zpřístupněna veřejnosti. Pro návštěvníky je zřízeno i malé muzeum nejstarších měřících meteorologických přístrojů a výstavka fotografií různých meteorologických jevů (inverzní mlhy, oblačnost, východy slunce aj.).

Národní přírodní rezervace Milešovka

Od roku 1953 je Milešovka chráněna jako národní přírodní rezervace. Předmětem ochrany jsou přirozené listnaté lesy na svazích hory, kamenité sutě a skalní výchozy se vzácnou květenou. Při jihozápadním úpatí hory se nachází asi 30 metrů vysoká skalní stěna Výří skály. Ze vzácných druhů rostlin se na Milešovce vyskytují např. kosatec bezlistý (Iris aphylla), tařice skalní (Aurinia saxatilis), medvědice lékařská (Arctostaphylos uva-ursi), kapradinka skalní (Woodsia ilvensis) a další. V roce 1874 zde byla nalezena velmi vzácná orchidej jazýček jadranský (Himantoglossum adriaticum), který dnes v ČR roste již pouze na jediné lokalitě na Moravě.

Milešovka v historii

Milešovka byla člověkem navštěvována odpradávna. Svědčí o tom archeologické nálezy keramiky již od mladší doby kamenné (cca 4 000 let př. n. l .). V roce 1819 navštívil vrchol hory slavný německý cestovatel a přírodovědec Alexander von Humboldt, který byl výhledem natolik nadšen, že ho označil za třetí nejkrásnější na světě. V roce 1825 postavil Antonín Weber na Milešovce chatu z větví a roští, ve které nabízel občerstvení a ubytování přicházejícím turistům. Tato chýše byla později nahrazena zděnou stavbou a byla zde vybudována i kamenná rozhledna. V roce 1903 započala na Milešovce stavba meteorologické observatoře s vyhlídkovou věží.

Zobrazení na mapě:

Tipy v okolí:

České středohoří

zahrada Čech — Zdejší ovocnářství dosáhlo tak vysoké úrovně, že se dnes Českému středohoří přezdívá zahrada Čech. Z rovin vystupují obdivuhodné vulkanické kupy.

---

Hrad Hazmburk

zřícenina s typickou dvouvěžovou siluetou — Nepřehlédnutelná dominanta dolního Poohří. Ze zříceniny jsou fantastické výhledy do krajiny Českého středohoří.

---

Porta Bohemica

Brána Čech — Kaňonovité údolí, kterým řeka Labe vstupuje do Českého středohoří. Břehy lemují skály s vyhlídkami do samotného kaňonu a okolní vulkanické kopce. Z této oblasti pochází proslulé žernosecké víno.

---

Přechod Českého středohoří

křížem krážem Českým středohořím z Ústí nad Labem do Bíliny — Přibližně 127kilometrový trek sopečnou krajinou CHKO České středohoří. Mj. navštívíte hromovou horu Milešovku, mystický vrch Raná, 12metrový Vaňovský vodopád, kaňon Labe Porta Bohemica, svezete se motorovou lodí a možná si odnesete i české granáty.

---

Trojhora

jediný český štít — Kopec s natolik exponovaným vrcholovým hřebínkem, že jeho přechod se dá srovnat s poměry na hrotech mnoha tatranských štítů. Pravděpodobně jediné místo v ČR, které se pyšní titulem „štít“.

---

Hora Říp

symbol češství — Nejvýznamnější místo a symbol české národní historie. K Řípu se váže základní pověst o příchodu našich předků vedených praotcem Čechem do Čech.

---

Kalvárie Ostré

poutní místo na strmém sopečném kopci — Kalvárie si zahrála ve filmech jako Mág či 3 sezóny v pekle. Mmonumentální schodiště poutního místa kdysi poutníci zdolávali po kolenou.

---

Martin Bareš

průvodce severočeskou industriální krajinou — Zvu vás na offroad safari – zážitkové poznávací vyjížďky severočeskou industriální krajinou. Dostanu vás do míst, kam se běžný turista nepodívá.

---

Mlynářův kámen

skalní vyhlídka nad meandrem Labe — Skvělý výhled do údolí Labe a na východní část Českého středohoří. Na vyhlídce stojí několikametrový kovový kříž. Na dohled odsud je Porta Bohemica – Brána Čech.

---

Mystická místa severních Čech

proměny krajiny objektivem Jana Hodače — I intenzivně využívaná krajina může být krásná! Mrkněte na neotřelé až mystické fotky proměn průmyslové severočeské krajiny od profesionálního uměleckého fotografa Jana Hodače.

---