Stožecká kaple

Stožecká kaple je dřevěná poutní kaple Panny Marie, postavená v lese cca 200 m pod Stožeckou skálou (pěkné výhledy!), u obce Stožec, v I. zóně národního parku Šumava. Podle pověsti u kaple vytékal pramen léčivé vody, který je dnes již ale vyschlý. Stožecká kaple je ukázkou prvotřídní lidové řezbářské práce a je považována za jednu z nejkrásnějších kaplí na Šumavě. Poutní místo, kulturní památka.

Autor článku: Luboš Moravec | poslední aktualizace: 25. srpna 2011

Kategorie: Zajímavosti

Fotogalerie:

Další informace:

• přístupnost - Stožecká kaple je celoročně volně přístupná po modré turistické stezce a po naučné stezce Na Stožeckou skálu
• doprava - nejbližší autobusová a vlaková zastávka Stožec (cca 2 km přes les)
• parkování volně v obci Stožec

Historie Stožecké kaple

Původní dřevěnou kapličku postavil v roce 1791 kovář J. Klauser, který vděčil vodě ze zdejšího pramene za uzdravení svého zraku. Kaple byla v roce 1804 přestavěna a v 60. letech 19. století doplněna o dřevěnou přístavbu s dřevořezbami. Po 2. světové válce kaple chátrala. V roce 1990 byla původní Stožecká kaple zrekonstruována a vysvěcena. Zároveň byla obnovena i tradice poutního místa - kolem 15. srpna se zde každoročně koná pouť. V roce 1985 byla v nedalekém bavorském Phillipsreuthu postavena věrná kopie Stožecké kaple. Model Stožecké kaple si lze prohlédnou i v naučně poznávacím parku Boheminium u Mariánských Lázní.

Externí odkazy:

• Stožecká kaple - Toulavá kamera (videoreportáž ČT, celkový čas 02:00 minut)

Zobrazení na mapě:

Tipy v okolí:

Šumava

zelená střecha Evropy — Národní park a chráněná krajinná oblast Šumava spolu s přilehlým Bavorským lesem tvoří největší lesní komplex ve střední Evropě. Nacházejí se zde horské smrkové lesy, pralesy, rozlehlá rašeliniště a ledovcová jezera. Biosférická rezervace UNESCO.

---

Blanský les

zalesněný hornatý pás ve tvaru podkovy v předhůří Šumavy — Převážně zalesněný hornatý pás ve tvaru podkovy svírající Křemžskou kotlinu s mozaikou lesíků, polí, luk a vesnic s hodnotnou lidovou architekturou (UNESCO!). Nacházejí se zde mj. původní bučiny a vzácné hadcové bory. Chráněná krajinná oblast.

---

Přechod Šumavy

trek napříč Šumavou od Hojsovy Stráže do Lipna nad Vltavou — 153 km trasa národním parkem Šumava z Hojsovy Stráže do Lipna nad Vltavou. Turisté navštíví odlesněné hřebeny s krásnými výhledy, bukovosmrkové pralesy, rozlehlé pastviny, slatě, zaniklé horské osady, původní ledovcová jezera a další zajímavá místa.

---

Plešné jezero

ledovcové jezero pod horou Plechý na Šumavě — Jezero ledovcového původu, nacházející se cca 8 kilometrů západně od obce Nová Pec pod horou Plechý (1378 m n. m.), v I. zóně národního parku Šumava v přírodní památce Trojmezná hora. Na hrázi Plešného jezera začíná zážitková stezka Duch pralesa.

---

Přehrada Lipno

největší vodní plocha v ČR přezdívaná české moře — S rozlohou cca 4 650 ha největší vodní nádrž v ČR, symbolicky označovaná za české moře. Byla vybudována v jižních Čechách na řece Vltavě v letech 1952–1959 z protipovodňových důvodů. Téměř celá spadá do CHKO Šumava; oblíbená rekreační oblast.

---

Schwarzenberský plavební kanál

vodní kanál spojující povodí řek Vltavy a Dunaje — Cca 44 kilometrů dlouhý vodní kanál v chráněné krajinné oblasti a národním parku Šumava, spojující povodí řek Vltavy a Dunaje a v minulosti sloužící k zásobování Vídně palivovým a stavebním dřívím. Mimořádná technická památka jižních Čech.

---

Boubínský prales

po staletí člověkem nedotčená příroda v srdci Šumavy — Unikátní národní přírodní rezervace v chráněné krajinné oblasti Šumava poblíž obce Kubova Huť, jejíž nejcennější bukosmrkové jádro s až 400 let starými stromy zůstalo po staletí nedotčeno. Územím vede naučná stezka. Na vrcholu Boubín rozhledna.

---

Chalupská slať

slať s největším rašelinným jezírkem v ČR — Přechodové rašeliniště s nejrozlehlejším (1,3 ha) rašelinným jezírkem na našem územím.

---

Blanice

řeka s největší populací perlorodky říční ve střední Evropě — Národní přírodní památka a evropsky významná lokalita na horním toku řeky Blanice na Šumavě, mezi osadami Blažejovice a Arnoštov, kde žije v největší středoevropské populaci kriticky ohrožená perlorodka říční (Margaritifera margaritifera).

---

Boubínské jezírko

původně splavovací nádrž v Boubínském pralese na Šumavě — Umělá vodní nádrž na jižním svahu národní přírodní rezervace Boubínský prales na Šumavě, která v letech 1836 až 1957 sloužila jako zásobárna vody pro plavení dřeva do nedaleké lenorské sklárny. Jezírko má rozlohu 0,37 ha a maximální hloubku 4 m.

---