Stifterův památník

Památník Adalberta Stiftera, neboli Stifterův památník, je žulový pomník ve tvaru štíhlého, 14,5 metrů vysokého obelisku, nacházející se nad severozápadním břehem Plešného jezera na Šumavě. Pomník zde byl vystavěn v letech 1876-77 a připomíná známého spisovatele a básníka Šumavy, rodáka z nedaleké Horní Plané, Adalberta Stiftera. Ze skalní plošiny před pomníkem je krásný výhled na jezero.

Autor článku: Luboš Moravec | poslední aktualizace: 13. července 2014

Kategorie: Zajímavosti

Další informace:

• přístupnost - Stifterův památník je celoročně volně přístupný po žluté turistické stezce a po zážitkové cestě Duch pralesa
• doprava - nejbližší autobusová zastávka Nová Pec (cca 9 km), nejbližší vlaková zastávka Nová Pec (cca 9,2 km)
• parkování - volně v obci Nová Pec či v obci Jelení

Historie Stifterova památníku

Pomník Adalberta Stiftera stavěl kameník Adolf Paleczek z Jeleních Vrchů se čtyřmi pomocníky v letech 1876-77. Slavnostní odhalení památníku proběhlo 26. srpna 1877. Do kamenných bloků pod vyhlídkovou plošinou kameníci vyryli počáteční písmena svých jmen a příjmení. Později, když někdo z nich zemřel, vystupoval Franz Saumer nad jezero a začernil jeho iniciály. Po jeho smrti v roce 1937 zůstaly nakonec iniciály FS jediné nezačerněné.

Externí odkazy:

• Stifterův památník - Wikipedia
• Stifterův památník - Ckrumlov.cz

Zobrazení na mapě:

Tipy v okolí:

Šumava

zelená střecha Evropy — Národní park a chráněná krajinná oblast Šumava spolu s přilehlým Bavorským lesem tvoří největší lesní komplex ve střední Evropě. Nacházejí se zde horské smrkové lesy, pralesy, rozlehlá rašeliniště a ledovcová jezera. Biosférická rezervace UNESCO.

---

Blanský les

zalesněný hornatý pás ve tvaru podkovy v předhůří Šumavy — Převážně zalesněný hornatý pás ve tvaru podkovy svírající Křemžskou kotlinu s mozaikou lesíků, polí, luk a vesnic s hodnotnou lidovou architekturou (UNESCO!). Nacházejí se zde mj. původní bučiny a vzácné hadcové bory. Chráněná krajinná oblast.

---

Přechod Šumavy

trek napříč Šumavou od Hojsovy Stráže do Lipna nad Vltavou — 153 km trasa národním parkem Šumava z Hojsovy Stráže do Lipna nad Vltavou. Turisté navštíví odlesněné hřebeny s krásnými výhledy, bukovosmrkové pralesy, rozlehlé pastviny, slatě, zaniklé horské osady, původní ledovcová jezera a další zajímavá místa.

---

Plešné jezero

ledovcové jezero pod horou Plechý na Šumavě — Jezero ledovcového původu, nacházející se cca 8 kilometrů západně od obce Nová Pec pod horou Plechý (1378 m n. m.), v I. zóně národního parku Šumava v přírodní památce Trojmezná hora. Na hrázi Plešného jezera začíná zážitková stezka Duch pralesa.

---

Přehrada Lipno

největší vodní plocha v ČR přezdívaná české moře — S rozlohou cca 4 650 ha největší vodní nádrž v ČR, symbolicky označovaná za české moře. Byla vybudována v jižních Čechách na řece Vltavě v letech 1952–1959 z protipovodňových důvodů. Téměř celá spadá do CHKO Šumava; oblíbená rekreační oblast.

---

Schwarzenberský plavební kanál

vodní kanál spojující povodí řek Vltavy a Dunaje — Cca 44 kilometrů dlouhý vodní kanál v chráněné krajinné oblasti a národním parku Šumava, spojující povodí řek Vltavy a Dunaje a v minulosti sloužící k zásobování Vídně palivovým a stavebním dřívím. Mimořádná technická památka jižních Čech.

---

Boubínský prales

po staletí člověkem nedotčená příroda v srdci Šumavy — Unikátní národní přírodní rezervace v chráněné krajinné oblasti Šumava poblíž obce Kubova Huť, jejíž nejcennější bukosmrkové jádro s až 400 let starými stromy zůstalo po staletí nedotčeno. Územím vede naučná stezka. Na vrcholu Boubín rozhledna.

---

Chalupská slať

slať s největším rašelinným jezírkem v ČR — Přechodové rašeliniště s nejrozlehlejším (1,3 ha) rašelinným jezírkem na našem územím.

---

Blanice

řeka s největší populací perlorodky říční ve střední Evropě — Národní přírodní památka a evropsky významná lokalita na horním toku řeky Blanice na Šumavě, mezi osadami Blažejovice a Arnoštov, kde žije v největší středoevropské populaci kriticky ohrožená perlorodka říční (Margaritifera margaritifera).

---

Boubínské jezírko

původně splavovací nádrž v Boubínském pralese na Šumavě — Umělá vodní nádrž na jižním svahu národní přírodní rezervace Boubínský prales na Šumavě, která v letech 1836 až 1957 sloužila jako zásobárna vody pro plavení dřeva do nedaleké lenorské sklárny. Jezírko má rozlohu 0,37 ha a maximální hloubku 4 m.

---