Jezerní slať je velmi pěkné rozvodnicové vrchovištní rašeliniště, nacházející se na náhorní plošině Šumavských plání (1050 až 1057 m n. m.), mezi osadami Kvilda a Horská Kvilda, v I. zóně národního parku Šumava. Se svou rozlohou cca 104 ha je čtvrtou největší slatí na Šumavě. Územím prochází naučná stezka po povalovém chodníčku a na okraji slatě je dřevěná rozhledna s výhledem na rašeliniště. Přírodní památka.
Autor článku: Luboš Moravec | poslední aktualizace: 25. srpna 2011
Kategorie: Zajímavosti
Jezerní slať zpřístupňuje naučná stezka, vedoucí po cca 120 m dlouhém povalovém chodníčku s řadou informačních tabulek, pojednávajících o místní přírodě, fauně a flóře. Na konci stezky je vyhlídková plošina, orientovaná do středu rašeliniště.
Na okraji Jezerní slatě stojí sedmimetrová dřevěná dvoupatrová rozhledna, ze které je možné shlédnout téměř celou rozlohu rašeliniště a protilehlé zalesněné pásmo s vrchem Sokol (1253 m n. m.). Rozhledna byla postavena Správou národního parku Šumava v roce 1997 a nahradila svou téměř identickou předchůdkyni, která zde stávala v letech 1974-1997. Věž je volně přístupná kromě zimních měsíců, kdy je uzavřena i celá naučná stezka.
Na Jezerní slati se průměrná roční teplota pohybuje okolo 1-2 °C, čímž se řadí k nejstudenějším místům České republiky. Chladné klima společně s vysokými vodními srážkami (až 1 300 mm ročně) zde umožnilo výskyt mnoha rostlinným a živočišným druhům, které bychom jinak našli až daleko na severu ve Skandinávii.
zelená střecha Evropy — Národní park a chráněná krajinná oblast Šumava spolu s přilehlým Bavorským lesem tvoří největší lesní komplex ve střední Evropě. Nacházejí se zde horské smrkové lesy, pralesy, rozlehlá rašeliniště a ledovcová jezera. Biosférická rezervace UNESCO.
zalesněný hornatý pás ve tvaru podkovy v předhůří Šumavy — Převážně zalesněný hornatý pás ve tvaru podkovy svírající Křemžskou kotlinu s mozaikou lesíků, polí, luk a vesnic s hodnotnou lidovou architekturou (UNESCO!). Nacházejí se zde mj. původní bučiny a vzácné hadcové bory. Chráněná krajinná oblast.
trek napříč Šumavou od Hojsovy Stráže do Lipna nad Vltavou — 153 km trasa národním parkem Šumava z Hojsovy Stráže do Lipna nad Vltavou. Turisté navštíví odlesněné hřebeny s krásnými výhledy, bukovosmrkové pralesy, rozlehlé pastviny, slatě, zaniklé horské osady, původní ledovcová jezera a další zajímavá místa.
ledovcové jezero pod horou Plechý na Šumavě — Jezero ledovcového původu, nacházející se cca 8 kilometrů západně od obce Nová Pec pod horou Plechý (1378 m n. m.), v I. zóně národního parku Šumava v přírodní památce Trojmezná hora. Na hrázi Plešného jezera začíná zážitková stezka Duch pralesa.
největší vodní plocha v ČR přezdívaná české moře — S rozlohou cca 4 650 ha největší vodní nádrž v ČR, symbolicky označovaná za české moře. Byla vybudována v jižních Čechách na řece Vltavě v letech 1952–1959 z protipovodňových důvodů. Téměř celá spadá do CHKO Šumava; oblíbená rekreační oblast.
vodní kanál spojující povodí řek Vltavy a Dunaje — Cca 44 kilometrů dlouhý vodní kanál v chráněné krajinné oblasti a národním parku Šumava, spojující povodí řek Vltavy a Dunaje a v minulosti sloužící k zásobování Vídně palivovým a stavebním dřívím. Mimořádná technická památka jižních Čech.
po staletí člověkem nedotčená příroda v srdci Šumavy — Unikátní národní přírodní rezervace v chráněné krajinné oblasti Šumava poblíž obce Kubova Huť, jejíž nejcennější bukosmrkové jádro s až 400 let starými stromy zůstalo po staletí nedotčeno. Územím vede naučná stezka. Na vrcholu Boubín rozhledna.
slať s největším rašelinným jezírkem v ČR — Přechodové rašeliniště s nejrozlehlejším (1,3 ha) rašelinným jezírkem na našem územím.
řeka s největší populací perlorodky říční ve střední Evropě — Národní přírodní památka a evropsky významná lokalita na horním toku řeky Blanice na Šumavě, mezi osadami Blažejovice a Arnoštov, kde žije v největší středoevropské populaci kriticky ohrožená perlorodka říční (Margaritifera margaritifera).
původně splavovací nádrž v Boubínském pralese na Šumavě — Umělá vodní nádrž na jižním svahu národní přírodní rezervace Boubínský prales na Šumavě, která v letech 1836 až 1957 sloužila jako zásobárna vody pro plavení dřeva do nedaleké lenorské sklárny. Jezírko má rozlohu 0,37 ha a maximální hloubku 4 m.
GPS:
49°2'23.131"N, 13°34'0.326"E
Kraj:Jihočeský kraj
Okres:Prachatice
Obec:Horská Kvilda
© 2009–2024 iTRAS. Všechna práva vyhrazena.webdesign: Ladzo.cz