iTRAS > Katalog > Plešivec u Jinců

Plešivec u Jinců

bájná hora a pravěké hradiště

Plešivec u Jinců

Plešivec (653 m n. m.) je dominantní hora střední části Brd, okolní krajinu převyšuje až o 300 metrů. Na jeho plochém temeni bylo kolem roku 1000 př. n. l. vybudováno hradiště, které patřilo ve své době k nejrozsáhlejším v celých Čechách. Nabízí se odtud nádherné výhledy do širého okolí. Vidět je i Vojenský výcvikový prostor Jince s hlubokými a liduprázdnými lesy. Plešivec skrývá mnohá podivuhodná a tajuplná místa, ke kterým se váží nejrůznější pověsti. Plešivec je častým cílem archeologů, hledačů pokladů a záhadologů.

Autor článku: Luboš Moravec | poslední aktualizace: 28. září 2013

Kategorie: Zajímavosti

Fotogalerie:

Čertova kazatel…Kamenné mohylkySmaragdové jezí…Výhled z Fabián…


Další informace:

Pravěké hradiště a archeologické nálezy

Na poměrně plochém temeni Plešivce kdysi stávalo rozsáhlé hradiště, které bylo své doby (pozdní doba bronzová, kolem roku 1000 př. n. l.) vůbec největší v celých Čechách. Zabíralo plochu 57 hektarů a bylo opevněno mohutnými kamennými valy. Bohužel, v minulosti navršené kameny rozebrali místní obyvatelé pro stavební účely a dodnes je patrný pouze mírně zvlněný terén. Plešivec se proslavil i jako největší naleziště bronzových předmětů v ČR, které jsou uloženy ve sbírkách Národního muzea v Praze, v hořovickém muzeu a ve Schwanzenberské sbírce na Orlíku.

Plešivecký viklan

Na východním úbočí Plešivce pod Krkavčími skalami se nachází pozoruhodný balvan, zvaný viklan. Je vysoký 2 m a dlouhý 3 m. Kdysi v minulosti byl podepřen dvěma kamennými čepy, které způsobovaly jeho viklání. Bohužel, po úderu blesku byly čepy rozdrceny a kámen dnes sedí pevně na svém podloží.

Nevysvětlená záhada

Za deště je možné na některých místech Plešivce pozorovat unikátní jev, označovaný jako gravitační anomálie, jež zcela popírá gravitační zákony. Údajně jakási neznámá síla zde dokáže tlačit vodu proti svahu hory.

Pověsti:

Fabiánova zahrádka, Akropole
Za jedním kamenným valem pravěkého hradiště, který je zčásti rostlou skálou, se nachází oddělený prostor. Je v něm upravené ohniště a kamenná křesla. Kolem rostou duby a je odtud nádherný výhled. Zde podle pověsti pěstuje své neviditelné bylinky duch brdských lesůFabián. Fabián býval kdysi šlechticem. Měl ženu Medulínu, kterou si odvedl do svého hradu na hoře Baba. To se ovšem ani trochu nelíbilo jeho bývalé milence. Protože to byla čarodějnice, hrad i jeho obyvatele začarovala. Hrad zmizel, Fabiánova žena byla proměněna v bylinku zeměžluč a Fabián v ducha. Ovšem v dobrého, který dodnes chrání Brdy. Někdy je mu však smutno a to se tu ozývá dlouhé žalostné houkání, které se nedoporučuje v žádném případě napodobovat!

Smaragdové jezírko a Krkavčí skály
Ve Smaragdovém jezírku při severovýchodním svahu hory údajně žije Hadí královna. Občas se zjevuje v podobě panny a kdo uslyší její nářek, do roka zemře. Své sídlo má i v Krkavčích skalách, kde střeží sluj s kamenným stolem. Zde se někdy zjevuje v podobě hada s oslnivě se lesknoucí korunkou na hlavě.

Na vratech
Dle pověsti na Plešivci a Komorsku sídlili kdysi obři. Plešivecký obr unesl komorskému dceru, a proto mezi nimi došlo k válce. Dcera komorského obra však oba obry usmířila. Místu, odkud se obě usmířené strany vrátily do svých domovů, se říká Na vratech.

Čertova kazatelna
Skalní útvar, o němž se říká, že tu kdysi čaroval ďábel. Údajně zde stávalo městečko, které bylo proměněno ve skály a suť. Místo poté sloužilo jako shromáždiště brdských čarodějnic.


Zobrazení na mapě:

 

Tipy v okolí:

Kategorie: Sport (1) ~ Ubytování (2) ~ Zábava (1) ~ Zajímavosti (24)
Meandr Vltavy u Solenic

Meandr Vltavy u Solenic

solenická podkova — Pěkný výhled na meandr ze skalního ostrohu Na Vraném. Obtížnější přístup.



Svatá Hora u Příbrami

Svatá Hora u Příbrami

barokní svatyně a věhlasné poutní místo — Barokní architektonický skvost a jedno z nejnavštěvovanějších poutních míst v ČR. Svatyni papež povýšil na baziliku minor.



Větrný mlýn Příčovy

Větrný mlýn Příčovy

torzo prastarého kamenného mlýna — Ruiny/zříceniny jednoho z našich nejstarších větrných mlýnů holandského typu. Byl postaven z místní věhlasné žuly.



Viklan Ve Vindiši

Viklan Ve Vindiši

z poloviny odtěžený a v lese ztracený viklan — Viklan okouzluje svou mohutností, a to i přesto, že byl v dávných dobách z poloviny odtěžen. Dnes leží zapomenut v borovém lese.



Drbákov–Albertovy skály

Drbákov–Albertovy skály

zachovalé lesy nad Slapskou přehradou — Národní přírodní rezervace se zachovalými květnatými háji a suťovými lesy s hojným tisem červeným. Územím vede naučná stezka, která vás zavede na strmé Bílé skály a nabídne úžasné výhledy do údolí Vltavy.



Hrad Ostrý u Milešova

Hrad Ostrý u Milešova

zřícenina naproti Hromové hoře — Zřícenina na strmém (ostrém) kopci, odkud je pěkný výhled na sousední Milešovku alias Hromovou horu – nejvyšší horu Českého středohoří.



Husova kazatelna

Husova kazatelna

největší viklan v České republice — Dvoumetrový žulový balvan, představující největší viklan v Česku. Nachází se v lesíku u Žemličkovy Lhoty, v místech, kde podle pověsti kázal mistr Jan Hus. Na temeni kazatelny je půlmetrová prohlubeň, zvaná obětní mísa. Přírodní památka.



Kostel Nejsvětější Trojice Dublovice

Kostel Nejsvětější Trojice Dublovice

oltář vyšperkovaný obrazem Petra Brandla — Zdejší barokní oltář je dílem žáka Brokoffa a je osazen obrazem od Petra Brandla. V kostele je pochována dcerka Jakuba Krčína.



Rozhledna Kuníček

Rozhledna Kuníček

střední Povltaví jako na dlani — Jedna z nejhezčích moderních telekomunikačních věží v ČR. Je z ní kruhový výhled na střední Povltaví Českou Sibiř, Brdy a Šumavu.



Skanzen Vysoký Chlumec

Skanzen Vysoký Chlumec

muzeum vesnických staveb středního Povltaví — Uvidíte tu četné lidové stavby Sedlčanska pocházející z 18.–20. století a to včetně původního vybavení.



Kontaktní informace

Informační centrum
Palackého náměstí 2
Hořovice
268 01
Tel.:[+420] 311 513 482
Email:ic@mesto-horovice.cz
Web:www.mkc-horovice.cz

Poloha

GPS:
49°48'41.034"N, 13°59'19.291"E
Kraj:Středočeský kraj
Okres:Příbram
Obec:Jince, Rejkovice

© 2009–2024 iTRAS. Všechna práva vyhrazena.webdesign: Ladzo.cz